Anatomie
7.10 Pobřišnice – peritoneum a uspořádání dutiny břišní
Cavitas abdominalis – od bránice po malou pánev (po linea terminalis), na stěnách – peritoneum parietale – lesklá blána (pokrývá i bránici a orgány přilehlé k páteři = orgány v retroperitoneu, to je prostor za dutinou břišní, kde se nacházejí ledviny+nadledviny, močovody, velké cévy, jako aort a v. cava inf. se svými větvemi, z části pankreas a duodenum, v pánvi pokrývá orgány v subperitoneálním prostoru – močový měchýř, děloha, rectum), na orgánech – peritoneum viscerale, duplikatury peritonea – mesenteria (odstup od zadní stěny – radix mesenterii), povrch peritonea – jednovrstevný plochý epitel – mesothel, zánět – slepení částí peritonea – srůsty
Mesocolon transversum odděluje břišní dutinu na pars supramesocolica (játra, žaludek, slezina, horní část duodena a pankreatu, tepenné zásobení z truncus coeliacus) a pars inframesocolica (tenké a tlusté střevo, dolní část duodena a pankreatu, zásobení z a.mesenterica superior et inferior)
Omentum minus – duplikatura mezi malou kurvaturou žaludku, játry a duodenem (duodenální část – ligamentum hepatoduodenale – trias hepatis)
Bursa omentalis – pankreas a část duodena, vlevo ke slezině, vchod – foramen epiploicum
Omentum majus – odstupuje z velké kurvatury žaludku, před colon transversum, kličkami střevními, volně až k pánvi
Mesenterium – závěs tenkého střeva, další závěsy – mesocolon transversum, mesocolon ascendens, mesosigmoideum, appendix – mesenteriolum appendicis
Peritoneální záhyby - recesy (při neplynulém přechdu parietálního peritonea na viscerální) – nebezpečí vsunutí kličky – vnitřní kýly, kaudálně 2 recesy u ženy – excavatio rectouterina (mezi dělohou a rectem) = Douglasův prostor - nejnižší místo peritoneální dutiny – Pozor! - výpotek hmatný per rectum a excavatio vesicouterina (mezi močovým měchýřem a dělohou), u muže pouze excavatio rectovesicalis (mezi rectem a močovým měchýřem)
Douglasův prostor lze vyšetřit per vaginam, neboť sahá až za čípek děložní na zadní klenbu poševní.
Douglasův prostor lze vyšetřit per vaginam, neboť sahá až za čípek děložní na zadní klenbu poševní.
Zjednodušeně - dutina břišní je vak vystlaný lesklou blánou, nástěnnou pobřišnicí, která v určitých místech přechází na orgány. Místa přechodu jsou např. radix mezenterii, tedy kořen okruží, mezocolon transverzum, atd. Dva listy peritonea jdoucí proti sobě se sejdou a vytvoří kratší či delší závěs. Předpona pro závěsy je mezo. Např. mezosigmoideum, mezoappendix, užívá se i v jiných systémech - mezovarium, mezosalpinx atd. Mezi těmito listy procházejí cévy, nervy a lymfa od stěny k orgánu.
Peritoneum tvoří malé množství tekutiny, která snižuje tření a umožňuje volné klouzání jednotlivých orgánů vůči sobě, např. kliček střevních. Také má schopnost lokalizovat zánět tím, že se poslepuje. Tím sice vytvoří tzv. srůsty, ale na druhou stranu zabrání vývoji difuzní peritonitídy.