Anatomie

2.4 Nervová tkáň

Nervová tkáň tvoří jednak mozek a míchu, to je centrální nervová soustava a dále systém nervů, které rozvádějí informace po těle, to je periferní nervová soustava. Nervy, které vystupují z mozku, se nazývají hlavové nervy. Ty, které vystupují z míchy, se nazývají nervy míšní. 
Základní funkční jednotkou nervové tkáně je nervová buňka, neuron. Skládá se z těla a výběžků. Výběžky, které vedou informaci směrem k buněčnému tělu /centripetálně, aferentně/ se nazývají dendrity. Směrem od těla buněčného /centrifugálně, eferentně/ vede podněty axon. Bývá jeden, často velmi dlouhý.
                                                                                                                                                                                                                         
Příkladem jsou neurony pyramidové dráhy, buňky zodpovědné za řízení vědomé motoriky. Nacházejí se v kůře mozkové, v motorické oblasti. Axon, který vysílají, prochází všemi částmi mozku a míchou až na úroveň příslušného míšního segmentu. Tam informaci předají následující buňce, v pořadí druhé, tzv. motoneuronu. Z něho vystupuje axon. Jde předním míšním kořenem, tvoří součást periferního nervu a prostřenictvím jeho větví dojde až ke svalovému vláknu, které inervuje. Uvědomte se tedy délku výběžků jedinné buňky. Z kůry mozkové do míchy nebo z míchy ke svalům třeba bérce nebo palcového valu.
Výrazné postavení mají tzv. pseudounipolární neurony, buňky tvaru písmene T. Jsou to první buňky senzitivních drah a nacházejí se ve ztluštěnině na zadním míšním kořeni, tzv. spinálním gangliu. Dendrit i axon přicházejí k tělu buňky společně ve stejném místě. Mají značný dosah. Představte si, že např. přijímají podněty v palci u nohy. Nervové vlákno, dendrit, vede informaci míšním nervem k tělu své buňky ve spinálním gangliu. Axon vstupuje do míchy a je-li součástí dráhy zadních provazců, stoupá vzhůru bílou hmotou až do míchy prodloužené, kde teprve informaci předává druhému neuronu. Tato buňka může mít rozpětí 1,5 m i více.
 
Nervovými vlákny se informace šíří jako vzruch. Jedná se o změnu akčního potenciálu, tedy o fyzikální děj.
Jednotlivé neurony jsou navzájem spojeny speciálním kontaktem, zvaným synapse. Z jedné buňky na druhou je vzruch přenášen pomocí chemických látek, tzv. neurotransmiterů, nebo-li mediátorů. Jsou to např. acetylcholin, který zajištuje spojení mezi motorickými nervovými vlákny a příčně pruhovanými svalovými vlákny v tzv. nervosvalové ploténce, dále je v synapsi mezi první a druhou buňkou vegetativních drah, synapsi mezi druhou buňkou parasympatiku a hladkým svalovým vláknem atd. Noradrenalin je v synapsi mezi druhou buňkou sympatiku a hladkým svalovým vláknem. Další mediátory jsou adrenalin, serotonin, dopamin, některé plyny jako CO, NO atd.
 
Těla neuronů tvoří v centrální nervové soustavě šedou hmotu a výběžky neuronů bílou hmotu.
Mimo CNS jsou dendrity a axony spojeny ve svazky, které tvoří hlavové a míšní nervy. Svazky vláken v bílé hmotě, které mají společný směr šíření vzruchu a funkci, nazýváme nervové dráhy.
Většina nervových vláken je obalena myelinovou pochvou, což je výběžek cytoplazmy buněk, které jsou specializované k této funkci. V CNS tuto pochvu tvoří oligodendroglie, v periferii, tedy mimo mozek a míchu, Schwannovy buňky.
Tyto obaly jsou v intervalech kolem 1,5 mm přerušeny tzv. Ranvierovými zářezy. Po myelinizovaných vláknech se vzruch šíří skokem od jednoho zářezu k druhému, neboť pochva působí jako izolační páska, která vlákna obaluje.

Popis synapse:

Synapsi tvoří rozšířené zakončení nervového vlákna, tzv. terminální buton. Ten pokrývá presynaptická membrána, následuje synaptická štěrbina a postsynaptická membrána. V terminálním butonu jsou uloženy váčky /vezikuly/ obsahující  přenašeč vzruchu, neurotransmiter, jinak také  mediátor.  V okamžiku, kdy doběhne na konec vlákna vzruch, spojí se membrána vezikul s membránou presynaptickou a molekuly mediátoru se vylijí do synaptické štěrbiny. Zde jsou vychytávány receptory, které jsou součástí postsynaptické membrány. Tím zde dojde k otevření iontových kanálů a  k depolarizaci nebo hyperpolarizaci postsynaptické membrány. Podle toho rozlišujeme excitační mediátory  a inhibiční mediátory.

Celá řada farmak je založená právě na možnosti zasáhnout do dějů na mezibuněčných spojeních. Např. dodáním mediátoru /serotonin u depresivních onemocnění/, blokádou zpětného vychytávání do terminálního butonu /tím mají molekuly delší možnost působení/ atd.

 
Nervová buňka, neuron

               
Mezi neurony se nacházejí buňky neuroglie, které mají funkci podpůrnou, podílí se na výživě neuronů a udržují stabilitu prostředí. Mezi ně patří oligodendroglie, mikroglie /má fagocytární schopnost, uplatňuje se při patologických procesech, odstraňuje nekrotickou tkáň/, astrocyty /transportují látky z krevních kapilár do neuronů/ a buňky ependymu, které vystýlají dutiny centrálního nervstva.

Regenerace periferního nervu

Poškozené neurony, díky své vysoké specializaci, nejsou nahrazeny novými buňkami. Zanikne-li perikaryon, tedy oblast neuronu kolem jádra, zaniknou i výběžky.

Dojde-li k přetětí výběžku, objeví se degenerativní procesy jak v části směřující k perikaryu /tzv. retrográdní degenerace, tak směrem od místa poškození /tzv. anterográdní degenerace/. Dále je důležité, zda dojde pouze k přerušení axonů nebo celého nervu, včetně jeho vazivových obalů. Je-li kontinuita obalů, tedy myelinové pochvy zachována, můžeme doufat v reinervaci postižené oblasti a obnově funkce nervu.

Distálně od místa poškození dojde nejprve k degeneraci myelinu a k proliferaci Schwannových buňek. V místě přerušení axonu začnou vyrůstat nové nervové výběžky. K cílové struktuře se mohou dostat pouze ty z nich, které najdou oporu ve Schvannových buňkách a jejich bazální membráně.

Proces obnovy periferního nervu se nazývá Wallerova degenerace a regenerace. Nervové vlákno dorůstá rychlostí 2mm za 3 dny. Ke zpoždění dochází při průchodu jizvou, přibližně 3 týdny. Nervosvalová ploténka udrží svoji životnost 6 měsíců nebo i více. Po té zaniká. Doroste-li vlákno do té doby k vláknu svalovému, dojde k obnovení svalové síly.

 Na tomto principu jsou založeny operace, při kterých jsou přišívány oddělené prsty či části končetin.  Ještě je třeba si uvědomit, kde došlo k přerušení nervu a zároveň kde mají svaly, o které nám jde, svalová bříška. Je-li např. přerušen nervus radialis  na paži,  není třeba, aby nervové vlákno dorostlo až k místu uplatnění funkce svalu, tedy na prsty. Svalová bříška natahovačů prstů se nacházejí vysoko na předloktí, ne na prstech samotných.