Sociologie

11.1 Metody sociologického výzkumu

11.1 Metody sociologického výzkumu
 
 
Metodou rozumíme určitý pracovní postup směřující k dosažení stanoveného cíle. Existuje velké množství nejrůznějších metod obecně platných nebo použitelných jen v některých vědních oborech.
K obecně platným patří logické metody vycházející ze základů formální logiky.
 
Mezi ně patří:
Indukce je charakterizována přechodem od jednotlivého k obecnému. V sociologii bývá spojována s empirickým přístupem.
Dedukce je přístup opačný - od obecného k jednotlivému. V sociologii se příliš často nepoužívá.
Abstrakce je zevšeobecnění spočívající ve  vyhodnocení určitého jevu na základě rozlišování podstatných a nepodstatných znaků. Podstatné znaky jsou pak řazeny do určitého systému.
Generalizace - zevšeobecnění představuje závěr učiněný z omezeného počtu jevů řazených do jedné kategorie. V sociologii má pouze pravděpodobnostní charakter. Analýza představuje postup při zkoumání jevů, při němž je celek rozložen na jednotlivé prvky (části). Existuje např. analýza faktorová, obsahová atd.
Syntéza je postup navazující na analýzu, který vyhodnotí jedinečné na stupeň obecně platného. Navazuje na analýzu.
Metoda sekundární analýzy je metodou, která systematicky hodnotí několik tematicky stejně zaměřených prací, vyhodnocuje je z nových kritérií a zobecňuje poznatky na kvalitativně nové
 
V sociologickém empirickém výzkumu bývá používána celá řada metod. Je třeba si uvědomit, že každá z nich je v určitém slova smyslu jednostranná, proto sociologové při výzkumech současně využívají několika metod, aby eliminovali případné nedostatky jednotlivých metod. Totéž platí i pro konkrétní techniky sociologického výzkumu.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše