Zdravy_zivotni_styl

11.6.2 Primární prevence karcinomu prostaty

11.6.2 Primární prevence karcinomu prostaty
 
  
- dodržování zásad zdravé výživy, pohybové aktivity
- nekuřáctví
- prevence sexuálně přenosných onemocnění
 
Sekundární prevence karcinomu prostaty (včasná detekce a screening)
- muži ve věku 50 až 70 let by měli podstoupit pravidelné každoroční vyšetření per rektum a je-li při digitálním vyšetření zjištěna indurace nebo tvrdé uzlíky, mělo by následovat urologické vyšetření
- uvažuje se o možném zavedení screeningového vyšetření prostatického specifického antigenu, což je krevní marker charakteristický právě pro karcinom prostaty, který se vylučuje do krve díky nádorovým buňkám prostaty a v séru zdravých jedinců nebo jinak nemocných než s karcinomem prostaty ho nelze nalézt, avšak zatím pouze u rizikových skupin, které ještě nejsou jednoznačně definované
 
Z dalších onkologických onemocnění je třeba zmínit
 
Karcinom dutiny ústní, jazyka.
Zhoubné nádory kořene jazyka, které jsou z nádorů horní části trávicího traktu nejčastější, se objevují v naprosté většině u mužů po 40. roce života a jejich incidence stoupá až do 65 let, pak postupně klesá.
 
Rizikové faktory a příčiny vzniku
Prokazatelnými riziky vzniku nádorů v této lokalizaci jsou kouření či žvýkání tabáku,
nadměrné požívání alkoholu, zvl. destilátů a nedostatečná ústní hygiena. Závažným rizikem je zejména kumulativní působení současného kouření a pití alkoholu.
Dalšími rizikovými faktory mohou být místní dráždění způsobené nerovnostmi zubů a vadnými protézami, chronické záněty v dutině ústní vyvolané infekčními agens, které často souvisejí se špatnou ústní hygienou a ostrá a dráždivá strava s nedostatkem železa.
    
Obrázek 7
 
Primární prevence nádorů dutiny ústní a jazyka
- nekuřáctví či eliminaci kouření a žvýkání tabáku
- nízké, zdraví nepoškozující konzumaci alkoholu či omezení v případě zdravotně rizikového pití alkoholu
- důsledné orální a dentální hygieně
- pravidelným preventivním prohlídkám 1x za půl roku na stomatologii a v případě detekce jakýchkoliv změn odeslat pacienta na specializované vyšetření.
Předpokládá se, že dodržování uvedených doporučení by mohlo snížit incidenci a úmrtnost na nádory dutiny ústní a jazyka o 60–80 %.
 
Karcinom žaludku
V České republice má karcinom žaludku klesající trend výskytu, nejčastěji jsou postiženi muži nad 50 let věku. Klesající trend je připisován zkvalitnění výživy obyvatelstva a vyšší úrovni hygieny přípravy pokrmů.
 
Rizikové faktory a příčiny vzniku
Rizikovými faktory vzniku nádoru žaludku jsou chronické záněty žaludku, žaludeční vředy, jizvy po operaci žaludku, chudokrevnost (perniciosní anémie), krevní skupina A a výskyt nádoru trávicího ústrojí u blízkých pokrevních příbuzných.  Z faktorů životního stylu je prokazatelným rizikem vzniku nádoru žaludku nevhodná strava, hlavně horká a kořeněná jídla, jejich nevhodná úprava, konkrétně pečení a uzení masa, kdy vznikají karcinogenní nitráty a nitrosaminy, strava chudá na ovoce a zeleninu, hlavně na vitaminy A, C a vlákninu. Snížení kyselosti žaludku může vést k bakteriální kolonizaci a redukci přijatých dusičnanů na dusitany. Nepochybným rizikovým faktorem je kouření. Na vzniku nádorů dolní části jícnu se podílí chronický gastroezofageální reflux.
Obrázek 8
 
Primární prevence karcinomu žaludku
- konzumace zdravé stravy s dostatkem draslíku, vitaminu C v kombinaci s vitaminy A a E, dostatečný příjem vlákniny, nízký příjem uzenin a uzených mas, výběr potravin bez chemických přísad, nepožívání potravin napadených plísněmi
- nízká, zdraví nepoškozující konzumace alkoholu
- v případě rizikových jedinců (dědičné riziko, chronická nenádorová onemocnění žaludku) je nezbytné motivovat k pravidelným gastroskopickým vyšetřením s odběrem vzorků sliznice k vyšetření
 
Karcinom ledviny a močového měchýře
Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem nádorových onemocnění ledvin. V posledním období byl zaznamenán významný vzestup četnosti. Maximum výskytu je kolem 60 let věku, určitý druh se vyskytuje i u dětí. Onemocnění je dvakrát častější u mužů než u žen. Výskyt nádorového onemocnění močového měchýře stoupá s věkem, nejvyšších hodnot dosahuje po 60. roce věku. Třikrát častější je výskyt u mužů než u žen. Ročně je v ČR diagnostikováno kolem 1500 nových případů nádorů ledvin, což tvoří asi 3 % všech zhoubných nádorů. Nejvyšší výskyt onemocnění je mezi 50.-70. rokem života, ale není vzácností i v nižších věkových skupinách Zhoubný nádor ledviny se vyskytuje dvakrát častěji u mužů než u žen. Na 30 % vzrůstu incidence v posledních deseti letech se podílí řada faktorů, významně pak zejména možnosti včasnější diagnostiky s častými náhodnými nálezy asymptomatických nádorů, které jsou zpravidla i svým nižším stadiem spojeny s lepší prognózou. Nádory ledvin vznikají v naprosté většině na nedědičném základě, pouze malá část nádorů ledvin vzniká jako důsledek vrozené vlohy k tomuto onemocnění.
 
Rizikové faktory a prevence rakoviny ledvin a močového měchýře
U nádorových onemocnění ledvin je hlavním  rizikovým faktorem kouření, mezi další rizikové faktory patří i zvýšená konzumace některých analgetik, zejména těch, které obsahují fenacetin, dále nadváha (obezita) a chronické záření. Častější výskyt je udáván u osob s hypertenzí, cystickou chorobou ledvin a obezitou Dědičný výskyt nádorových onemocnění ledvin je vzácný, pouze asi 4 % nádorových onemocnění ledviny jsou geneticky podmíněné. U nádorových onemocnění močového měchýře se kouření cigaret podílí na vzniku zhruba 25 až 60 % nádorových onemocnění močového měchýře a přibližně 4x zvyšuje riziko jejich výskytu. Jednoznačně rizikovými faktory jsou některé aromatické aminy (především benzidin, 2-naftylamin, 4-aminobifenyl), které se používají při výrobě barviv, ale i v dalších průmyslových odvětvích, např. v textilním průmyslu, při zpracování gumy, ropy, při výrobě pneumatik, v kožedělném, chemickém a tiskařském průmyslu a jsou i v cigaretovém kouři. Rizikovým faktorem může být i užívání cytostatika cyclophosphamidu a dlouhodobá (chronická) infekce močového měchýře
  

Obrázek 9a
Obrázek 9b
 
Karcinom slinivky břišní
Karcinom pankreatu zaujímá v rozvinutých zemích čtvrtou pozici v počtu úmrtí na nádorová onemocnění za rok, a to za nádory plic, kolorektálním karcinomem a nádory prsu. Prognóza zůstává nadále infaustní, incidence se prakticky rovná mortalitě. Většina nemocných umírá do jednoho roku od stanovení diagnózy.
 
Rizikové faktory a prevence karcinomu slinivky břišní
Nejsilnějším rizikovým faktorem pro vznik karcinomu pankreatu je věk: incidence dosahuje maxima v sedmé a osmé životní dekádě, střední věk při stanovení diagnózy činí 65 let. Nejsilnějším exogenním rizikovým faktorem je nikotinismus. Aktivní kuřáctví představuje 2-3x vyšší riziko pro vznik malignity pankreatu. Z dalších prokázaných rizik je třeba jmenovat vysokoenergetickou dietu bohatou na tuky, obezitu, expozici některým chemickým karcinogenům. Nově je za rizikový faktor označována i chronická pankreatitida, u které riziko vzniku zhoubného bujení roste úměrně s dobou jejího trvání. Také pacienti s diabetem mellitem 2. typu. Pacienti s hereditární pankreatitidou představují rizikovou skupinu. Pacienti s hereditární pankreatitidou jsou nositeli 40 až 60 násobného rizika vzniku maligního onemocnění pankreatu a jsou v rámci sekundární prevence řazeni do screeningového programu zobrazovacími metodami.
 

Obrázek 10