Sociologie
5.1 Sociální vlivy na zdraví a nemoc
5.1 Sociální vlivy na zdraví a nemoc
Nejslabším místem odborného a laického myšlení je problematika sociálních vlivů na zdraví. Cílem lékařství byla a je etiologická léčba, která vychází z odhalování příčin onemocnění.
V posledních desetiletích je přijímán názor, že zdraví má mnohofaktorový, bio-psycho-sociální základ. Vzájemná interakce biologického a sociálního prostředí, lidského organismu a způsobu života člověka zapříčiňují nemoci a přispívají k jejich rozvoji.
V moderní společnosti ubývá etiologicky jednoznačných onemocnění. Zvyšuje se zájem o hledání rizikových faktorů a prevenci chorob. Zabránění chorobám a budování pozitivního zdraví jsou dva přístupy, které se vzájemně doplňují a nelze je oddělit. V současné době musíme mít na zřeteli potřebu optimálního rozvíjení a využívání všech pozitivních biologických, psychických a sociálních vlastností a schopností jedince.
S rozvojem se dostala do popředí problematika negativních důsledků chorob. Součástí preventivní medicíny je ochrana životního prostředí. Poznání negativních důsledků civilizačního procesu je nezbytné pro realizaci potřebných opatření.
Mezi negativní důsledky současné úrovně společenského rozvoje patří:
- znečisťování ovzduší, vody, půdy
- nebezpečné změny klimatu
- nadměrný hluk
- zneužívání alkoholu, návykových látek
- kouření
- nedostatek tělesného pohybu
- nadměrný příjem potravy
- rychlé životní tempo a stresy
- nevhodné sexuální chování
Tyto faktory se podílejí na vzniku tzv. civilizačních chorob. Např. na ischemické srdeční chorobě, hypertenzi, zhoubných novotvarech, alergiích, astmatu, diabetu, chorobách pohybového aparátu, psychických poruchách. Jsou to choroby s dlouhodobým průběhem a závažnými následky. Na jejich vzniku se uplatňují i psychosomatické faktory.
Významným faktorem ovlivňujícím zdraví člověka je práce. Pracovní podmínky, pracovní prostředí a pracovní proces kladou na člověka na lidský organizmus člověka určité nároky. Tyto nároky mohou být i nepřiměřené fyziologickým možnostem člověka.
Neschopnost zvládat životní zátěže se považuje v současnosti za jednu z příčin mnoha onemocnění. Lidé zdraví, kteří nebyli schopni zvládat zátěžové situace, onemocněli v mnohem mladším věku.
Studie prokázaly vyšší úmrtnost u lidí s nižší kvalitou a kvantitou sociálních vztahů. Sociální vazby a sociální zázemí přispívají k ochraně zdraví a snižování rizika různých poškození a chorob.
Pro existenci člověka je důležité být v neustálé interakci s lidmi a prostředím.
V období války byli zdrávi ti jedinci, kteří žili ve skupinách. Sociální faktory mají vliv na zdraví člověka, jak zdravého, tak i nemocného.