Sociologie
4.1 Systémy sociální stratifikace
4.1 Systémy sociální stratifikace
Rozdělujeme čtyři základní systémy sociálního rozvrstvení
Otrokářský systém
Tento typ je založen na vzájemném vztahu otrok a otrokář. V různých společnostech se právní postavení otroků podstatně lišilo. Někdy byli otroci úplně bezprávní lidé a jindy se svým postavením blížili spíše služebnictvu.
Existence otroctví a otrokářství představuje extrémní formu společenské nerovnosti, kdy někteří jedinci se stávají součástí majetku jiných jedinců.
Například v Spojených státech amerických byli otroci využíváni výlučně k fyzické práci na plantážích nebo v domácnostech. Ve starověkých Athénách plnili otroci řadu velmi odpovědných úloh. I když byli vyloučeni z účasti na vojenském a politickém životě, mohli vykonávat další povolání. Někteří otroci dosáhli vysokého vzdělání a působili jako státní úředníci. V starověkém Římě se někteří z otroků mohli zabývat obchodováním. S otroky, kteří pracovali na plantážích, se v antické společnosti zacházelo krutým a opovržlivým způsobem.
Společenské systémy, které byly založené na tvrdé a nucené práci otroků, se neprojevují sociální stabilitou, protože jedinou cestou k dosažení vysoké produktivity práce otroků byl neustály dohled a kruté tresty. Takové chování vyvolává masový odpor.
Kastovní systém
Kastovní systém - Kasty je uzavřený stratifikační systém. Základním zdrojem společenské pozice člověka je prestiž, která je úzce spojena s příslušností ke kastě. Příslušnost se dědila z otce na syna, byla přenášena rodově.
Společenská prestiž člena určité kasty byla odvozována, spojována s náboženským učením. Menší význam pro zařazení člověka do určité vrstvy mělo bohatství a politická moc. Kastovní systém zakazuje kontakty mezi členy různých kast, je nezbytně nutné, aby příslušnost k určité kastě byla vždy viditelná.
V kastovním systému byly symboly společenské pozice. Nejčastěji byla pozice člověka symbolizována oděvem, způsobem účesu.
Rozvrstvení do kast bylo zejména v agrární společnosti, kde nebyla rozvinuta dělba práce a společenské činnosti nevyžadovaly pohyb lidí a jejich integraci.
Rozvrstvení do kast bylo zejména v agrární společnosti, kde nebyla rozvinuta dělba práce a společenské činnosti nevyžadovaly pohyb lidí a jejich integraci.
Stavovský systém
Stavovský systém (stavy) je budovaný na kritériu moci. Jednotlivé stavy se od sebe liší rozsahem pravomocí. Pravomoci byly úzce propojeny s osobou jejich vykonavatelů. Stavy jsou typické pro rozvrstvení evropské středověké společnosti.
Stavovský systém neznamená izolaci jednotlivých vrstev od sebe.
Stavovský systém neznamená izolaci jednotlivých vrstev od sebe.
Lidé ve společnosti jsou chápáni jako v zásadě podobní. Nemůže mezi nimi existovat zásadní odlišnost jako mezi otrokem a otrokářem. Mezi jednotlivými stavovskými vrstvami existují kanály, kterými se příslušníci nižších stavů mohou dostat na vyšší společenskou pozici. Mechanismus stavovského povýšení má obvykle charakter osobního rozhodnutí těch, kteří mají větší vojenskou, politickou, duchovní nebo organizační moc. Další možností byl postup v rámci moci vojenské.
Udatnost v boji panovník odměňoval povýšením do šlechtického stavu.
S příslušností k vyššímu stavu korelovalo větší bohatství. Bohatství bylo výsledkem mocenského postavení člověka a nebylo produktivní ekonomicky. Spíše sloužilo jako symbol společenské pozice majitele. Majetek sloužil k utužování osobní závislosti poddaných a nižších stavů na příslušnících vyšších stavů.
S příslušností k vyššímu stavu korelovalo větší bohatství. Bohatství bylo výsledkem mocenského postavení člověka a nebylo produktivní ekonomicky. Spíše sloužilo jako symbol společenské pozice majitele. Majetek sloužil k utužování osobní závislosti poddaných a nižších stavů na příslušnících vyšších stavů.
Zjednodušeně řečeno feudálové ve středověku za pomoci vojenské síly vybírali vysoké daně od svých poddaných, které jim pak podle vlastního uvážení a zájmů přerozdělovali.
Stavovský systém rozvrstvení lidí ve společnosti nemá jen historickou podobu evropského středověku, ale můžeme ho nalézt mnohem dříve i mnohem později.
Prvky stavovského rozvrstvení, které je založeno především na mocenském postavení a na osobním rozhodování skupiny mocných lidí, bylo možné najít i v zemích reálného socialismu.
Stavovský systém rozvrstvení lidí ve společnosti nemá jen historickou podobu evropského středověku, ale můžeme ho nalézt mnohem dříve i mnohem později.
Prvky stavovského rozvrstvení, které je založeno především na mocenském postavení a na osobním rozhodování skupiny mocných lidí, bylo možné najít i v zemích reálného socialismu.
Novověkým příkladem stratifikace je nacistické Německo za vlády Adolfa Hitlera.
Třídní systém
Třídní systém je typický pro moderní společnost. Dominantním zdrojem společenského postavení člověka je příjem a bohatství. Společenské třídy definujeme jako skupinu lidí, kteří zaujímají určitou společenskou pozici, protože mají určité postavení v hospodářském životě. Postavení v hospodářském životě je určeno vlastnictvím a kontrolou produkčních zdrojů. Na rozdíl od stavovského systému je bohatství a majetek v třídním systému spojeno s produktivním vlastnictvím.