Osetrovatelska_pece_o_seniory

6.6 Kvalita péče o seniory v ČR

6.6 Kvalita péče o seniory v ČR
 
 
V posledních letech se stala nedostatečná kvalita péče na odděleních typu LDN, následné péče a podobně relativně častým tématem médií. Velká mediální kampaň proběhla spontánně v létě 2008, kdy novinář v roli sanitáře sdělil veřejnosti své zkušenosti s péčí v nemocnici následné péče v sérii článků v MF Dnes. Mediální prezentace nedostatečné kvality následné péče, a to zejména v institucích, které ji zajišťují, je bezpochyby jednou z cest, jak tuto problematiku dostat na pořad jednání a dosáhnout jejího zlepšení. Nicméně je to cesta, která má mnoho velmi závažných nežádoucích efektů – patří sem zvýšení psychického tlaku na všechny pracovníky v této oblasti, tedy i na ty, kteří pracují v zařízeních poskytujících kvalitní péči. Mnozí z nich pak mají potřebu tuto skutečnost sdělovat, obhajovat sebe i svá zařízení a podobně.
 
Kritická místa péče o seniory v ČR:
- Oblast péče o staré lidi je na periferii zájmu. Bohužel skutečností zůstává, že zařízení dlouhodobé péče jsou v rámci zdravotnictví na samém okraji zájmu, často se nacházejí v objektech, které stavebně nevyhovují, často nemají dostatek pracovníků ani prostředků na adekvátní léčbu, rehabilitaci a ošetřování a nejsou ani dostatečně vybaveny potřebnými pomůckami usnadňujícími práci se seniory a handicapovanými.
­- O seniory pečuje nedostatečně vzdělaný a podporovaný personál. Celoživotní vzdělávání má u zaměstnanců vysokou míru důležitosti, avšak ze strany vedení organizací a jednotlivých zařízení není podporováno, respektive je povinné v rámci udržení kvalifikace především u všeobecných sester, ale školení si zaměstnanci musí zajišťovat většinou sami. Kritická situace je např. u sanitářů a dalších profesí.
­- Není respektována důstojnost starých pacientů. Velké rezervy jsou v oblasti zachování intimity během provádění hygieny.
­- Formalizace výkonů (náhrada administrativou) převažuje nad autentickou přítomností personálu u lůžka pacienta. Komunikace personálu s pacienty se ukazuje jako oblast, kterou zaměstnanci chtějí považovat za prvořadou, ale její míra naplnění se neslučuje s množstvím vyžadované administrativy.
­- „Odložení pacienti“. Z pohledu návaznosti následné péče na péči v rodině je vhodné upozornit také na častý nezájem rodiny o svého rodinného příslušníka. V některých případech slouží pouze jako zdroj finančního příjmu. Často lze rodinu vidět pouze ve dnech, kdy přichází důchod. Se stoupající informovaností veřejnosti o dostupnosti zdravotní péče stoupá také jejich náročnost ve smyslu poskytování kvalitnějších služeb. S jejich náročností ale rozhodně nestoupá jejich odpovědnost za své rodinné příslušníky (pacienty). Podle zaměstnanců je to právě naopak a během let se stávají mnohem agresivnější a hrubější.
­- Pokřivení systému – péče zadarmo či „pseudo zadarmo“. Pacient je čím dál náročnější a zároveň nespokojený. Problematické byly zejména zavedené regulační poplatky při hospitalizaci, které často vedly k pocitu seniorů a rodiny, že si za péči platí.
 
Otázka kvality dlouhodobé péče není jen problémem České republiky, ale mnoha dalších evropských zemí. Ve většině z nich proběhly v posledních letech mediální aféry a skandály upozorňující na nedostatečnou kvalitu služeb dlouhodobé péče (MPSV, 2010).
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše