Sociologie

1.3 Struktura sociologie

1.3 Struktura sociologie
 
 
Sociologii je možné strukturovat podle dvou hledisek členění:
- vertikální členění (podle úrovně obecnosti): podle toho, jak rozsáhlou skupinu jevů zkoumá:
a) empirický výzkum (jedná se o nejnižší úroveň): popisuje konkrétní jevy
b) teorie středního dosahu: pokus o vysvětlení určitých skupin podobných jevů (např. teorie malých skupin, rasových předsudků aj.)
c) obecné sociologické teorie: souhrn obecných tvrzení, které vypovídají o společnosti jako celku, o každé společnosti nebo o konkrétní společnosti v daném prostoru a čase.
- horizontální členění (podle obsahu): podle toho, jaké konkrétní jevy zkoumá, tj. konkrétní sociologické disciplíny.
 
Co se týče vertikálního členění sociologie, je možné mezi obecné sociologické teorie a teorie středního dosahu zařadit ještě obecnou sociologii s primární funkcí konceptualizace pojmosloví sociologie. Graficky znázorněno to bude vypadat takto:
- podle úrovně obecnosti:
a) empirický výzkum (fundamentální složka)
b) teorie středního dosahu (metodologie)
c) obecná sociologie (konceptualizace pojmosloví)
d) obecné sociologické teorie (pomyslný vrchol vědy)
 
Teorii středního dosahu zavedl do sociologie americký sociolog R.K. Merton ve čtyřicátých letech 20. stol. Merton se domníval, že nenastala doba pro vytváření velkých teorií v této vědní disciplíně a proto je nutno postupovat v menších krocích a formulovat teorie s omezeným dosahem. Dnes se používá termínu teorie středního dosahu pro označení dílčích kroků.
 
Horizontální členění sociologie se zabývá různými konkrétními aspekty sociální skutečnosti.