Sociologie

6.1.2 Druhá fáze nemoci

6.1.2 Druhá fáze nemoci
 
 
Druhá fáze nemoci nastává, když nemocný vyhledává pomoc od jiných osob anebo se dostane nemocnému pomoci bez vlastní žádosti.
Vyhledávání zdravotní pomoci „fáze odborná“ nastupuje, když selhala samoléčba.
Pacient vstupuje do situace, která je pro něho neznáma nebo částečně známá. Tato situace je vždy mimořádná a neobvyklá. V minulosti celkové prostředí nemocnice, bílá barva symbolizovala určité odtržení od života. V současnosti jsou nemocnice, zdravotnická zařízení laděná do barev, které vytvářejí příjemné prostředí.
V druhé fázi se u pacienta objevují obavy a strach, které vycházejí především z nejistoty, co mohou očekávat.
Duff a Hollinshead zkoumali strach pacienta z nemoci. 10 % pacientů ukázalo strach malý, 30 % přiměřený a 60 % velký strach. Autoři poznamenávají, že pacienti na chirurgickém oddělení měli větší strach než pacienti na interním. Mezi pohlavím nebylo výrazné diferenciace. Určitou souvislost nacházeli autoři mezi strachem a prognózou. Pacienti s prognosticky těžšími chorobami měli větší strach než pacienti s prognózou lehčí. (Engelhardt, Wirth, Kindermann, 1973, s. 105)
Pacient, který se setkává s nemocí poprvé, je postaven před řadu otázek: jaká bude léčba, jaká bude délka léčení, jaká je pravděpodobnost uzdravení?
Někdy se dostavují u pacienta projevy úzkosti, pochybnosti o správnosti stanovené diagnózy a postupu léčení. Člověk s problémem se dostává do nezvyklé situace, proto je důležité, aby získal psychickou oporu, jak v rodině, tak i ve zdravotnických pracovnicích.