Vyziva_a_dietetika
2.4 Výživa v jednotlivých etapách vývoje člověka
2.4 Výživa v jednotlivých etapách vývoje člověka
Výživa v závislosti na věku je nejnápadnější úsek oblasti diferencovaného (přizpůsobovaného) stravování (kapitola č. 5).
Výživa v těhotenství
Výživa je jedním z významných faktorů, který významně určuje průběh a výsledek těhotenství. Už v období před početím má být strava pestrá a vyvážená. Budoucí matka má mít přiměřenou tělesnou hmotnost. Během těhotenství se požadavky na výživu matky zvyšují. Stav výživy významně ovlivňuje celý průběh těhotenství. Uvádí se, že během prvního trimestru by se příjem energie neměl zvyšovat, během druhého a třetího trimestru by měl vzrůst asi o 15 %. Ženy se sníženou váhou rodí často děti s nízkou porodní hmotností (HRONEK, 2004). Riziko předčasného porodu dítěte s nízkou porodní hmotností hrozí i u žen obézních. Žena s váhou v normě má během těhotenství přibrat 11,5–16 kg, žena se sníženou váhou 12,5–18 kg, u žen s nadváhou 7–11,5 kg. (POKORNÁ, 2008). Zvyšuje se potřeba bílkovin, které jsou základní živinou nejen pro matku, ale i pro plod. Bílkoviny slouží k výstavbě buněk a tkání plodu. Jejich potřeba naroste asi o 30 %. Měly by být obsaženy alespoň ve třech denních jídlech. Nejdůležitější aminokyseliny jsou obsaženy v bílkovinách živočišného původu (maso, vejce, mléčné výrobky). Sacharidy mají zajistit největší denní příjem energie. Nedoporučuje se konzumovat jen tzv. prázdné sacharidy obsahující pouze cukr, jako jsou například bonbóny, zmrzlina, čokoláda. Dobrým zdrojem sacharidů jsou obiloviny, brambory a luštěniny. V těhotenství a v období kojení značně stoupá potřeba vitaminů. Největším zdrojem vitaminů je zelenina a ovoce. Nejdůležitější z nich jsou vitamin C, beta karoten, vitaminy řady B a kyselina listová. Nedostatek kyseliny listové je častým důvodem samovolných potratů, vrozených vývojových vad, rozštěpu rtu. Její přísun je vhodný zvýšit již dva měsíce před plánovaným početím. Nalezneme ji například v syrové listové zelenině, špenátu, droždí. Podstatnou část vitaminů dostává tělo z masa, ryb, mléčných výrobků, obilovin a ořechů. Některé vitaminy jsou výhradně živočišného původu. Na tento fakt je nutné upozornit matky vegetariánky a těhotné, které nejí mléčné výrobky. Lékař jim předepíše vitamin B12. Minerály a stopové prvky jsou nezbytné pro výstavbu těla plodu. Nejvýznamnější z nich jsou vápník, hořčík a železo. Omezit by se měl kofein, zcela vyloučit návykové látky a alkohol. Konzumace alkoholu během těhotenství představuje velké riziko závažného poškození plodu. Omezit by se také měla konzumace uzenin, umělá sladidla, burské oříšky (bývají často napadeny plísněmi, které mohou vyvolat skrytou alergii), potraviny s přemírou konzervačních látek, soli, bílé pečivo. V těhotenství by budoucí matka v žádném případě neměla kouřit. Dítě matky kuřačky mívá často nižší porodní váhu, škodlivé látky přecházejí přímo do plodu a poškozují ho, bývá často nemocné, trpí infekcemi horních i dolních cest dýchacích.
Základní doporučení výživy v těhotenství:
- doporučena jsou 3 hlavní denní jídla,
- maximální doporučený energetický obsah pro snídani 20 %, oběd 35 % a večeři 30 %,
- dopolední a odpolední svačina by měla obsahovat maximálně 5-10 % energie,
- mezi jednotlivými jídly by měla být pauza přibližně 3 hodiny,
- jíst pomalu, řádně žvýkat, věnovat se jídlu (neodbíhat, netelefonovat u jídla aj.),
- vhodně upravit prostředí ke konzumaci jídla,
- nezapomínat na dostatek pohybu a odpočinku,
- výběr kvalitních potravin,
- vyvarovat se konzumaci nahnilých a plesnivých potravin,
- nepoužívat jídla instantní, hotová chlazená, mražená, pokrmy z rychlého občerstvení,
- při nákupu potravin se doporučuje pozorně číst etikety – složení potravin, expirační dobu, skladovací podmínky.
Pitný režim v těhotenství:
- optimální příjem je 35 ml vody na kg hmotnosti za celý den (v tomto množství je započten i příjem vody ze stravy, který činí okolo 900 ml za den, a 350 ml vody vznikají oxidaci živin v těle),
- doporučený příjem vody v nápojích je cca 1500 ml za den,
- doporučuje se pít po celý den v malých dávkách (cca 100 ml při normální okolní teplotě,
- doporučené tekutiny – dávat přednost nezávadné pitné vodě, vhodné jsou stolní vody, minerální vody obsahující Ca a Mg, osvěžujícím nápojem je chlazené nízkotučné sladké nebo kyselé mléko a koktejly z nich připravené.
Výživa novorozenců a kojenců
Výživě v dětském věku bychom měli věnovat velkou pozornost, neboť její vliv na vývoj dítěte je jak pozitivní, tak i negativní. Nevyvážené a nevhodné složení stravy bývá příčinou vzniku řady takzvaných civilizačních nemocí, jejichž počátky lze předpokládat již v dětství. Klíčovou roli v procesu zdravé výživy a výchovy ke správným stravovacím návykům hraje rodina. Vhodná výživa v průběhu prvních dvou let života je základem pro optimální růst, zdraví a psychosociální vývoj dítěte.
Výživu dětí od narození do třetího roku věku bychom mohli rozdělit na tři období:
a) první období od narození do 6. měsíce věku – období výhradně mléčné (mateřské mléko nebo počáteční uměla formule),
b) druhé období od 6. měsíce do 12 měsíců – přechodné období (nemléčné přídavky – zeleninové, ovocné pyré, polévky, jogurty, sýry, kaše a obiloviny),
c) třetí období od jednoho do tří let – období smíšené stravy (upravená rodinná strava vhodná pro dítě).
V prvním roce života, vzhledem k rychlému růstu (dítě v prvním roce života svou porodní váhu ztrojnásobí), je správná výživa pro dítě nezbytně nutná. Nedostatečná výživa v tomto období může způsobovat trvalé následky. Z tohoto hlediska je důležitá výživa dítěte v kojeneckém období, ale i strava dětí až do ukončení růstu. U malých dětí v jednotlivých etapách růstu a vývoje dochází k vývoji jednotlivých orgánových soustav, jako zažívací trakt ledviny, játra aj. Mění se i biologická hodnota potravy a vzájemný poměr základních složek potravy. V průběhu prvních šesti měsíců je kojení bez přídavků jiných potravin ideálním způsobem výživy dítěte. WHO a Dětský fond OSN (UNICEF) doporučují výlučně kojení po dobu 6 měsíců, zavádění nemléčných příkrmů až po 6. měsíci věku a pokračování v kojení s příkrmem do věku kolem 2 let dítěte i déle a to do tří let. Děti postupně přecházejí přes příkrm k běžné rodinné stravě. V posledních letech dochází k trvalému pokroku ve výživě dětí. Je to především stále narůstající obecné uvědomění o nezastupitelnosti kojení a mateřského mléka pro zdraví dítěte. Ukázalo se, že výživa na počátku života významným způsobem ovlivňuje zdraví jedince v dalších letech. Studie ukazující vztah mezi intrauterinní a časnou postnatální podvýživou a rozvojem kardiovaskulárních onemocnění, diabetu a hypertenze jsou středem odborného zájmu (HRONEK, 2004; CHAOYANG, 2005). Byla pochopena prebiotická funkce oligosacharidů v mateřském mléce pro vývoj střevní mikroflóry kojence, která výrazným způsobem ovlivňuje zdraví dítěte. Mateřské mléko je vnímáno jako nejdokonalejší funkční potravina. V praxi dochází ke zvýšení počtu dětí, které jsou kojeny. Pro děti, které nemohou být kojeny, jsou připravovány přípravky kojenecké mléčné výživy, které se svým složením více blíží mateřskému mléku. V současné době lze kojencům a malým dětem podávat jen ty potravinářské výrobky, které svým složením odpovídají mezinárodním normám Evropské unie a s nimi plně kompatibilním českým normám. Byly znovu zhodnoceny nutriční požadavky a vypracovány doporučené dávky. Pozornost, která byla dříve věnována především makronutrientům a mikronutrientům, se obrací rovněž na funkčnost výživy. Pochopení významu střevní mikroflóry pro zdraví vede v poslední době ke snaze přiblížit u nekojených dětí složení mikroflóry co nejvíce kojeným dětem přidáním prebiotik a probatik.
Kojení
Přirozenou výživou novorozence a kojence je kojení. Mateřské mléko představuje přirozený zdroj živin a vody pro mláďata všech druhů, tedy i člověka a je základem výživy novorozeného dítěte. Skladba mateřského mléka je druhově specifická,
a proto ji nelze mezidruhově zaměňovat bez rizik a případných komplikací. Dodává dítěti ochranné látky, které jsou pro něj velmi důležité v prvních dnech a týdnech po narození. Kojení také představuje důležitý psychologický moment – zajišťuje velmi těsný kontakt mezi matkou a dítětem. Ne každá matka je schopna nebo ochotna své dítě kojit. V takovémto případě zavádíme u dítěte umělou výživu. Základem takové výživy je kravské mléko. Pro tyto účely je velmi důležité kravské mléko upravovat. Tato výživa je svým složením velmi podobná mléku mateřskému, ale neobsahuje pro dítě důležité ochranné látky. Až 98 % žen je schopno kojit své dítě. Fakt, že skutečná situace tomu neodpovídá, svědčí o malé podpoře, která je kojení věnována zejména ze strany zdravotníků, o nízkém zdravotním uvědomění žen i jejich okolí a jejich malé důvěře ve vlastní schopnosti. Svoji roli zde stále hraje i nevhodná propagace přípravků umělé mléčné výživy zejména v prvních šesti měsících dítěte. Tento fakt významně ovlivňuje reklama (marketing), která mnohdy negativně ovlivňuje snahu matek kojit (časopisy, internetové portály, televize, čekárny pediatrů, lékárny, letáky hypermarketů a obchodů jsou pro matky plné reklam na umělé mléko, dudlíky, láhve apod.; matky v gynekologických ambulancích a porodnicích dostávají balíčky, ve kterých jsou letáky na různé výrobky, reklamy na umělé mléko atd.) (WHO, Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka, 2013; HRODEK et al., 2002;). Kojené dítě se o jídlo obvykle přihlásí samo. Jeho stravovací režim bývá rozdělen do sedmi porcí. S přibývajícím věkem dítěte počet jídel klesá. Na konci 6. měsíce přestává být mléčná strava pro dítě dostačující. Proto začínáme do stravy dítěte zavádět nemléčné příkrmy v podobě bramborovo – zeleninové polévky (nesolíme, nesladíme, později masový vývar). Při zavádění nemléčné stravy musíme postupovat pomalu. Na noc podáváme kaše (rýžové, mléčné, ovocné). Zavádíme jogurty, ovocné přesnídávky, tvarohy. Postupně je vhodné množství přídavku zvyšovat, až nahradí celé jídlo. V ideálním případě kojení zůstává součástí jídelníčku dalších 6 až 24 měsíců.
a proto ji nelze mezidruhově zaměňovat bez rizik a případných komplikací. Dodává dítěti ochranné látky, které jsou pro něj velmi důležité v prvních dnech a týdnech po narození. Kojení také představuje důležitý psychologický moment – zajišťuje velmi těsný kontakt mezi matkou a dítětem. Ne každá matka je schopna nebo ochotna své dítě kojit. V takovémto případě zavádíme u dítěte umělou výživu. Základem takové výživy je kravské mléko. Pro tyto účely je velmi důležité kravské mléko upravovat. Tato výživa je svým složením velmi podobná mléku mateřskému, ale neobsahuje pro dítě důležité ochranné látky. Až 98 % žen je schopno kojit své dítě. Fakt, že skutečná situace tomu neodpovídá, svědčí o malé podpoře, která je kojení věnována zejména ze strany zdravotníků, o nízkém zdravotním uvědomění žen i jejich okolí a jejich malé důvěře ve vlastní schopnosti. Svoji roli zde stále hraje i nevhodná propagace přípravků umělé mléčné výživy zejména v prvních šesti měsících dítěte. Tento fakt významně ovlivňuje reklama (marketing), která mnohdy negativně ovlivňuje snahu matek kojit (časopisy, internetové portály, televize, čekárny pediatrů, lékárny, letáky hypermarketů a obchodů jsou pro matky plné reklam na umělé mléko, dudlíky, láhve apod.; matky v gynekologických ambulancích a porodnicích dostávají balíčky, ve kterých jsou letáky na různé výrobky, reklamy na umělé mléko atd.) (WHO, Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka, 2013; HRODEK et al., 2002;). Kojené dítě se o jídlo obvykle přihlásí samo. Jeho stravovací režim bývá rozdělen do sedmi porcí. S přibývajícím věkem dítěte počet jídel klesá. Na konci 6. měsíce přestává být mléčná strava pro dítě dostačující. Proto začínáme do stravy dítěte zavádět nemléčné příkrmy v podobě bramborovo – zeleninové polévky (nesolíme, nesladíme, později masový vývar). Při zavádění nemléčné stravy musíme postupovat pomalu. Na noc podáváme kaše (rýžové, mléčné, ovocné). Zavádíme jogurty, ovocné přesnídávky, tvarohy. Postupně je vhodné množství přídavku zvyšovat, až nahradí celé jídlo. V ideálním případě kojení zůstává součástí jídelníčku dalších 6 až 24 měsíců.
Mateřské mléko jako hlavní zdroj příjmu stravy novorozenců a kojenců
Mateřské mléko se vyvíjelo, stejně jako u jiných savců, po celou dobu existence druhu, aby co nejlépe odpovídalo specifickým potřebám lidského novorozence. Do doby zcela nedávné to bylo právě mateřské mléko, které umožňovalo novorozenci přežít. Není divu, že čím více je známo o nutričních, imunologických a ostatních příznivých vlastnostech mateřského mléka, tím zřetelnější je jeho nenahraditelnost. Mateřské mléko je nejvhodnější stravou dítěte. Obsahuje prebiotickou vlákninu, jež napomáhá udržovat správné pH ve střevech a další funkce podporující imunitní systém. Střevní mikroflóra kojeného dítěte obsahuje prospěšné bakterie, z nichž nejvýznamnější jsou Bifidus infantis a Bifidus lognum. Kojené děti trpí méně často infekcemi, alergiemi a jinými imunitně zprostředkovanými nemocemi. Obecně platí, že výlučně mléčná strava se podává do 6. měsíce věku dítěte. Množství vypitých tekutin od 4. dne do konce třetího měsíce je 125-150 ml/kg za 24 hodin. Denní váhové přírůstky by měly být asi 28 g/den (u kojeného dítěte mohou být nižší než u uměle živeného dítěte). Důležité je vědět, že o dostatečném příjmu mateřského mléka svědčí 6-8 pomočených plen za den.
Druhy mateřského mléka
Mateřské mléko se dělí dle doby, kdy vzniká v těle matky. Mlezivo (kolostrum) se tvoří v těhotenství a v prvních dnech po porodu, během 3-5 dnů. Je malého objemu, ale vysoké kvality, a to zcela odpovídá potřebám novorozence. Charakteristický je vysoký obsah bílkovin, zejména imunoglobulinů, tuků a relativně nižší obsah sacharidů. Energetická hodnota je vyšší než u tzv. přechodného a zralého mateřského mléka, jehož sekrece navazuje na tvorbu kolostra. Přechodné mléko se tvoří v období mezi 5. až 14. dnem po porodu. Je přechodem mezi kolostrem a zralým mateřským mlékem. Zralé mateřské mléko se tvoří od 14. dne po porodu. Lze rozlišovat tzv. „přední“ zralé mateřské mléko (obsahuje více vody a laktózy), rychle uhasí žízeň dítěte a „zadní“ zralé mateřské mléko (obsahuje více tuků), které dítě zasytí.
Složení mateřského mléka
Složení mateřského mléka odpovídá měnícím se nárokům a potřebám adaptujícího se novorozence. Mění se v průběhu prvních dnů, v průběhu jednoho dne i v průběhu jednoho jediného kojení.
Hodnota a obsah mateřského mléka:
a) kalorická hodnota mateřského mléka je cca 67 kcal/100 ml,
b) cukry (laktóza 6,5-7,2 g/l00 ml) tvoří 40 % kalorické hodnoty,
c) tuky (3,8-4,5 g/100 ml) se podílejí asi z 50 % na kalorické hodnotě,
d) bílkovin je 0,9 až 1 mg ve 100 ml mateřského mléka
Voda
Mateřské mléko jako výhradní zdroj tekutiny – vody za přiměřených externích podmínek (teploty a vlhkosti) postačí až do půl roku věku dítěte. Podávání čaje a ovocných šťáv nemá v tomto věku opodstatnění, je-li dítě dobře hydratované, dostatečně močí a nemá-li zvýšenou potřebu přísunu tekutiny. Pokud je nutné podávání tekutiny, musí jít o vodu kojeneckou, převařenou, nejlépe podanou po lžičkách, nikoli savičkou.
Bílkoviny
V mateřském mléce je obsaženo 0,9-1 g/100 ml bílkovin, avšak hodnota bílkovin se u jednotlivých matek liší. Celková bílkovina zahrnuje jak bílkoviny mléčné, tak imunoglobuliny a sérové bílkoviny. Mléčné bílkoviny jsou kasein a syrovátkové bílkoviny alfa-laktalbumin, laktoferrin (váže železo). Poměr kasein: syrovátka je 20 : 80. Díky tomuto poměru je mateřské mléko pro kojence snadno stravitelné (na rozdíl od kravského mléka, které má poměr obrácený). Mléko dále obsahuje lysozym, který má obrannou funkci, stejně jako imunoglobuliny.
Tuky
Tuky saturují z 50 % energetickou potřebu organizmu. Obsah tuků na 100 ml mateřského mléka je přibližně 3,5 g. Je závislý na stravě matky. Hladina cholesterolu je poměrně vysoká a tím indukuje tvorbu degradačních enzymů, takže vzniká příznivý poměr LDL a HDL cholesterolu. Takto se zdůvodňuje nižší výskyt kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku u dětí plně kojených alespoň čtyři měsíce. Více nenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem se dobře vstřebávají z gastrointestinálního traktu, hrají roli při myelinizaci nervových vláken, urychlují dozrávání enterocytů, fungují jako prekurzory prostaglandinů a tím mají vliv na imunitní odpovědi organizmu. Lipáza přítomná v mateřském mléce usnadňuje trávení tuků v gastrointestinálním traktu.
Sacharidy
Představují 40 % energetické hodnoty mateřského mléka. Dominantním sacharidem je laktóza. Jedná se o disacharid glukóza-galaktóza, který je ve střevě štěpen enzymem kartáčového lemu laktázou. Dalším sacharidem je galaktóza, která zlepšuje vstřebání vápníku a železa ze střeva a usnadňuje růst Lactobacillus bifidus. Oligosacharidy svými vlastnostmi znesnadňují adhezi patogenních mikroorganizmů na střevní epitel. Vysoký obsah sacharidů může urychlovat peristaltiku a tak vznikají typické kyselé stolice s meteorismem.
Vitaminy
Množství vitaminů rozpustných jak ve vodě, tak v tucích v mateřském mléce je zcela závislé na stravě matky, proto se doporučuje dostatečný příjem zeleniny, ovoce, masa atd. U dětí, které nejsou dostatečně vystaveny slunečnímu světlu, však může dojít k nedostatku vitaminu D. Jeho prevencí je podávání vitaminu D kojenci od 2. týdne života během celého prvního roku a během zimních měsíců ve druhém roce života. Mezi další vitaminy, které se kojenci podávají, patří vitamin K. Tento, by měly dostávat děti od narození a v průběhu 1. měsíce jednou týdně v dávce 1 mg. Kojené děti dostávají dále stejnou dávku jednou měsíčně do půl roku věku. Matky někdy řeší nedostatečný přísun vitaminů ve své stravě prostřednictvím multivitaminových přípravků. Je nutné je upozornit, že tento způsob není nejvhodnější, protože uvedené preparáty mohou obsahovat vyšší množství steroidů a také nadměrný obsah některých vitaminů.
Minerální látky
Nízký obsah sodíku v mateřském mléce zaručuje malou osmotickou zátěž ledvin, které v časných obdobích života nemají tutéž funkční zdatnost jako v dospělosti. Vápník a fosfor jsou v mateřském mléce v optimálním poměru 2 : 1, což zabezpečuje snadné vstřebávání obou prvků a tím dostatečný podklad pro osifikaci. Železo z mateřského mléka se snadněji vstřebává v gastrointestinálním traktu (až 70 %). Nutný je dostatečný přísun ve stravě matky již v průběhu gravidity, aby si plod mohl vytvořit dostatečné zásoby železa, a v dostatečném přísunu matka musí pokračovat i v době kojení. Lze takto předejít anemii kojených dětí, která je častá zvláště v šestém měsíci věku. Nutný je dostatečný přísun jodu ve stravě matky jak v průběhu gravidity, tak po dobu kojení, jeho přítomnost je nezbytná pro psychomotorický vývoj dítěte a ovlivňuje jeho IQ. Obecně lze říci, že stopové prvky se při daných koncentracích z mateřského mléka lépe vstřebávají a jsou tak dostupnější než při jejich doplňování.
Ostatní složky
Z ostatních složek mateřského mléka je třeba zmínit hormony a enzymy. V mateřském mléku je větší množství oxytocinu, prolaktinu, nadledvinových steroidů, prostaglandinů, tyreotropinů, tyroxinu, trijodtyroninu a erytropoetinu. Z enzymů jsou v mateřském mléku proteolytické enzymy, peroxidázy, lysozym, xanthinoxidáza. Čtvrtinu bílkovin mateřského mléka představují obranné látky. V prvních hodinách a dnech po narození je jich v mateřském mléku nejvíce. Protože však množství vypitého mléka plynule stoupá, je novorozenec zabezpečen obrannými látkami v dostatečném množství po celé období laktace.
Doporučené postupy kojení
Kojení není schopnost, která je matce daná. Připravit se na kojení je možné už v těhotenství. Je vhodné, nastudovat jak má vypadat správná technika, jaký bývá režim novorozence, jak nejlépe s kojením začít. Pro úspěšné kojení je důležitá správná technika kojení. Umožní dítěti efektivně pít mléko a ženě zajistí potřebné pohodlí. Ideální polohu pro dítě a ženu nejde doporučit. Záleží na každé ženě a jejím dítěti, co je jím příjemné. Při kojení je důležité zvolit pohodlnou pozici. Dítě musí ležet na boku, obličej, hrudník, bříško i kolena musí směřovat k matce. Ucho, ramena a kyčle musí být v jedné linii. Matka by se neměla dotýkat hlavičky ani tváře dítěte, aby nedocházelo k matení sacího reflexu. Mezi matkou a dítětem nesmí být žádná překážka (spodní ruka dítěte). Prso uchopíme tak, abychom se prsty nedotýkali dvorce. Všemi prsty, kromě palce, podpíráme prs zespodu ve tvaru písmene C. Palec položíme vysoko nad dvorec. Tlakem palce na prsní tkáň dojde k napřímení bradavky. Dítě přikládáme k prsu, ne prs k dítěti. K prsu nepřikládáme křičící dítě (jazyk je při křiku umístěn nahoře a dítě nemůže uchopit bradavku). Prs musí matka dítěti nabídnout tak, aby uchopilo nejen bradavku, ale i větší část dvorce, hlavně pod bradavkou. Brada, tvář i nos dítěte se musí dotýkat prsu. Brada dítěte je zabořena v prsu. Při správném přisátí dítěte, musí být bradavka v úrovni úst dítěte. Drážděním bradavky ústy se vyvolá hledací reflex. Odpovědí na tento podnět jsou široce otevřená ústa dítěte jako při zívání. Dítě při správném přisátí nešpulí rty, nevpadají mu tváře, saje dlouhými doušky, pohybují se mu ušní boltce a svaly před ušima, při sání nesrká, volně dýchá, špičkou nosu odtlačuje prsní tkáň, je spokojeno. Matka je při správné poloze relaxovaná, nic ji nebolí (bradavka, ramena, záda, ruce), tkáň prsu se před ústy dítěte nenapíná, vypuzovací reflex je funkční, bradavka není poškozená ani oploštělá. Vhodná poloha je rozhodující pro správné a příjemné kojení. Poloh při kojení je celá řada. Žena si vybere tu polohu, která bude jí a dítěti nejlépe vyhovovat.
Poloha vleže na boku
Tato poloha je velmi pohodlná a oblíbená hlavně v noci. Matka leží na boku, mírně prohnutá v zádech, spodní paži má ohnutou. Dítě leží na boku, podél boku matky, těsně přitisknuté k břichu matky.
Poloha vpolosedě
Poloha vhodná po operačním porodu císařským řezem. Různá obměna polohy, matka se může podložit polštáři, nohy může mít natažené i pokrčené.
Poloha kolébka
Je to nejběžnější poloha využívaná v terénu. Hlavička dítěte je položena v ohbí paže matky. Možno podložit ruku matky polštářem. Existují speciální kojící polštáře.
Poloha tanečníka
Poloha vhodná pro menší, nedonošené děti a u těch, které mají problémy s přisáváním. Dítě leží na matčině předloktí (podložené polštářem), druhou rukou si matka přidržuje prs.
Zdravotní aspekty kojení
Je dobře známou skutečností, že kojení zajišťuje pro kojence nejlepší start do života. Laktace vyvolává řadu změn, které jsou zdraví matky prospěšné krátkodobě i dlouhodobě. Kojení může ženy chránit před chudokrevností, poněvadž podrží návrat menstruace a podporuje rychlejší návrat dělohy do stavu před otěhotněním. Navíc jsou během kojení mobilizovány zásoby železa a vzrůstá vstřebávání železa střevy pro uchování a zvýšení zásob železa u ženy. Laktace vede k rychlejšímu úbytku na váze a návratu váhy matky před otěhotněním, snižuje se riziko cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění, snižuje riziko vzniku rakoviny prsu před menopauzou, rakoviny vaječníků a děložní sliznice. Dále také pravděpodobně zlepšuje kostní mineralizaci a tím snižuje vznik postmenopausální zlomeniny krčku femuru. Kromě zdravotního prospěchu pro matku chrání kojení děti před běžnými infekcemi, zejména průjmovými a dýchacími obtížemi. Snižuje i možnost výskytu alergií, astmatu, ekzémů, rovněž imunizace je u kojených dětí účinnější. Snižuje riziko nadváhy v pozdějším věku, zlepšuje stav psychomotorického vývoje a zvyšuje IQ skóre novorozence díky více nenasyceným mastným kyselinám v mateřském mléce. Je zde pravděpodobné snížení rizika vzniku autoimunitních onemocnění, cukrovky I. typu, nespecifických střevních zánětů a meningitidy.
Faktory podporující kojení
Úspěšné kojení závisí na řadě faktorů. Na vůli a přání matky, na aktivní podpoře rodiny, okolí a hlavně zdravotního personálu. Ten by měl dokázat poskytnout matce odpovídající informace i praktickou pomoc. Zásady vedoucí k podpoře kojení jsou shrnuty v dokumentech WHO a UNICEF. Důležité je, těhotné ženy informovat už v prenatální péči o významu a prospěchu kojení, o technikách a jeho udržení. Ošetřující lékař by měl provést vyšetření prsů u ženy, z důvodu možných anatomických malformací, které by mohly být při kojení překážkou. V různých kurzech, pod vedením porodních asistentek se může žena seznámit se správnou technikou kojení, vyzkoušet si nácvik kojení. Dále by se těhotná žena měla informovat o výživě, medikaci, kouření, požívání alkoholu, drog, které my mohly vést k rizikům pro plod i dítě. Po porodu je důležité zahájit kojení do 30 minut, protože je u novorozence silný hledací a sací reflex, a je největší sekrece prolaktinu a oxytocinu. Při pobytu v porodnici by se měl provádět rooming in, což je společný pobyt matky s dítětem na pokoji. Umožní matce snadný volný přístup k dítěti, a tím i kojení dle potřeby dítěte. Dítě by mělo být kojeno bez omezení délky a frekvence, bez pevně stanoveného řádu. Takto prováděný způsob kojení umožní dítěti využít výhody kolostra. Časté sání stimulu je sekreci prolaktinu a oxytocinu, to je důležité pro tvorbu mléka. Po propuštění z porodnice je potřebné seznámit matku se vším co dělat doma. Podat dostatek informací pro správné a úspěšné kojení svého dítěte. Klademe důraz na správnou techniku kojení. Nabízet pomoc při řešení problémů souvisejícími s kojením. Edukace by měla probíhat nenásilnou formou.
Na co je třeba upozornit při kojení
Kojení má také své nevýhody. V prvních týdnech je velmi časově i fyzicky náročné. Žena se cítí vyčerpaná, nevyspaná. Matka je nezastupitelná v procesu krmení. Kojení může být v začátcích bolestivé. Péče o prsa je náročnější, může dojít k nutnému odstříknutí přebytku mléka, či k výskytu retence nebo zánětu prsou. Mléko může samovolně odtékat. Vzniká riziko závislosti dítěte na prsu, horší přijímání tekutin po zavedení příkrmů. Do mateřského mléka přecházejí škodliviny ze životního prostředí či stravy matky. Stále převažují výhody kojení nad nevýhodami.
Překážky bránící kojení
S problémy s kojením se setkává téměř každá kojící žena. Objevují se časně nebo později v průběhu laktace. Problémům, překážkám lze správnými pravidly kojení předcházet. Od počátku kojení je důležité naučit se správné technice. Matky, u kterých se vyskytují potíže, jsou ohroženy selháním a ukončením laktace. Žena by ale neměla přestávat kojit. Většina běžných problémů se dá zvládnout díky praktické pomoci a psychické podpoře kojící matky. Jako první pomoc může žena zkusit šetrnou masáž, zajistit přísun vzduchu, nebo prsa omýt vlažnou vodou bez mýdla a dokonale osušit. Důležitá je také častá výměna prsních vložek v podprsence. Závažnější, déle trvající problémy s kojením nebo prsy je nutné řešit co nejrychleji a obrátit se na odbornou pomoc. Mezi nejčastější problémy kojení ze strany matky patří nedostatek mateřského mléka, bolestivé nalití prsou, popraskané (ragády), vpáčené a ploché bradavky či zánět prsu (mastitida). Kontraindikací kojení mohou být závažné celkové onemocnění matky (např. selhání srdce, závažné onemocnění ledvin, jater, plic, psychózy a poporodní deprese). Dále matka nesmí kojit, pokud má aktivní TBC, je infikovaná HIV. Kontraindikací jsou i některá farmaka (například užívání psychofarmak, cytostatik, radioizotopů). Možné problémy, překážky bránicí kojení ze strany dítěte jsou špatné přisátí k prsu, kdy odmítá matčin prs, kojení nedonošeného dítěte, či s rozštěpem. V některých případech je nutné od kojení upustit. Kontraindikací může u dětí být dědičné metabolické onemocnění (fenylketonurie, galaktosémie, leucinóza).
Mateřské mléko je k dispozici kdykoli a kdekoli právě jsme. Je vždy čerstvé, má správnou teplotu a není nutná příprava. Kojení je ekologické a levnější než výživa umělá.
Umělá výživa
Nemůže-li matka z nějakého důvodu kojit, má nedostatek mateřského mléka nebo nechce své dítě kojit, nahradí ho počáteční umělou formulí. Nyní jsou na trhu počáteční a pokračující formule doplněné prebiotickou směsí Nutricia, která má prospěšné účinky na imunitní systém novorozenců, čímž se ještě více tato mléka přibližují mléku mateřskému. Dítě dostává počáteční umělou formuli (Nutrilon1, Hami1, Beba1 Premium, Sunar baby apod.) pro jejíž přípravu musí matka používat nezávadnou kojeneckou vodu. Výživa má být přerušována při prvních projevech sytosti, dítě nemusí vypít celou dávku. Množství vypitého mléka v prvním půlroce odpovídá asi 1/6 váhy dítěte. Množství mléka, které by mělo dítě vypít za 24 hodin, můžeme orientačně následně vypočítat podle vzorce: hmotnost dítěte v gramech děleno šesti. Když potom výsledek vydělíme počtem dávek, vychází nám množství mléka na jednu dávku. Mléka pokračovací jsou indikována k umělé výživě kojence až po zavedení nemléčných porcí stravy při nedostatku mateřského mléka. Mohou být podávána dětem od ukončeného 4. měsíce do 36. měsíce věku. K minimalizaci infekcí kojenců do 2 měsíců věku, kteří nejsou plně kojeni, se doporučuje připravovat každou porci až před krmením, zbylou stravu neskladovat, neuchovávat v termoskách a předcházet tak její bakteriální kontaminaci.
Nemléčné přídavky
Po 6. měsíci věku již výhradně mléčná výživa nezajišťuje dostatečný přívod energie a nutriční potřeby kojence. Jako první příkrm volíme pyré z jednoho druhu zeleniny. Pokrm nesolíme a nesladíme. První den podáváme 1-2 lžičky a doplníme plnou dávkou mléka. Dalšími dny pokračujeme a zvyšujeme dávky. Po vyzkoušení různého druhu stravy můžeme přistoupit k podávání vařeného masa a později polovinu vařeného žloutku. Od sedmého měsíce doplňujeme stravu ovocně-mléčným příkrmem, jako dopolední nebo odpolední svačinu. Do konce šestého měsíce podáváme pouze kaši bezlepkovou a od sedmého měsíce můžeme zkusit kaši obsahující lepek. Od počátku devátého do dvanáctého měsíce do jídelníčku zařazujeme vícesložkové příkrmy, jogurty, sýry. Postupně přidáváme pečivo a chléb. Do jednoho roku nepodáváme vaječný bílek a čerstvý tvaroh. K nevhodným potravinám pro děti do 1 roku patří například uzeniny, tučná masa, čokoláda, kakao, citrusové a exotické plody, zmrzlina, smetanové krémy, ořechy, koření, cibule, ředkvičky, paprika, křen.
Výživa batolat
V období od jednoho roku života se dramaticky začíná měnit způsob výživy a dochází k rozvoji dovedností dítěte. Jednoroční dítě jí pomocí prstů a potřebuje většinou pomoc při držení hrnečku. Ve dvou letech je dítě schopné již držet hrneček jednou rukou. Do jídelníčku dítěte jsou zařazovány další pokrmy konzumované v rodině. Při tomto přechodu musí být velká opatrnost v jejich zavádění. Nesmí se podávat žádné malé pevné kousky, které mohou být vdechnuty, například ořechy, bobule, kousky mrkve a další. Nemají se podávat žádná tučná, exotická a kořeněná jídla a jen pomalu má probíhat přivykání na těžko stravitelná jídla (např. luštěniny). Používání soli má být omezené, stejně jako pití různých limonád. Speciální potraviny pro malé děti, jako jsou různá mléka, menu a sušenky pro malé děti, nejsou z výživově fyziologického hlediska nezbytná. Důležitá je zásada optimální smíšené stravy.
Zásady stravování batolat
Jíst znamená potěšení, proto se v době jídla dítě nemá trestat, má se dítěti umožnit jíst svým rytmem a netrvat na snědení celé porce. Pokud dítě jíst nechce, má se jeho volba akceptovat. Pokud jí naopak dobře, přehnané pochvaly a pozornosti jsou zbytečné, dítě by totiž mělo pochopit, že jí pro svoji radost, nikoliv pro radost dospělých. Výživa dětí po jednom roce života se skládá z obvyklých pěti denních dávek. Ty tvoří tři jídla hlavní a dvě jídla vedlejší. Zásady je třeba realizovat od jednoho roku věku dítěte, nikoliv až je dítě gurmánem nebo neurotikem. Základní poruchy vyplývající ze špatného výchovného přístupu k výživě dítěte se mohou somatizovat jako nechutenství, neprospívaní nebo úbytek na váze. Druhou možností je obezita, z ní vyplývající poruchy vývoje a další problémy. Poslední možností je neurotizace rodiny, jestliže dítě sice prospívá, ale rodina podléhá jeho vybíravosti a zlozvykům.
Souhrn doporučení Světové zdravotnické organizace o výživě malých dětí
1. Kojit výlučně (tj. bez přídavku jiných tekutin nebo potravin než je mateřské mléko) do šesti měsíců věku dítěte. Příkrm začít zavádět v ukončených šesti měsících (180 dnech) při pokračujícím kojení.
2. Pokračovat v častém kojení podle potřeby dítěte do dvou let věku dítěte nebo déle.
3. Citlivě reagovat na potřeby dítěte při podávaní stravy.
4. Zachovávat správnou hygienu a zacházení s potravinami.
5. V ukončených šesti měsících věku dítěte začít s malým množstvím jídla a s věkem dítěte zvyšovat množství. Současně udržovat časté kojení.
6. Zvyšovat postupně konzistenci a různorodost nabízení stravy podle potřeb, růstu a schopností dítěte.
7. S postupujícím věkem zvyšovat i denní frekvenci podávání příkrmu. Vhodný počet jídel záleží na energetické hodnotě stravy a obvyklém množství jídla, které dítě sní.
8. Podávat dítěti pestrou stravu k zajištění příjmu všech potřebných živin.
9. Používat pro matku a dítě v případě potřeby doplňky vitaminů a minerálních látek nebo obohacené potraviny.
10. Během onemocnění dítěte zvýšit podávání tekutin, častěji kojit a podporovat dítě, aby jedlo měkká, pestrá, lákavá a oblíbená jídla. Po uzdravení dávat dítěti jídlo častěji než obvykle, a dohlížet, aby více jedlo.
Výživa dětí v předškolním věku
Následuje fáze, která vyžaduje kontrolu rodiči, a na konci celého tohoto vývoje jsou jedinci, kteří o své výživě rozhodují zcela samostatně. Během tohoto vývoje dítě vedeme k zásadám zdravé životosprávy a k osvojení dobrých stravovacích návyků. S věkem ubývají specifická doporučení ve výživě dětí a výživa dětí je stále více podmiňována stravovacími zvyklostmi rodiny. Tyto zvyklosti dítě postupně přijímá a vytváří si základ svých vlastních stravovacích návyků. Ne vždy jsou však stravovací návyky, které si dítě odnáší z rodiny optimální. V předškolním věku se ve srovnání s předchozím obdobím chuť k jídlu snižuje. Tyto děti si raději vybírají sladká jídla, a projevují se u nich různé rozmary při výběru potravin. Mezi nesprávné stravovací návyky dětí v tomto věku patří především nevhodná skladba potravy s nadměrným příjmem sladkostí a slazených nápojů, což může vést k dětské obezitě. Dítě v předškolním věku má denně vypít až půl litru mléka a k tomu dostat další mléčný výrobek. Mléčné výrobky jsou nejlepším zdrojem vápníku, bílkovin a vitaminů. Cenným zdrojem bílkovin a železa je maso, drůbež, ryby (podáváme bez kostí) a vejce. Dítě ve věku 3 až 4 let potřebuje denně 40–50 g těchto složek potravy. Dítě 4 až 6 leté má denní potřebu 60–80 g. Ovoce a zelenina dodává dítěti vitaminy, minerály a vlákninu. Dítěti tyto složky podáváme nejméně dvakrát denně v čerstvé formě. Z tuků je vhodné podávat oleje bohaté na nenasycené mastné kyseliny, dále čerstvé máslo případně smetanu. Mezi nesprávné návyky předškolního věku patří násilné nucení do jídla (takovýto způsob u dítěte vyvolává odpor s dalšími negativními důsledky). Nevhodná skladba potravy, nedostatek některé z důležitých složek potravy – např. nedostatek vápníku a fosforu, může nepříznivě ovlivnit vývoj kostry, který se může projevit až v dospělosti. Nevhodné je podávání velkého množství uzenin, a zakázané je podávání kofeinu či alkoholu.
Výživa dětí ve školním věku a adolescenci
Výživa je důležitý faktor ovlivňující růst a vývoj dítěte od narození až po dospělost. Děti mezi šestým a desátým rokem rostou pomaleji. Potřeba živin i ostatních látek se na jednotku tělesné hmotnosti snižuje. Energetická potřeba těchto dětí se pohybuje kolem 2200-3000 kcal/den. Školní děti mají mít ráno dostatek času pro snídani a ranní příjem tekutin. Do školy odchází vybaveni svačinou a nápoji. Dostupnost školního stravování je díky tradici dostačující. Odpolední svačina a večeře má být záležitostí celé rodiny. Výživa musí odpovídat měnícím se potřebám organizmu. Ovoce a zeleninu konzumovat 3krát až 5krát denně. Bílkoviny nemají převyšovat 15 % denního příjmu energie, když jejich intenzivní růst tento přísun nevyhnutelně vyžaduje. Ve stravě dětí a mládeže nemá docházet k omezení přísunu živočišných bílkovin (veganství). Denní spotřeba tuků nemá přesahovat 30–35 % denní potřeby energie. Tuky konzumovat v poměru 2/3 rostlinných a 1/3 živočišných. Sacharidy nemají přesahovat 55–60 % denní dávky energie. Děti v nadměrném množství konzumují cukry (sacharózu). Tyto cukry způsobují zubní kazy a vedou k obezitě. Příjem sacharidů je optimální ve formě polysacharidů například v celozrnném pečivu, ovoci, zelenině, luštěninách. Pro vývoj zdravého organizmu je nezbytný přísun minerálních látek a to zejména vápníku, železa a hořčíku. Nezbytná je také potřeba vitaminů. Růst kostí u dětí obou pohlaví zvyšuje potřeby vápníku až na 1200 mg/den (1 l kravského mléka obsahuje přibližně 1200 mg. vápníku, jeden 150 g jogurt obsahuje cca 270 mg vápníku apod.). U adolescentních dívek se zvyšují nároky na přívod železa. Ztráty železa menstruací často vedou u dívek k anemii. Děvčata mívají nedostatek kyseliny listové, vitaminu ze skupiny B, což klinické potíže z anemie ještě prohlubuje. Vyšší energetická potřeba, u chlapců v době puberty, zvyšuje nároky organizmu na přívod vitaminů skupiny B. Děti, často nemají dostatečný příjem vitaminu A a C.
Nesprávné stravovací návyky
Dítě jí nepravidelně – často nesnídá, protože i hned po probuzení nemusí mít hlad. Spousta dětí si nenosí ani svačiny. Nedostatečný příjem potravy a tekutin souvisí s poruchami pozornosti, zvýšenou unavitelností dítěte. Špatný pitný režim má také za následek tvorbu žlučových či ledvinových kamenů. Nedostatečný příjem některých složek potravy či její omezení (alternativní stravovací systém, mentální anorexie). Nevhodný výběr potravy (alkohol, fast food). Nadbytečný příjem potravy (obezita, mentální bulimie). Zvláště nevhodný je zlozvyk konzumovat různé pochutiny mimo hlavní jídla. Tyto pochutiny mívají vysoký obsah energie a nízkou výživovou hodnotu.
Výživa v dospělosti
Dospělí jedinci se mají stravovat dle zásad potravinové pyramidy (viz kapitola č. 1). Je důležité respektovat rozdílnost pohlaví. Ženám obecně stačí menší příjem energie než mužům. Mužům se doporučuje přijímat více energie a tekutin, protože jejich tělo s nimi hůře hospodaří. Ženy často v důsledku dodržování redukčních diet konzumují příliš málo živin, například železa, vápníku, a málo tekutin. Doporučené rozložení energie v průběhu dne je následující: 20 % snídaně, 10 % svačina, 40 % oběd, 10 % svačina a 20 % večeře.
Obecné zásady:
- jíst pestrou stravu – vyhýbat se jednostranným dietám,
- nejíst příliš mnoho tuků, omezit hlavně tuky živočišné,
- omezit konzumaci rafinovaných cukrů, které jsou obsaženy například v čokoládách, v sušenkách, bonbónech,
- jíst denně alespoň tři porce ovoce a tři porce zeleniny,
- pít často a pravidelně – hlavně neslazené nápoje (vodu, různé čaje),
- nezapomínat na dostatečnou konzumaci vitaminů a minerálních látek,
- není vhodná vyšší konzumace alkoholických nápojů,
- pohyb na čerstvém vzduchu,
- pozor na solení, kořeněná a přepálená jídla.
Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR
V české republice byly vydány první výživová doporučení pod názvem „Směry výživy obyvatelstva ČSR“. Publikovalo je v roce 1986 předsednictvo Společnosti pro racionální výživu (dnes: Společnost pro výživu) a v roce 1989 uvedlo jejich inovovanou formu. V roce 1994 byla Radou výživy Ministerstva zdravotnictví České republiky vypracována doporučení o výživě zdravého obyvatelstva „Jezte zdravě, žijte zdravě“. Nutriční parametry platné v ČR musí být v souladu s výživovými cíli pro Evropu, jež jsou stanoveny Regionálním úřadem pro Evropu WHO.
Cílem jsou tyto změny trendů ve výživě
1. Upravit příjem celkové energetické dávky u jednotlivých populačních skupin v souvislosti s pohybovým režimem tak, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi jejím příjmem a výdejem pro udržení optimální tělesné hmotnosti v rozmezí BMI 20-25.
2. Snížit příjem tuků u dospělé populace tak, aby celkový podíl tuku v energetickém příjmu nepřekročil 30 % optimální energetické hodnoty, u vyššího energetického výdeje 35 %.
3. Dosáhnout podílu nasycených a monoenových a polyenových mastných kyselin v poměru 1:1, a 4:0,6 v celkové dávce tuků, poměru mastných kyselin řady n-6, n-7 maximálně v poměru 5:1 a zvýšit upravit trans nenasycených mastných kyselin na 2 % celkového energetického příjmu.
4. Množství denně přijatého cholesterolu by mělo být sníženo na maximálně 300 mg za den.
5. Musí dojít ke snížení spotřeby jednoduchých cukrů na maximálně 10 % celkové energetické dávky, při zvýšeném podílu polysacharidů.
6. Snížit spotřebu kuchyňské soli na 5-7 g. Za den a preferenci používání soli obohacené jodem.
7. Zvýšení příjmu kyseliny askorbové na 100 mg denně.
8. Doporučuje se také zvýšení příjmu vlákniny na 30 g za den.
9. Celkově se doporučení přiklání ke zvýšení příjmu dalších ochranných látek, jakými jsou minerální látky, vitamíny a další přírodní nutriety, které by zajistily odpovídající antioxidační aktivitu a další ochranné procesy v organizmu.
Výživa ve stáří
Energetická potřeba během stárnutí klesá asi o 2 % za jedno desetiletí. Důvody tohoto poklesu jsou: pokles fyzické aktivity, současný úbytek především aktivní tělesné hmoty, zatímco tuková tkáň se odpovídající mírou zvětšuje. Oba tyto činitelé jsou ve vzájemné souvislosti – úbytek aktivní tělesné hmoty souvisí s poklesem tělesné aktivity. Výživa seniorů se vyznačuje řadou zvláštností, které souvisí s jejich zdravotním stavem. Objevují se poruchy funkce trávicí trubice, tím se snižuje schopnost vstřebávat některé látky, časté jsou nemoci chrupu, což je spojeno s neschopností konzumovat některé druhy potravin. Starší lidé mají často nedostatečný příjem vitaminů (zejména B – komplexu, vitaminu C), minerálních látek (železa a vápníku) a bílkovin. Špatné stravování může mít též sociální příčiny, například pocit společenské izolace, nedostatečná podpora rodiny, osamělost, finanční problémy, snížená pohyblivost či zhoršení zraku.
Zásady pro správnou výživu seniorů
1. Příjemné prostředí, přítomnost ostatních spolustolovníků, lákavě upravené a chutné jídlo pomáhají seniorům upevnit stravovací návyky a posilují jejich pocit sounáležitosti.
2. Konzumovaná strava má být pestrá a střídmá, kuchyňská úprava jídel má být šetrná, aby se zamezilo ztrátě vitaminů. Jíst alespoň pětkrát denně menší porce, nehladovět a samozřejmě se nepřejídat.
3. Nezapomínat na svačiny, večerní jídlo nejpozději dvě hodiny před spaním.
4. Strava má obsahovat minimum živočišných tuků a tučných potravin, kvalitní máslo (25 g denně) je zdrojem vitaminu A, rostlinné tuky (20 g denně) zdrojem vitaminu E a n-6 nenasycených mastných kyselin.
5. Týdně je vhodné jíst dvakrát rybí maso (300 g), které je zdrojem n-3 nenasycených mastných kyselin, jodu a vitaminu D.
6. Málo solit, omezit spotřebu cukru (sacharózy, sladkého pečiva, dortů apod.).
7. Zvýšit příjem vlákniny, denně sníst alespoň pět porcí celozrnného chleba nebo pečiva, polévky zahušťovat ovesnými vločkami, dávat přednost celozrnným těstovinám, neloupané rýži, jíst syrovou zeleninu a ovoce. Ovoce (200 g denně) a zelenina (300 g denně) jsou hlavním zdrojem některých vitaminů, karotenoidů, minerálních látek a antioxidantů.
9. Jíst dostatek kvalitních bílkovin, v jídelníčku by nemělo chybět maso (drůbeží, libové vepřové) a vejce (oboje asi 3x týdně), mléko a mléčné výrobky (denně tři porce), luštěniny, včetně sóji.
9. Nezapomínat na pravidelné a časté pití tekutin, s věkem se snižuje schopnost pociťovat žízeň. Denně vypít asi dva litry tekutin.
10. Nezapomínat na polévky, vhodné jsou lehké zeleninové vývary.
11. Stravu doplnit po konzultaci s lékařem o potravní doplňky, určené pro seniory. Nejčastěji se jedná o vyrovnání nedostatku vápníku a některých vitaminů. Naopak problematické jsou preparáty obsahující více vitaminu A, D a železa.
Výživu člověka ve stáří ovlivňuje jeho fyzický i psychický stav a jeho ekonomická situace. Někdy je potřeba zajistit dostatečnou výživu těchto lidí pomocí příbuzných, sousedů, známých, eventuálně prostřednictvím pečovatelské služby, domu s pečovatelskou službou, domovu seniorů, agentur domácí péče atd.
Výživa pracujících
V současné době má většina dospělých sedavé zaměstnání s poměrně omezeným pohybem a výdejem mechanické energie. Potřebují tedy také přijímat daleko méně energie než osoby tělesně pracující.
Výživa duševně pracujících a dalších osob se sedavým zaměstnáním
Při sedavém zaměstnání se doporučuje přijímat více vlákniny, která podporuje střevní peristaltiku, snižuje příjem energie, tuků a cholesterolu. Tyto fakta jsou podstatná, vzhledem k tomu, že tito lidé mají vyšší sklon k zácpě, k běžným civilizačním a kardiovaskulárním nemocem. Vzhledem k tomu, že těžké a vydatné jídlo otupuje pozornost, doporučuje se, aby lidé se sedavým zaměstnáním konzumovali více snadno stravitelných pokrmů a jedli častěji a menší množství. Pro duševně pracující se doporučuje jíst dostatek bílkovin, více vitaminu skupiny B, které podporují duševní činnost, dále vitamin A a C. Pro duševní činnost je významný rovněž dostatečný příjem železa. Toleruje se a lze doporučit mírný příjem povzbuzujících nápojů obsahujících kofein.
Výživa těžce tělesně pracujících
Tato skupina musí přijímat více energie, která se dosáhne jen zvýšením podílu tuků ve stravě. Těžce pracujícím nadměrná konzumace tuku nevadí. Těžce pracující musí mít dobře vyvinuté svaly, a proto je třeba, aby přijímali dostatečné množství bílkovin, které slouží k výstavbě svaloviny. Dostatek vitaminů komplexů B zajistí větší reaktivitu, čímž lze zabránit nehodám. Těžce pracující se více potí, proto potřebují přijímat větší množství vody, dále potřebují větší množství stravy, která by se v delších časových intervalech měla podávat v takovém množství, aby pokryla denní potřebnou dávku. Doporučuje se přijímat menší množství jídla, ale častěji, vhodné jsou svačiny mezi hlavními jídly.
Výživa pracujících v chladu
Lidé, kteří pracují v chladu, mají větší ztráty tepla, proto musí přijímat více energie, než odpovídá vydávané mechanické práci. Energie se může dodávat jako tuk. Větší přísun vitaminu C má zabránit infekci při přechlazení. Potřebný je vitamin A, který pomáhá při vidění. Vitaminy skupiny B zlepšují reaktivitu i v chladném prostředí. Doporučuje se podávat horké nápoje častěji a v menších porcích.
Výživa pracujících v horkých provozech
Pracující v horkých provozech potřebují méně energie, protože mají menší tepelné ztráty. Znamená to dávat méně tuku a více nízkoenergetických příkrmů. Více se potí a mají tedy větší ztráty vody, proto se doporučuje požívat více vody, nejlépe po malých dávkách a často. S potem se z těla odvádí nejen voda, ale i určité množství solí. Tyto ztráty je třeba nahrazovat. Nejvhodnější metodou je podávat místo vody tzv. iontové nápoje, které obsahují přísadu různých solí a glukózy v množství potřebné, k úhradě ztrát pocením a zvýšeným energetickým výdejem, nebo různé minerální vody. Pracující v horku mají požívat více vitaminů komplexu B. Při přechodu z horka do chladného prostředí je nebezpečí infekce z nachlazení, proto je dobré zvýšit příjem vitaminu C. Při dlouhodobé práci v horku se ztrácí chuť k jídlu, proto se pokrmy pro pracující v těchto podmínkách mají dochucovat kořením nebo solí, aby zvýšily chuť k jídlu.
Výživa pracujících s jedy
Lidé, kteří pracují s jedy, vyžadují zpravidla zvláštní výživu. Měla by se přizpůsobit druhu jedu. Tradičně doporučované mléko je vhodné zvláště pro pracující s toxickými kovy. Výhodou mléka je, že dodává nejen plnohodnotné bílkoviny, ale i vápník a síru, která působí jako protijed, tím, že váže toxické těžké kovy do nevyužitelných nebo špatně využitelných komplexů. Doporučuje se, aby pracující s jedy požívali méně tuků, které mohou zvyšovat vstřebávání některých toxických látek, více sacharidů, dále různé minerální látky a zvláště železo. Pro celkové zvýšení odolnosti se doporučuje vyšší příjem vitaminu C. Vhodné je podávat více vody, aby se urychlilo vyplavování toxických látek z těla. Výživu je lépe přizpůsobit danému jedu na základě porady se specialistou zaměřeným na nutriční toxikologii.
Výživa pracujících se zářením
Radioaktivní záření je při chronickém působení nebezpečné a při malých dávkách, protože urychluje tvorbu volných radikálů a také rozklad některých biologicky účinných nezbytných látek. Obecně se doporučuje podávání plnohodnotných bílkovin, hlavně mléka a masa. Z vitaminů skupiny B se má zvýšit příjem pyridoxinu. Důležitý je také vápník, přítomný v mléce. Příjem železa se má kombinovat s vitaminy skupiny B. Dobrou ochranou před účinky radioaktivního záření je přítomnost sirných látek, z nichž opět hlavně přicházejí v úvahu sirné aminokyseliny plnohodnotných bílkovin. Doporučuje se častěji podávání většího množství vody, aby se vyplavovaly škodlivé látky z těla.