Anatomie
5.1 Svaly hlavy a krku
Na hlavě popisujeme především dvě skupiny svalů.
Svaly mimické, které vyjadřují naší náladu, vnitřní rozpoložení. Všechny je inervuje 7. hlavový nerv, nervus facialis.
Svaly žvýkací umožňují zpracování a příjem potravy. Všechny jsou inervované z motorické části 3. větve trigeminu. Další skupiny svalů jsou jednak spojené s orgánovými systémy, jako svaly měkkého patra, které jsou důležité při polykání. Svaly jazyka, orgánu, který vyplňuje dutinu ústní a je důležitý pro rozmělňování potravy a mluvení. Rudimentální jsou svaly boltce ušního, neboť stříhat ušima většina z nás zapomněla. Nebo velmi drobné, jako napínač bubínku a třmínkový sval.
Svaly žvýkací umožňují zpracování a příjem potravy. Všechny jsou inervované z motorické části 3. větve trigeminu. Další skupiny svalů jsou jednak spojené s orgánovými systémy, jako svaly měkkého patra, které jsou důležité při polykání. Svaly jazyka, orgánu, který vyplňuje dutinu ústní a je důležitý pro rozmělňování potravy a mluvení. Rudimentální jsou svaly boltce ušního, neboť stříhat ušima většina z nás zapomněla. Nebo velmi drobné, jako napínač bubínku a třmínkový sval.
Svaly mimické
Mimické svaly nemají vlastní povázku svalovou, nejsou jasně ohraničené od okolí, špatně se preparují. Všechny je inervuje 7. hlavový nerv, nervus facialis. Kolem očí a úst je vždy kruhový sval, párový m. orbicularis oculi a nepárový m. orbicularis oris. Ostatní mimické svaly začínají mezi jejich vlákny, šíří se do okolí, upínají do kůže a vytvářejí vrásky a výrazy tváře. Mezi nimi významnější jsou:
m. procerus – tvoří horizontální vrásku na čele
m. corrugator supercilii – tvoří vertikální vrásku při zamračení
m. risorius – roztahuje ústa laterálně při úsměvu
m. buccinator, sval trubačský, tvoří podklad tváře
Název většiny dalších se odvozuje z funkce, např. m. depressor anguli oris, m. levator labii superioris apod.
Svaly žvýkací
Jsou čtyři:
m. masseter,
m. temporalis
m. pterygoideus medialis
m. pterygoideus lateralis.
Zajišťují pohyby dolní čelisti při žvýkání. Jsou to: pohyb dolů – deprese, nahoru – elevace, dopředu – protrakce, dozadu – retrakce, souhrou těchto pohybů vznikají mlecí pohyby stoliček, kterými drtíme potravu, lateropulze.
Všechny jsou inervované z motorické části 3. větve trigeminu.
M. masseter začíná na jařmovém oblouku, upíná se na úhel mandibuly ze zevní strany. Má dvě vrstvy, povrchovou a hlubokou, které se liší ve směru vláken. Střídání jejich kontrakcí se uplatňuje při sacích pohybech novorozenců. Pohyby mandibulou dopředu a dozadu vytváří podtlak v dutině ústní novorozence, tím dráždí prs, čímž stimulují tvorbu mléka a jsou zásadní při sání.
M. pterygoideus medialis se upíná na úhel mandibuly zevnitř, tím společně s m. masseter vytváří třmen, ve kterém je dolní čelist zavěšená.
M. temporalis vyplňuje spánkovou jámu, začíná na šupině spánkové kosti, upíná se na processus coronoideus mandibulae. Zvedá mandibulu.
M. pterygoideus lateralis se upíná do kloubního pouzdra temporomandibulárního skloubení a přes něj i do discus articularis, kterým pohybuje při otvírání úst.
Svaly krku
Sval v podkoží krku je platysma. Patří mezi svaly mimické, inervace n. facialis, sahá až do oblasti mandibuly, v mládí kožní řasy vyhlazuje, ve stáří spíše zvýrazňuje.
M. sternocleidomastoideus je silný sval. Inervace n. accesorius a plexus cervicalis. Jak vyplývá z názvu, začíná na sternu a na clavicule. Oba začátky se nad klíční kostí spojují. Upíná se na processus mastoideus temporální kosti. Fixuje hlavu, sklání ji a stáčí.
Další dvě skupiny svalů jsou uspořádány kolem jazylky, nad a pod touto kostí. Nadjazylkové svaly tvoří spodinu dutiny ústní a pohybují jazylkou. Jsou to m. mylohyoideus, m. geniohyoideus a m. digastricus.
Podjazylkové svaly jsou napjaté před hrtanem mezi jazylkou a sternem. Jsou to m. sternohyoideus, sternothyreoideus, thyreohyoideus a m. omohyoideus, který směřuje od jazylky k lopatce.
K hlubokým svalům krku patří mm. scaleni. M. scalenus anterior a medius sestupují od krční páteře a upínají se na první žebro. Mezi nimi je štěrbina, kterou prochází plexus brachialis a a. subclavia do podpažní jámy. M. scalenus posterior se upíná na druhé žebro. Všechny tři při kontrakci zdvíhají první dvě žebra, jsou aktivní při každém nádechu a tím patří k hlavním nádechovým svalům.
Další hluboké svaly krku se táhnou před páteří, jsou to m. longus capitis a m. longus coli. Předklánějí páteř a hlavu.