Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie
3 Současný pohled na vznik nádorových onemocnění
3 Současný pohled na vznik nádorových onemocnění
3.7 Testovací otázky
Nejprve si stručně vyložíme několik pojmů, se kterými budeme často pracovat v dalším textu
Angiogeneze: Vznik nových cév, které zásobují tkáň (v tomto případě nádorovou).
Apoptóza: Proces programované buněčné smrti, jehož výsledkem je šetrné odstranění zbytků buňky, bez známek zánětu. Apoptóza probíhá především u živočichů, ale i u rostlin.
DNA (z anglického deoxyribonucleic acid) je nukleová kyselina, nositelka genetické informace naprosté většiny organismů.
Reparace DNA mechanismus, při kterém jsou opravovány poškozené úseky DNA (jde tedy o opravu poškozeného genetického materiálu buňky).
Genom: Jde o veškerou genetickou informaci, která je uložena v DNA konkrétního organismu (v našem případě člověka).
Gen: Jde o úsek DNA se specifickou funkcí, který je schopen utvářet při dělení buňky svoje vlastní přesné kopie. Geny dělíme podle jejich funkce, mezi základní patří regulace a přepis informace (translace).
Genotyp souhrn genetické informace v organismu (v našem textu mluvíme o buňce).
Fenotyp souhrn všech pozorovatelných vlastností a znaků organismu (v našem textu mluvíme o buňce). Zjednodušeně tedy jde o zevní vyjádření genotypu.
Onkogen: Gen odpovědný za vznik nádorového bujení, vzniká mutací z normálního genu.
Buněčná proliferace: Množení, vznik nových buněk.
Kmenová buňka: Je nediferencovaná živočišná buňka, která má schopnost se dělit a přeměnit se na jakýkoli buněčný typ. Tato schopnost umožňuje tělu vytvořit nové buňky a opravit tak poškozené části těla, které se skládá např. z buněk, které se neumí dělit. Z kmenové buňky tak může vzniknout specializovaná buňka jakékoli tkáně.
Reparace DNA mechanismus, při kterém jsou opravovány poškozené úseky DNA (jde tedy o opravu poškozeného genetického materiálu buňky)
Progenitorová buňka: Vzniká z kmenové buňky. Může produkovat pouze jediný typ buněk, ale má schopnost se plně sama obnovit – tak se liší od buněk, které nejsou kmenové.
Diferencovaná buňka: Vzniká z progenitorové buňky, nemá schopnost se sama plně obnovit, je morfologicky i funkčně specializovaná a tvoří specializované tkáně (například buňky vaziva).
Karcinogen: Takto označujeme příčinný faktor vzniku nádorů, který je schopen vyvolat v buňce trvalé genetické změny, vedoucí ke vzniku nádorové buňky.
Protinádorová imunita soubor obranných mechanismů organismu. Může být nespecifická a specifická.
Specifická imunita je imunita proti určitému konkrétnímu typu pro organismus cizorodého materiálu (virus, bakterie, toxin). Mluvíme také o získané imunitě (například imunita na podkladě vakcinace).
Nespecifická imunita jde o vývojově nejstarší typ obranné reakce organizmu (obrazně řečeno pracující na principu svůj- cizí). Kdy „cizí“ je odstraňován.
NK buňka (natural killer cell, tedy „přirozený zabíječ“) buňka imunitního systému, která je řazena mezi lymfocyty. NK buňky jsou schopné zabíjet nádorové buňky.
T-lymfocyt bílá krvinka ze skupiny lymfocytů. T lymfocyty při růstu opouštějí kostní dřeň a přesunují se do brzlíku, ve kterém dozrávají. Existuje více typů T-lymfocytů. Obecně se však dá říci, že jsou podstatou specifické (získané) buněčné imunity, při níž potírají nádorové buňky či buňky napadené viry.
Prekanceróza. Jde o stav, o kterém víme, že s vysokou pravděpodobností na jeho podkladě vznikne v dalším čase zhoubný nádor. Včasnou léčbou prekancerózy zabráníme vzniku nádorového onemocnění. Například z dysplazií epitelu čípku hrdla děložního vznikají posléze karcinomy čípku. Odstraněním dysplazií poměrně nenáročným zákrokem zabráníme vzniku nádoru. Dalším příkladem léčby prekanceróz může být endoskopické odstranění adenomových polypů tlustého střeva.
Regenerace tkání je proces předpokládající rovnováhu mezi apoptózou a proliferací. U dospělého člověka je množství buněk v organismu obvykle neměnné, doživší či poškozené buňky jsou nahrazovány novými. V organismu tedy existuje určitá rovnováha mezi proliferací a apoptózou. Tato regulace je zajišťována řadou nitrobuněčných i mimobuněčných mechanismů.
Současný pohled na vznik nádorů:
Velice zjednodušeně se jedná o souboj mezi maligními buňkami a imunitním systémem organismu.