Vyziva_a_dietetika
10.1 Dieta při onemocnění trávicího traktu
10.1 Dieta při onemocnění trávicího traktu
Tato podkapitola se věnuje jednotlivým dietním opatřením u konkrétních onemocnění trávicího traktu. Dietní zásady mají smysl zejména při zvracení, vředové chorobě, malabsorbci a divertikulární chorobě, u střevních zánětů a poruch motility.
Obecně je možné vycházet ze tří principů:
- omezit tuky,
- omezit nadýmavé potraviny,
- jíst menší porce a častěji v pravidelných intervalech, vyhýbat se velkým porcím.
Dieta při nucení na zvracení (nauzea) a zvracení
V případě, že nucení na zvracení nebo zvracení není příznakem závažnější nemoci, je možné využít následující doporučení:
- pokud není možné konzumovat pevnou stravu, lze po odborné konzultaci krátkodobě přejit na stravu tekutou,
- studená jídla bývají příjemnější než teplá,
- vyhýbat se horkým pokrmům a nápojům,
- jíst menší porce a častěji,
- nekořenit pokrmy,
- vyhýbat se tučným a smaženým jídlům,
- nepít při jídle,
- nenutit se k jídlu,
- vynechat kofeinové nápoje,
- před jídlem a po něm se chvíli projít,
- po jídle si nelehat,
- nejíst hned po námaze,
- nevařit v místnosti, která slouží k požívání jídla, výpary při vaření můžou přivodit nebo zhoršit nevolnost,
- doporučuje se často žvýkat žvýkačky, mentolové pastilky bez cukru apod.,
- zázvorový čaj nebo jídla se zázvorem zmírňují nevolnost;
- žvýkat pár zrnek kardamomu (bylina ze zázvorníkovitých čeledi, oddenky a plody se používají jako koření),
- rozmíchat v polovině kelímku bílého jogurtu dvě špetky kardamomu a lžičku medu.
Dieta při bolestech břicha
Hlavní dietní zásady:
- půst a tekutá strava (džusy, zeleninové vývary),
- nízkotučná, nízkoproteinová strava,
- vyloučení dráždivých, kořeněných jídel.
Při výraznějších bolestech břicha je nutné navštívit lékaře, vzhledem k tomu, že se může jednat o závažné onemocnění.
Dieta při gastroesofageálním refluxu
Gastroesofageální reflux je charakterizován návratem žaludečního obsahu do jícnu. K nejčastějším příznakům patří návrat žaludečního obsahu až do úst, potíže s polykáním, někdy bolestivé polykání, říhání, pálení žáhy a nucení na zvracení.
Hlavní dietní zásady:
- jíst pomalu, v klidu,
- jídlo pořádně rozžvýkat,
- jíst menší porce a častěji v pravidelných intervalech,
- nelehat si 2–3 hodiny po jídle,
- jíst nejpozději 3 hodiny před spaním,
- jíst dostatek bílkovin (posilují svalovinu),
- vhodné jídlo je teplé, nízkotučné a málo kořeněné,
- vhodné je koření kardamom, skořice, koriandr, fenykl,
- vhodná je zejména potrava sladká, hořká a trpké chuti,
- jídla pálivá, kyselá a slaná jsou nevhodná,
- omezit soli a tuky,
- jídlo a nápoje by měly být teplé a výživné,
- v horkém počasí se doporučuje konzumovat nápoje o pokojové teplotě,
- vyhýbat se potravinám dráždícím sliznici jícnu (smažená a tučná jídla, peprmint, čokoláda, plnotučné mléko, oleje, uzeniny, papriky, cibule, česnek, citrusy, citrusové a rajčatové džusy),
- vynechat kofeinové nápoje,
- studené či ledové nápoje jsou škodlivé,
- při nadváze se doporučuje zhubnout.
Doporučené potraviny:
- obiloviny: pšenice, ječmen, basmati rýže,
- mléčné výrobky: nízkotučné,
- maso: kuře, krůta, vaječný bílek,
- ovoce: hroznové víno, banány, hrušky,
- zelenina: dýně, chřest, okurka,
- koření: koriandr, skořice, zázvor,
- olejniny: slunečnicový a olivový olej v minimálním množství,
- nápoje: minerální voda, bylinné čaje, džusy (ne citrusové a rajčatové).
Dieta při zánětu jícnu
Akutní zánět jícnu je způsoben dlouhodobým zvracením nebo poleptáním. Chronický zánět jícnu, vzniká při gastroesofageálním refluxu. Doporučuje se kašovitá a lehce stravitelná strava.
Dieta při žaludečních a dvanácterníkových vředech
Vředy jsou onemocnění, kdy dochází k porušení žaludeční (žaludeční vředy) nebo střevní (dvanácterníkové vředy) sliznice vlivem kyselé žaludeční šťávy. K nejčastějším rizikovým faktorům vzniku vředu patří vysoký krevní tlak, cukrovka, onemocnění jater, stres, užívání některých léků. Při tomto onemocnění je nutné vynechat jídla, která dráždí žaludeční sliznici a podporují vylučování kyseliny chlorovodíkové.
Hlavní dietní zásady:
- jíst pomalu, v klidu,
- soustředit se na konzumaci pokrmu,
- jíst menší porce a častěji v pravidelných intervalech,
- přijímat dostatek bílkovin,
- doporučuje se nepřepálená, nízkotučná strava,
- nejíst čtyři hodiny před spaním (v noci se vylučuje kyselina chlorovodíková).
Doporučené potraviny:
- obiloviny (celozrné, nízkotučné pečivo),
- zelenina, luštěniny bez tuku, sójové výrobky,
- ovoce (výjimka jsou fíky a citrusy),
- mléčné výrobky (nízkotučné),
- maso (libové), ryby, vejce,
- tuky (nízkotučné majonézy, máslo),
- ochucovadla (sůl, pepř, zelené koření),
- nápoje (minerální voda, pramenitá voda, bylinné čaje).
Nevhodné potraviny:
- obiloviny (bílé tučné pečivo, semínka na pečivu, neloupaná rýže, pečivo se sušeným ovocem a ořechy),
- luštěniny na tuku,
- zelenina (sýrová zelenina, brokolice, kapusta, květák, okurky, papriky, rajčata a jejich výrobky, zelí a zelenina na tuku),
- ovoce (fíky a citrusy),
- mléko a mléčné výrobky (plnotučné),
- maso (nakládané, slané, smažené, uzené),
- tuky (tučné omáčky, moučníky s kokosem a ořechy, chipsy),
- ochucovadla (pálivé koření),
- nápoje (kofeinové nápoje, sycené limonády).
Dieta při gastritidě:
Gastritida představuje zánět žaludeční sliznice, akutní nebo chronický. Projevuje se bolestí břicha a zvracením.
Hlavní dietní zásady v akutní fázi (asi 2-5 dní):
- omezit pevnou stravu,
- udržovat rovnovážný příjem minerálních látek,
- zavodňovat organizmus nápoji, které obsahuji glukózu.
Hlavní dietní zásady v chronické fázi:
- tekutá dieta po dobu dvou dnů (ovocné šťávy, zeleninové polévky a šťávy),
- vyloučit příčinu (alkohol, káva, kouřeni),
- konzumovat sacharidy v podobě rýže, bramborové kaše aj. při ustupujících potížích,
- při zlepšení potíží přejít na zdravou vyváženou stravu s lehce stravitelnými bílkovinami a mononenasycenými tuky (olivový olej),
- udržovat rovnovážný příjem minerálních látek.
Další dietní zásady jsou stejné jako u vředové choroby.
Dieta při dráždivém žaludku:
Jedná se o funkční onemocnění žaludku bez přítomnosti zánětu nebo vředu. Dráždivý žaludek se projevuje tlakem a bolestí břicha po jídle. Nemocní nesnesou alkohol, kávu a přepalované tuky.
Hlavní dietní zásady:
- přijímat vyváženou stravu,
- jíst menší porce a častěji v pravidelných intervalech,
- vyloučit potraviny, které dráždí žaludek (alkohol, nápoje s kofeinem, smažená jídla apod.).
Dieta při hiátové kýle:
Hiátová kýla se vyskytuje při posunu horní části žaludku do hrudníku, který je způsoben zvýšeným nitrobřišním tlakem, nebo sníženým svalovým napětím. K hlavním příznakům patří říhání a bolesti na hrudi, především v poloze vleže.
Hlavní dietní zásady:
- jíst menší porce a častěji v pravidelných intervalech,
- nejíst čtyři hodiny a méně před spaním,
- při obezitě zhubnout.
Dieta při nadýmání:
Větší množství plynů se tvoří při nepravidelném a nedostatečném stahování stěny žaludku a tenkého střeva. Nadýmání se taktéž projevuje u ochablé stěny žaludku nebo horní části tenkého střeva, dále při poruchách vstřebávání a po některých operacích střeva.
Hlavní dietní zásady:
- jíst pomalu,
- nepít sycené nápoje,
- nepít tekutiny přes brčko,
- vyhnout se kouření a žvýkání žvýkaček,
- vynechat nevhodné potraviny, které nadýmají a zpomalují přesun potravy z žaludku do tenkého střeva (tučná jídla).
Nevhodné potraviny, které nadýmají:
- luštěniny (fazole, hrách, sója),
- mléko a mléčné výrobky (mléko, sýry, zmrzlina),
- zelenina (brambory, brokolice, cibule, chřest, kapusta, květák, okurky, pastinák, rebarbora, ředkvičky),
- ovoce (banány, hrozinky, jablka, meruňky, švestky).
- pšeničné pečivo a cereálie,
- tučné potraviny,
- sycené nápoje.
Dieta při Crohnově chorobě nebo ulcerózní kolitidě
Z výživového hlediska jsou nemocní ohrožení nedostatkem energie, sníženým přísunem bílkovin, nedostatkem vitaminů a minerálních látek.
Dietní postup při Crohnově chorobě nebo ulcerózní kolitidě:
- Při akutní atace nemoci se aplikuje pouze parenterální výživa.
- Postupná realimentace, začínáme kašovitou šetřící dietou s mírným omezením
tuků č. 4. Dieta má protiprůjmový charakter.
- Při postižení tenkého střeva může dojít k intoleranci laktózy, proto raději zařazujeme kysané mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, sýry) než mléko a mléčné kaše.
- Bezezbytková šetřící dieta s dostatkem bílkovin při průjmech, abychom snížili rychlost vyprazdňování a tím prodloužili dobu vstřebávání živin.
- Nemocní mají sníženou chuť k jídlu. A proto příjem potravy je nedostatečný. Malnutrici předcházíme nejlépe aplikací enterální výživy.
- Důležité je doplnění vitaminů a minerálů, hlavně K, Ca, Mg.
- Při zklidnění u ulcerózní kolitidy, se po odeznění průjmů někdy podává šetřící dieta s mírným omezením tuků a normální úpravou ovoce, zeleniny, brambor, aby obsahovala vlákninu.
V klidové fázi je prospěšné držet se diety s vysokým obsahem vlákniny (celozrnné pečivo, obiloviny, ovoce, zelenina, luštěniny). Problémy může způsobit konzumace mléka, vajec, droždí, pšenice, kukuřice, banánů, rajčat a vína. Nutné je vyřadit potraviny, které působí potíže.
Dieta při průjmu
Při těžším a déletrvajícím průjmu hrozí ztráta tekutin, minerálních látek, vitaminů i stopových prvků. V akutní fázi je potřeba vynechat pevnou stravu a nahradit ji tekutou. Kvůli nebezpečí nerovnováhy minerálních látek nebo dehydratace je vždy nutné poradit se s lékařem. V případě doporučení diety je nutné dodržovat níže uvedené zásady.
Hlavní dietní zásady:
- jíst pomalu a v klidu,
- jíst během dne malé porce jídla, častěji, v intervalech 2 – 3 hodiny,
- odstranit viditelný tuk z potravin,
- konzumovat nízkotučné mléčné výrobky,
- jíst potraviny bohaté na vlákninu,
- vyhýbat se smaženým jídlům,
- pokrmy připravovat dušením, vařením, případně pečením,
- vyvarovat se ostrým a pálivým jídlům,
- zajistit dostatečný příjem tekutin.
Vhodné potraviny:
- mléčné výrobky (polotučné a nízkotučné),
- obiloviny (celozrné pečivo – žitné, pšeničné),
- ovoce, zelenina (čerstvá, mražená, nakládaná),
- ovocné a zeleninové šťávy,
- ořechy a fazole,
- maso (drůbež, zvěřina),
- ryby (dušené, vařené, ve vlastní šťávě),
- tuky a ochucovadla v minimálním množství (máslo, smetana, šlehačka, rostlinné oleje),
- domácí ovocné moučníky,
- nápoje (teplé, neslazené, minerální vody),
- ostatní (med, kakao, marmeláda, kvasnice, bylinky, ocet aj.).
Nevhodné potraviny:
- mléčné výrobky (plnotučné),
- obiloviny (průmyslově vyráběné sušenky, koláče, těstoviny a rýže s tučnými omáčkami),
- zelenina (vařená s tučnými omáčkami, smažená zelenina, fazole),
- maso (červené, smažené, uzené, uzeniny, polotovary, vnitřnosti),
- ryby (smažené, uzené, sardinky v oleji),
- tuky (živočišné tuky, palmový olej, glutamát, sýrové omáčky, tučné dresinky, brambůrky),
- nápoje (studené, káva, černý čaj, sycená voda, alkohol, slazené limonády),
- ostatní (kečup, čili omáčka, tatarská omáčka aj.).
Dieta při zácpě
Strava při zácpě musí obsahovat dostatek vlákniny, která nabobtnává ve střevě, zvětšuje tím objem stolice, podporuje činnost střeva a urychluje tím střevní pasáž. Vláknina je obsažena jenom v potravinách rostlinného původu. Celkový doporučený obsah vlákniny je pro dospělého přibližně 30 gramů denně. Potraviny, které podporují trávicí proces, jsou jogurty, kefír, kyselé mléko i ovocné šťávy.
Hlavní dietní zásady:
- zvýšit obsah vlákniny (celozrné obilné výrobky a otruby, celozrnný chléb, zelenina, čerstvé ovoce se slupkou, sušené ovoce aj.),
- omezit příjem tuků, používat olivový olej,
- doporučují se jíst luštěniny, ořechy,
- dostatečný příjem tekutin.
Režimová opatření:
- zvýšit příjem vlákniny,
- příjem minimálně 1,5–2 l tekutin denně,
- zvýšit fyzickou aktivitu, význam má i delší chůze.
Dieta po operaci střev
Po operaci střev zatěžujeme pacienty obvykle postupně tekutou, kašovitou a šetřící dietou. Sledujeme rozvoj peristaltiky a obnovení střevní pasáže.
Dietní zásady po operaci střev jsou velmi individuální, závisí na typu operačního výkonu. K hlavním zásadám patří:
- aplikace parenterální výživy (1 – 3 týdny po operačním zákroku),
- podáváme málo slazený čaj, bujon,
- vhodná je aplikace enterální výživy,
- podle typu onemocnění přecházíme na kašovitou šetřící dietu s omezením tuků, nebo šetřící dietu,
- nakonec přecházíme na tuhou stravu – bezezbytkovou šetřící dietu,
- je vhodné eliminovat podávání nápojů od tuhé stravy,
- přizpůsobujeme výběr mléčných potravin pacientovi.
Bezezbytková dieta:
- nedoporučuje se smažení, dráždivé druhy koření, alkohol, pokrmy s přepálenými
- tuky,
- ze stravy vyloučit hrubou vlákninu – (celozrnné pečivo, luštěniny, nadýmavé druhy zeleniny),
- ovoce, zelenina a brambory co nejvíc mechanicky upravit,
- jíst ovoce bez tvrdých slupek a zrníček,
- jíst libové maso,
- jíst mléčné výrobky s obsahem tuku do 40 %,
- vejce konzumovat v rámci připravených jídel.
Dieta při celiakii
Příčinou celiakie je přecitlivělost na lepek. Bezlepková dieta se vyznačuje absolutním vyloučením nápojů, surovin a výrobku, které obsahuji pšenici, žito, ječmen či oves. Lepek není bezpečně obsažen v mase, ovoci, zelenině, mléčných výrobcích a ve vejcích. Strava celiaka musí být bezlepková, pestrá, plnohodnotná, bohatá na minerální látky, vitamíny apod. Stravu je vhodné doplňovat o vápník.
Pravidla diety při celiakii:
1. Eliminovat z potravy všechny potraviny obsahující lepek a všechny výrobky z nich.
2. Nahradit zakázané obiloviny bramborami, kukuřici, rýží, bramborovým a kukuřičným škrobem, sójou, amarantovou moukou a dalšími bezlepkovými potravinami.
3. Strava by zpočátku měla mít šetřící a protiprůjmový charakter. Je potřebné mírně omezovat tuky, vybírat netučná jídla a nesmažit. Později, kdy dochází k uklidnění, můžeme připravovat bezlepkovou dietu s normální technologickou úpravou.
4. Dieta se nesmí přerušit, pouze na doporučení lékaře. V dospělosti se musí obvykle dodržovat celoživotně, u dětí v období adolescence příznaky alergie někdy vymizí.
Povolené potraviny pro bezlepkovou dietu:
Amarant – amarantová mouka, amarantové těstoviny, křupky, sušenky.
Brambory – vařené, pečené, bramborová kaše, bramborová mouka, bramborová vláknina a škroby.
Kukuřice – kukuřičné lupínky, těstoviny, kukuřičná mouka, krupice, popcorn apod.
Luštěniny – zelený hrášek (čerstvý, mražený, suchý, sterilizovaný), čočka červená i hnědá, suché fazole, luštěninové mouky apod.
Pohanka – pohanková mouka, drť, krupice, pohankové vločky, těstoviny, pohankový chléb apod.
Proso – vločky, jáhly, jáhlová kaše, mouka, krupice.
Rýže – loupaná, rýžové burizony, rýžová mouka, rýžová kaše, rýžové vločky, rýžové těstoviny apod.
Sója – sójová mouka, sójová krupice, sójové boby, majonéza, mléko, jogurty, maso, Tofu, zelené sójové fazolky.
Bezlepkové masné výrobky, maso, mléko, mléčné výrobky, ovoce, zelenina, vejce aj.
K nejčastějším chybám u bezlepkové diety patří příjem potravin, které obsahují skrytou příměs mouky (konzervy, uzeniny aj.) a použití nástrojů či nádobí kontaminované moukou (zejména v restauracích).