Osetrovatelska_pece_o_seniory

11.3.3 Poruchy výživy ve stáří

11.3.3 Poruchy výživy ve stáří
 
 
V civilizovaných zemích dochází ke dvěma třetinám úmrtí v souvislosti se stravovacími návyky. Velký podíl tvoří lidé obézní, ale i lidé s podvýživou. Malnutrice (podvýživa) je stav, k němuž dochází, pokud je příjem základních energetických substrátů a bílkovin nižší než jejich potřeba. Vzniká při sníženém příjmu a neměnících se potřebách, stejně tak při sníženém příjmu a zvýšených potřebách. Pokročilým stadiem bílkovinné a energetické malnutrice je kachexie (patologické zhubnutí a silná celková sešlost) a nejvyšší stupeň kachexie se označuje jako marasmus (těžká energetická podvýživa).
Příčiny malnutrice ve stáří:
­- defekt chrupu,
­- postižení slinných žláz,
­- onemocnění dutiny ústní, jícnu, gastrointestinálního traktu a jater,
­- psychické poruchy – deprese, demence,
­- snížená chuť k jídlu,
­- omezená hybnost.
 
Malnutrice se vyskytuje u řady hospitalizovaných pacientů. U 70 % nemocných, kteří přicházejí do nemocnice s různým stupněm malnutrice, se její stupeň zhorší. Pokud nedojde k léčbě umělou výživou, dochází až u 4 % k závažným komplikacím vedoucím ke smrti. Pokročilá malnutrice se ve stáří vyskytuje až v 50 %. Podle stavu, ve kterém se organismus nachází v době nouze, rozlišujeme dva typy hladovění: prosté a stresové:
- Příčina prostého hladovění je v dlouhodobém, nedostatečném přísunu živin a energie.
- Při stresovém hladovění dochází k současnému působení podvýživy a onemocnění (např. akutní infekce, zranění, kombinace více katabolických vlivů).
 
Během prostého hladovění jsou za 40–50 dní vyčerpány všechny bílkovinné a energetické zdroje a nemocný umírá. Při stresovém hladovění 2–3krát rychleji. Pro diagnózu malnutrice je nutná především nutriční anamnéza, která se zaměřuje na odhalení nejčastějších rizik a etiologických faktorů: dostupnost stravy, ekonomické zajištění, soběstačnost v denních aktivitách, výživové zvyklosti, chuť k jídlu, přítomnost onemocnění zhoršujících trávení, vstřebávání apod. K průkazu malnutrice a ke zhodnocení rizika slouží dva soubory otázek: Mini Nutritional Assessment vhodný především pro screening rizika malnutrice v komunitě a Nottinghamský screeningový dotazník používaný u hospitalizovaných nemocných. O závažném stupni malnutrice se značným rizikem komplikací svědčí pokles hmotnosti větší než 20 % za poslední 2 měsíce nebo pokles hmotnosti větší než 10 % za poslední měsíc.
 
Malnutrice vede k řadě komplikací, které ovlivňují prognózu nemocného seniora. Snížením svalové síly, včetně dechového svalstva, dochází k hypoventilaci a vzniku plicních infektů. Přispívá k tomu i porucha imunitního systému: nejprve buněčné složky, v podobě snížení absolutního počtu lymfocytů, později i humorální odpovědi snížením sérových imunoglobulinů. Tato snížená obranyschopnost může vyústit v bronchopneumonii, močovou infekci, zpomalené hojení ran, končící někdy až septickým stavem. Malnutrice může způsobovat zhoršení motility střeva, zhoršení střevní bariéry a v důsledku toho i translokaci bakterií do krevního oběhu. Snížená koncentrace plasmatických proteinů vede k poklesu onkotického tlaku plasmy. Vznikají otoky, porušení transportu železa, kortisolu, léků. S poklesem bazálního metabolismu, poklesem tvorby a koncentrace trijodtyroninu dochází k poklesu termoregulace, která se projevuje snížením tělesné teploty a zimomřivostí. V důsledku nedostatku vitamínů (B6, B12, kyselina listová) a stopových prvků (Cu, Fe) může být postižení hemopoetického (krvetvorného) systému – sideropenická, megaloblastická anémie, pancytopenie. Pro nemocného člověka má správná výživa zcela zásadní význam.
 
Při nutriční podpoře je cestou první volby perorální podání. Podmínkou je intaktní gastrointestinální trakt. Doporučuje se popíjení (sipping). Bolusové (jednorázové malé porce) podávání tekuté stravy umožňuje nazogastrická sonda. Kontinuální podávání speciálních přípravků pro enterální výživu umožňuje nazojejunální sonda. Při nutnosti dlouhodobé nutriční podpory (některá neurologická onemocnění, poúrazové stavy) využíváme perkutánní endoskopickou gastrostomii (PEG) a jejunostomii. Je třeba upozornit i na to, že stejně jako nedostatek některých komponent umělé výživy je nebezpečný i nadbytek (HOLMEROVÁ, 2007), (TOPINKOVÁ, 2005).