Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie

4.2 Neovlivnitelné faktory a jejich význam při vzniku malignit

4.2 Neovlivnitelné faktory a jejich význam při vzniku malignit
 
 
Genetické faktory
Jak již víme, za vznikem nádorové buňky stojí změny genetické výbavy. Za řadou malignit (5-10 %) stojí změna genomu, kdy v populaci je dalším generacím předáván gen, podmiňující vznik nádorového onemocnění. Geneticky podmíněná onemocnění jsou tedy způsobena mutacemi, které se předávají potomstvu. Mluvíme o familiárním (rodinném) výskytu onemocnění. Tyto mutace způsobují predispozici k výskytu určitého typu nádoru, případně několika typů nádorů. Základní metodou ke zjištění geneticky podmíněných onemocnění je řádně odebraná anamnéza. Například babička měla karcinom prsu, matka má karcinom prsu. Je vysoce pravděpodobné, že touto chorobou onemocní i dcera.
 
Mezi nejvýznamnější geneticky podmíněná nádorová onemocnění patří
Některé formy kolorektální karcinomu: Familiární polypóza a hereditární nepolypózní familiární karcinom (Lynchův syndrom). Hereditární forma karcinomu prsu.
 
Věk
S výjimkou některých forem onemocnění, která jsou typická pro dětský věk, je vyšší věk obecně považován za významný rizikový faktor. Větší výskyt nádorů, které především u většiny solidních nádorů pozorujeme nad 50 lety, je hypoteticky vysvětlován:
A) souvislostí s prodlužující se délkou života je jedinec stále více vystaven expozici kancerogeny
B) postupně se „vyčerpávají“ a oslabují obranné mechanizmy organismu (imunitní reakce, reparační mechanismy DNA)
Pro ilustraci uvádíme věkovou strukturu nově zjištěných nádorových onemocnění u mužů a žen, převzato z materiálu UZIS.
 
Zdroj: Zhoubné nádory v roce 2005, ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 59/2007
 
Z grafů jasně plyne vzestup pravděpodobnosti nemocnění nádorem ve věku nad 15 let, pravděpodobnost onemocnění se výrazně zvyšuje ve věku nad 35 let a je nejvyšší ve věku nad 60 let. U různých nádorových chorob se tato hladina mění, obecně však platí, že dvě třetiny nově diagnostikovaných nádorů jsou zjištěny u lidí po šedesátce.
 
Pohlaví
Je jasné, že muž nemůže onemocnět nádorem ženských pohlavních orgánů a opačně. Na druhé straně existují statisticky významné rozdíly v incidenci některých nádorových onemocnění u žen a mužů (například nádory plic, nádory tlustého střeva). Tato skutečnost je vysvětlována odlišným životním stylem u mužů a žen (menší podíl kuřaček, lišící se stravovací návyky, větší procentuální podíl konzumentů alkoholu mezi muži).
V následující tabulce převzaté z materiálů Masarykovy university v Brně je jasně patrný rozdíl v incidenci zhoubných nádorů tlustého střeva v mužské a ženské populaci ČR.
 
Geografické vlivy
Na území našeho státu existují poměrně významné regionální rozdíly mezi incidencí malignit. Následující mapka, opět převzatá z materiálů Masarykovy university v Brně zobrazuje rozdíl mezi výskytem nádorů prsu v jednotlivých krajích ČR.
 
Odlišná je ovšem situace ve výskytu nádorů plic v jednotlivých regionech
 
Na mapce převzaté opět z materiálů MU v Brně můžeme, kromě vysoké incidence tohoto onemocnění v exhalacemi zatížených regionech (Severočeský a Karlovarský kraj), pozorovat relativně vysoký výskyt tohoto onemocnění na „čisté“ Šumavě a v Jižních Čechách.
 
Další mapka z téhož zdroje nám ukazuje incidenci nádorů tlustého střeva v jednotlivých krajích
 
Opět zde nacházíme poměrně výrazné, obtížně vysvětlitelné regionální rozdíly.
Geografické faktory podílející se na vniku nádorů zaslouží další výzkum. V současnosti jsou především vodítkem při plánování některých screeningových programů.
 
Etnické faktory jsou často spojovány s odlišnostmi v genomu. Ovšem incidence kolorektální rakoviny u Afroameričanů je prakticky stejná jako u „bělošské populace“ ve Spojených státech. Příčinou etnických rozdílů bude spíše rozdílný životní styl a životní úroveň.