Sociologie
1.6 Vztah sociologie k ostatním společenským vědám
1.6 Vztah sociologie k ostatním společenským vědám
Než si vysvětlíme vztahy sociologie vs. společenské vědy, definujme si vědu, resp. společenskou vědu.
Věda je obvykle charakterizována jako propojení tří systémů: vědění, činností a institucí, které jsou svázány metodou v určitém systému. Vědu charakterizujeme jako sociální systém orientovaný na tvorbu vědění, sledující jak růst vědění a logiku výzkumu, tak i výzkumné cíle a záměr tvorby. Vědou se uskutečňuje základní lidská potřeba uspořádanosti rozdílné a mnohostranné skutečnosti. Věda se realizuje ve vzájemně propojených činnostech, jejichž cílem je popsat a vysvětlit řád jevů a fenoménů, jejich všeobecné rysy a zákonité vztahy.
Společenskými vědami (sociálními, z lat. socialis = družný) rozumíme moderní označení pro souhrn věd o člověku a společnosti. V rámci anglosaské tradice se rozlišují:
1. Vědy humanitní, patří sem dějiny, filozofie a klasická filologie,
2. vědy sociální, k nimž patří především ekonomie, sociologie, demografie
3. souhrn věd přírodních
Rozdíl mezi humanitními a sociálními vědami je dán mírou kvantifikace, která je v sociálních vědách vyšší než v humanitních a stupněm využívání výzkumných metod, zejména – experimentu a standardizovaného pozorování.
Vztah sociologie k ostatním vědám nebyl v historii stálý a každá koncepce tohoto vztahu akcentovala jiné postavení sociologie v rámci celé klasifikace věd.
Otázka vztahu sociologie k jiným vědám má dva úhly pohledu.
1. pohled obecný, jaký je vztah sociologie k ostatním vědám a jaká je podstata poznatků, metod a teorií
2. pohled na konkrétní ovlivnění sociologických přístupů v průběhu vývoje až po současnost.
Při respektování prvního způsobu pohledu musíme o vztahu sociologie k jiným společenským vědám vypovídat v souladu s jejími strukturálními úrovněmi.
Na úrovni obecné teorie je nejpodstatnější vztah k: filozofii, dějinám, psychologii, ekonomii, kulturní a sociální antropologii.