Zdravy_zivotni_styl

14.1 Prevence úrazů dětí a mladistvých

14.1 Prevence úrazů dětí a mladistvých
 
  
„Úraz je jakékoli neúmyslné či úmyslné poškození organismu, ke kterému došlo následkem akutní expozice termální, mechanické, elektrické či chemické energie a z nedostatku životně nezbytných energetických prvků či veličin, jako je kyslík či teplo.“(Haddon, 1981)
 
Úrazy ohrožují osoby mladé a zdravé, přičemž nejohroženější věkovou skupinou jsou děti a dospívající, u nichž jsou úrazy na prvním místě v příčinách úmrtí a na druhém místě v příčinách dětské nemocnosti, hned za onemocněními dýchacích cest. Úrazy jsou považovány za největší problém dětského věku. Ve vyspělých zemích jsou úrazy příčinou 40 % úmrtí dětí do 14 let. Dle mechanizmu vzniku se úrazy dělí na úrazy dopravní, pády, střelné, tonutí a termické.
 
Podle místa vzniku se úrazy dělí na úrazy domácí, školní, venkovní atd.
Obecně platí, že nejzávažnější problém s nejtěžšími následky u dětí představují dopravní úrazy. Děti v dopravě jsou vystaveny riziku jako cyklisté (cyklistická helma 6,6x snižuje riziko poranění hlavy), spolujezdci (dětská sedačka, výběr vhodného místa a bezpečnostní pásy) a chodci (reflexní oblečení, dopravní výchova). Pro prevenci je zásadní dodržování preventivních opatření a zejména používání ochranných pomůcek.
 
Domácí úrazy dětí představují 50 % všech dětských úrazů. Mezi typické domácí úrazy patří popálení a opaření, kdy jsou nejvíce postižené děti do 3 let věku, dále zranění ostrými předměty, otravy léky, čisticími prostředky, dušení, pády z výšky a tonutí.
 
Sportovní úrazy představují druhou nejčastější příčinu dětských úrazů a dochází k nim při individuálním a organizovaném sportu. Platí, že tréninkové zatížení dětí by mělo odpovídat věkovým možnostem a sportovní aktivity by měly být vždy provozovány na bezpečném místě vhodně upraveném pro daný sport a za použití ochranných pomůcek (např. přilba a chrániče při hokeji, bruslích a skateboardu, přilby na lyžích a na kole apod.)
 
Školní prostředí je v pořadí třetí, kde se nejčastěji stávají úrazy. Většinou jde o úrazy méně závažné. Nejvyšší podíl na úmrtnosti dětí i dospívajících mají úrazy dopravní. Dopravní nehody jsou u nás nejčastější příčinou dětských úrazových úmrtí - více než třetinu dětských úmrtí představují každoročně úmrtí na následky dopravních nehod. Dopravní úrazy jsou specifické jak vzhledem k závažnosti následků – často dlouhodobých anebo smrtelných, tak i vzhledem k jejich progresivnímu nárůstu. Česká republika zaujímá v oblasti dopravních nehod dětské populace nepříznivé postavení, protože dětská dopravní úrazovost je u nás dvojnásobně vyšší nežli v motoristicky vyspělých zemích. Řešením je bezpečné a minimálně rizikové dopravní prostředí s důrazem na zvýšení bezpečnosti v okolí škol a rovněž i včasné seznámení dítěte s modely bezpečného dopravního chování. K negativním trendům dopravní úrazovosti patří v současné době nárůst úrazů způsobených mladými řidiči – nejvíce nehod způsobí řidiči ve věku 25-34 let. Dopravní edukace zaměřená na minimalizaci rizikového dopravního chování by měla být určena zejména věkové kategorii dospívajících. Ve vyspělých zemích tvoří dětské úrazy zhruba ½ dětské úmrtnosti ve věkové skupině 1–14 let. Nejčastější příčinou smrtelného poranění kromě dopravních úrazů jsou utonutí, náhodné pády a u adolescentů jsou vážným problémem sebevraždy. Dětským úrazem vyžadujícím lékařské ošetření je v současné době každoročně postiženo přibližně každé páté dítě. Nejčastěji dochází ke vzniku úrazu v prostředí domácím a školním, a to s charakteristickou závislostí na věku dítěte. Ve školách dochází k úrazům nejčastěji při tělesné výchově. Na tyto úrazy připadá více než polovina všech úrazů odehrávajících se ve školách. Nejrizikovější skupinu, z hlediska vzniku úrazu, představují děti ve věku 13-14 let. V této věkové kategorii postihne úraz vyžadující lékařské ošetření každou čtvrtou dívku a dokonce každého třetího chlapce.
 Riziko vzniku dětského úrazu úzce souvisí s chováním dítěte, které je určováno řadou faktorů počínaje faktory genetickými přes vlivy enviromentální až po determinanty socioekonomické. Děti, pocházející z rodin s nízkou úrovní příjmů, jsou rizikem úrazů ohroženy několikanásobně častěji nežli dětí z rodin s vyšším socioekonomickým statutem. Riziko dopravního úrazu je u dětí z rodin s nízkými příjmy 4-5 násobně vyšší. Podobně jsou ohroženy i děti s nižším vzděláním rodičů anebo děti z rodin neúplných. Svůj podíl na vzniku těchto úrazů zde mají nedostatečná dopravní edukace dítěte, nízký dozor, nedostatečná bezpečnost dopravního prostředí, a rovněž i nedůsledné používání prvků pasivní ochrany. Včasnou a správnou prevencí se dá úrazům předcházet.
 
Aktivní prevence znamená, že se dítě v průběhu svého vývoje naučí rozeznávat riziková místa, předměty a situace a naučí se chovat bezpečně a správně odhadnout rizikovou situaci.
 
Pasívní prevencí se rozumí změna prostředí, v němž se děti pohybují na prostředí bezpečné. Výchova předškolních a školních dětí by měla zahrnovat získávání dovedností a znalostí jak přizpůsobit své chování s ohledem na předcházení úrazu sebe sama či jiné osoby. Výchovu je vhodné pojmout celkově – zařadit nejen téma dopravní výchovy, ale rovněž osobní ochrany, prevence úrazů ve škole, v domácnosti, při sportu, při organizovaném i neorganizovaném trávení volného času. Nedílnou součástí jsou také znalosti a dovednosti dětí a mládeže v poskytování první pomoci, včetně přivolání pomoci.
  
Obrázek 1 Úrazy dětí v ČR za rok
 
V České republice se dlouhodobě úspěšně realizují programy prevence dětských úrazů, díky nimž se od konce devadesátých let počet úmrtí dětí na následky úrazů začal snižovat. Jedná se o řadu celorepublikových (Národní dny bez úrazů) a komunitních projektů, např. Bezpečná komunita, Bezpečná škola, Bezpečná mateřská škola, Dětství bez úrazů, Vidíš mě? (podpora nošení reflexních prvků na oblečení), Bezpečná cesta do školy, Na kolo jen s přilbou, Pásovec (zvýšení používání dětských zádržných systémů v automobilech) a mnoha dalších, realizovaných na celostátní, regionální či lokální úrovni. Za účelem koordinace všech aktivit v oblasti prevence úrazů dětí a mládeže byl Mezirezortní pracovní skupinou pro prevenci dětských úrazů na Ministerstvu zdravotnictví zpracován strategický dokument Národní akční plán prevence dětských úrazů na léta 2007-2017, který všechny aktivity systémově zastřešuje a koordinuje.