Zdravy_zivotni_styl

2.1 Vliv životního prostředí na zdraví člověka

2.1 Vliv životního prostředí na zdraví člověka
 
 
O vymezení životního prostředí se pokoušejí různé vědní disciplíny – ekologie, sociologie či právní vědy, leč univerzální definici nikde nenalezneme. Životním prostředím rozumíme především životní prostředí člověka. Můžeme jej však chápat jako souhrn všech složek hmotného světa, které bezprostředně působí na člověka jako jedince, ale i celou společnost. Člověk žije v proměnlivém životním prostředí, ve kterém na něho působí mnoho různých faktorů – biotických a abiotických.
Člověk je svázaný s životním prostředím, se kterým tvoří dynamický systém. Prostředí působí na člověka zejména svým vlivem na zdravotní stav (somatický i psychický).
 
Životní prostředí je tvořeno složkami:
- přírodními (půda, voda, ovzduší, flora, fauna)
- umělými - antropogenními (stavby, dopravní prostředky, výrobní zařízení)
- sociálními - tj. lidmi, kteří působí na prostředí a jejich vzájemnými vztahy
 
Jednotlivé vlastnosti složek označujeme jako faktory prostředí. Podle povahy je dělíme na fyzikální, chemické, biologické, sociální.
Požadavky na péči o životní prostředí se opírají o zjištění vlivů, které životní prostředí vykonává na lidské zdraví. Největší pozornost je věnována problematice chemické a biologické kontaminace ovzduší a vody. Podle toho, v jaké časové návaznosti po expozici se objevují subjektivní obtíže a objektivní znaky onemocnění, rozlišujeme účinky akutní, chronické a pozdní.
Akutní účinky chemických látek jsou spojovány s fotochemickým znečištěním. Ozon, oxidy síry a dusíku v ovzduší jsou hlavní součásti fotochemických oxidantů v ovzduší. Expozice fotochemickým oxidantům vyvolává typické příznaky, jako jsou dráždění spojivek, slzení, bolesti hlavy, krku, kašel, rýmu, únavu. Vysoká teplota zvyšuje vnímavost organismu k toxickým účinkům prakticky všech chemických látek. Sumační vlivy teploty byly prokázány při působení pesticidů, polymerů, toluenu, amoniaku, acetonu, benzenu, formaldehydu a dalších látek.
Vyšší koncentrace oxidů síry v ovzduší vede k nárůstu onemocnění na chronickou bronchitidu a bronchiální astma, chronický ranní kašel s hlenovým sputem. Znečistěné ovzduší může vyvolat i rozvoj alergických onemocnění u osob geneticky disponovaných k alergickým projevům. Pozdními účinky dlouhodobé expozice znečistění ovzduší jsou nádorová onemocnění. Ovzduší kontaminované podobnými chemickými látkami, jaké jsou v cigaretovém kouři, se může etiologicky uplatnit u rakoviny plic a bronchů. Jedná se zejména o polycyklické aromatické uhlovodíky. Zdrojem emisí je hlavně doprava a výtopny. Znečistěné ovzduší může obsahovat oxidy dusíku, oxid siřičitý, oxid uhelnatý, chrom, benzen, formaldehyd, vinylchlorid, výpary benzínu, olovo, kadmium, chrom, arsen. Může určitým způsobem přispívat k celkové zátěži populace chemickými karcinogeny. Fyzikální a chemické faktory v ovzduší vstupují do vzájemných interakcí, při kterých se mění jak jejich dávky, tak i biologická aktivita.
Mezi závažný negativní faktor ovlivňující životní prostředí a zdraví patří také spalování domácího odpadu v domácích topeništích a nesprávný provoz domácích spalovacích zdrojů na pevná paliva.
 
Také kvalita pitné vody významně ovlivňuje zdravotní stav člověka. Jednu z příčin znečištění vody z hlediska lidského zdraví představují paraziti, mikrobi a viry přenášení vodou a s nimi spojená infekční onemocnění (např. žloutenka typu A, úplavice).
V oblasti vodního hospodářství dochází rovněž k vypouštění odpadních vod do vodních toků a následné kontaminaci vodních zdrojů. Specifikem je znečišťování vod prostřednictvím dusičnanů, které vznikají v souvislosti se zemědělskou činnosti (např. hnojiva nebo pesticidy). Kontaminanty v pitné vodě tak přispívají k celkové zátěži populace karcinogenními faktory. Je prokázána rovněž korelace mezi dlouhodobým pitím tvrdé vody s vysokým obsahem minerálů (Mg, Ca, Fe) a kardiovaskulárními onemocněními.
 
Mezi další faktory životního prostředí, které negativně ovlivňuje zdraví člověka, patří vysokofrekvenční elektromagnetické záření, zejména radary a další energetická a průmyslová zařízení, která vysokofrekvenční záření produkují. U lidí žijících v blízkosti letišť (radary), nebo rozhlasových a televizních vysílačů se mohou objevovat bolesti hlavy, únava, poruchy spánku, úzkostné stavy.
 
Významná je také problematika tzv. „černých skládek“, které jsou přetrvávajícím problémem v oblasti komunální ochrany životního prostředí měst a obcí. Tato nelegální úložiště odpadů degradují krajinu, ničí často okolní porost, dochází k úniku škodlivin či jedovatých látek do ovzduší, vody a půdy a v konečném důsledku je tak snižována biodiverzita a ohrožováno lidské zdraví.
 
Přestože životní prostředí významně ovlivňuje zdraví člověka, potažmo celé společnosti, nejdůležitější determinantou zdraví zůstává životní styl každého jednotlivce.