Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie

2.9.1 Druhy transplantací krvetvorných buněk

2.9.1 Druhy transplantací krvetvorných buněk
 
 
Jako všechny ostatní transplantace, dělíme transplantace krvetvorných buněk na:
 
Autologní jedná se o převod krvetvorné tkáně od samotného nemocného.
V tomto případě jsou krvetvorné buňky z kostní dřeně odebírány před podáním vysokých dávek chemoterapie nebo před celotělovou radioterapií. Tyto postupy jsou používány v léčbě celé řady malignit. Experimentálně pak i u některých dalších onemocnění. Aby se přitom obešel nežádoucí účinek tohoto typu léčby na krvetvornou tkáň, odebírá se nemocnému před zahájením léčby jeho vlastní krvetvorná tkáň, která se mu po ukončení této léčby vrací.
 
Syngenní transplantace - je převod krvetvorné tkáně od jednovaječného dvojčete.
 
Alogenní - jedná se o převod krvetvorné tkáně od jiného zdravého jedince.
Jak jsme již dříve uvedli, optimem je HLA identický jedinec, popřípadě jedinec, který se shoduje s příjemcem v co největším počtu HLA znaků.
Hovoříme tedy o alogenní transplantaci příbuzenské, kdy dárce hledáme v rodině, nebo nepříbuzenské, kdy dárce hledáme v registru dárců kostní dřeně.
Před transplantací krvetvorných buněk je nemocný podroben chemoterapii nebo radioterapii, ta může být vysoko dávková. Tento typ léčby má zničit všechny maligní buňky, ale i veškerou krvetvornou tkáň příjemce. Poté je mu podána transplantovaná kostní dřeň.
Chemoterapie nebo radioterapie ovšem vždy nemusí být vysoko dávková, v tomto případě spoléháme na to, že transplantované krevní buňky rozpoznají a zahubí zbylé nádorové buňky příjemce. V léčbě onemocnění v tomto případě využíváme reakci štěpu proti příjemci
Předpokladem úspěšné transplantace krevní dřeně je útlum imunitních reakcí, v tomto případě paradoxně útlum imunitních reakcí transplantované tkáně proti buňkám a orgánům dárce. Preparáty, které potlačují tuto reakci, hovoříme také o reakci štěpu proti příjemci, jsou imunosupresivní léky například Cyklosporin A.