Anatomie

2.1 Epitely

Epitely jsou tvořené buňkami, které k sobě těsně naléhají, jsou navzájem spojené, mají určitý tvar a funkci. Jsou jednovrstevné a mnohovrstevné. Spodní vrstva naléhá na podklad, bazální membránu.
 
Příklady:
Mnohovrstevný dlaždicový epitel rohovějící – kůže, bez rohovění – sliznice.
 
Jednovrstevný plochý epitel - mezotel - výstelka serózních dutin jako je dutina břišní, pohrudniční a osrdečník.
Jeho funkcí je tvorba malého množství tekutiny, která snižuje tření. To umožňuje volný pohyb srdce při systole a diastole, plic při dýchání a orgánů dutiny břišní při peristaltice a pohybech trupu.
Výstelka dutiny břišní se nazývá pobřišnice, peritoneum. To se dělí na dva listy. Nástěnná pobřišnice, parietální peritoneum je serózní vak, který vystýlá dutinu břišní.
Orgánová pobřišnice, viscerální peritoneum
obaluje jednotlivé orgány v dutině břišní, jako jsou kličky střevní, žaludek a játra. Přechod parietálního listu ve viscerální tvoří závěsy orgánů tzv. mezenteria. Např. závěs příčného tračníku se nazývá mezocolon transversum, závěs tenkého střeva je mesenterium nebo přechod peritonea ze spodní plochy bránice na povrch jater, ligamentum falciforme hepatis.
Peritoneum je také schopno lokalizovat zánět nebo místo poškozené např. řezem. Děje se to tím, že se peritoneum, pokud je to možné, přiblíží k poškozenému místu a vytvoří vazivové srůsty. Na ty si často stěžují pacienti po operacích.
Z pobřišnce je také velká předstěra, omentum majus, která začíná od velkého ohbí žaludku a malá předstěra, omentum minus, jdoucí od malého ohbí žaludku ke spodní ploše jater.

Víceřadý cylindrický epitel s řasinkami vystýlá dýchací cesty a je jednovrstevný. Jádra buněk jsou ve více řadách. Na povrchu nese řasinky, které ustavičně přesouvají hlen směrem k přirozenému ústí. Mezi jeho buňkami jsou pohárkové buňky, které právě hlen tvoří. Jeho účelem je zachycovat nečistoty a udržovat vlhko na povrchu sliznice.
Přechodní epitel - urotel, vystýlá vývodné cesty močové. Všechny jeho buňky mají kontakt s bazální membránou delší či kratší stopkou. Počet vrstev se mění podle náplně orgánu. Některé z jeho buněk mají vysoké stopky, takže připomínají deštník, říká se jim deštníkovité.
Jednovrstevný kubický epitel - vystýlá např. folikuly štítné žlázy. Dutinky, ve kterých se tvoří a shromažďují hormony tetrajodthyronin a trijodtyronin.
Jednovrstevný cylindrický epitel s kartáčový lemem - vystýlá střevo a je přizpůsoben funkci vstřebávání.
Trámčitý epitel - je složen z buněk uspořádaných do trámců. Nalezneme jej např. v játrech a ve žlázách s vnitřní sekrecí. Kolem jednoho pólu buněk v trámečku protéká krev, z druhého vytéká to, co buňka tvoří, v játrech je to žluč.
Epitely dle funkce dělíme na krycí, žlázové, řasinkové, respirační, resorpční a smyslové.