Sociologie
4 Sociální stratifikace
4 Sociální stratifikace
4.3 Testovací otázky
Pojem sociální stratifikace pochází z latinského stratum – tj. vrstva, což znamená, že společnost netvoří homogenní celek, nýbrž se skládá z určitých vrstev. (Sekot, 2002) Sociální rozvrstvení představuje strukturovanou nerovnost mezi různými skupinami lidí. Tato nerovnost je charakterizovaná pro různé typy společností. I v těch nejprimitivnějších kulturách, kde neexistují majetkové rozdíly, se vyskytuje nerovnost mezi jedinci v určité komunitě. Jedná se o nerovnost mezi muži a ženami, mezi mladšími a staršími lidmi.
Sociální stratifikaci definujeme jako strukturovanou nerovnost mezi různými skupinami lidí v rámci určité společnosti.
Pojem sociální stratifikace byl převzat z geologie a v aplikaci na strukturu společnosti představuje hierarchické řazení jednotlivých společenských vrstev.
Pojem společenská – sociální vrstva chápeme jako velkou skupinu, která má shodné, společensky významné znaky, jimiž se liší od ostatních. Zároveň je to soubor osob, jež jsou propojeny určitou vnitřní vazbou a pocitem sounáležitosti. Společenské vrstvy dělíme podle různých kritérií a samozřejmě existuje i více protichůdných pohledů na toto téma. Tyto vrstvy jsou pak hierarchicky řazeny podle toho, jaký mají podíl na statcích, které jsou v dané společnosti ceněné či nedostatkové.
Nejčastěji bývají těmito kritérii: profese, množství majetku, naše hodnoty, podíl na moci či životní styl.
Literatura:
GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-124-4.
SEKOT, A. Sociologie v kostce. Brno: Paido, 2002. ISBN 80-7315-021-2.
ŠMIDRKALOVÁ, E. Sociální stratifikace. Sociologie [online]. 1. vyd. 2003 [cit. 4. 3. 2014]. Dostupné z: http://sociologie.topsid.com/index.php?war=socialni_stratifikace.