Zdravy_zivotni_styl
6.3.1 Kouření - problematika závislosti na tabáku
6.3.1 Kouření - problematika závislosti na tabáku
Tabáková pandemie začala s příchodem 20. století, během něhož tabák stačil zabít více lidí než obě světové války dohromady, asi 100 milionů. Na celém světě nyní umírají vinou tabáku už 4 miliony lidí ročně. V zemích EU činí počet obětí tabáku okolo 700 000 předčasných úmrtí. Tento počet se neustále zvyšuje a nezmění-li se dramaticky současné trendy kuřáctví, bude to v roce 2020 už 10 milionů úmrtí za rok. Předpokládá se, že v roce 2030 bude kouření celosvětově největší samostatnou příčinou smrti. Kouření je, i přes obrovské úsilí a náklady na jeho snížení, závažným zdravotním problémem ve většině evropských zemí.
Prevalence kuřáctví
Téměř jedna miliarda mužů na světě kouří – okolo 35 % mužů v rozvinutých zemích a 50 % v rozvojových zemích. Trendy v rozvinutých i v rozvojových zemích ukazují, že kouření mužů dosáhlo vrcholu a pomalu, ale jistě dochází k jeho snižování. Žen kouří pravidelně na celém světě kolem 250 milionů (Mackay, Eriksen, 2002). Tabakismus je nejčastější příčina úmrtí mezi diagnózami, kterým lze předejít. V České republice umírá každoročně celkem kolem 100 000 osob, z toho zhruba pětina, 23 000 osob na nemoci způsobené kouřením. Jsou to především nemoci srdce a cév (ischemická choroba srdeční, cerebrovaskulární onemocnění), na nichž se podílí kouření asi čtvrtinou. Dále sem řadíme chronická plicní onemocnění, která zaviní kouření ze tří čtvrtin. Lze říci, že 75 % lidí s chronickým onemocněním průdušek by nemuselo onemocnět, kdyby nekouřilo. A konečně třetí skupinou nemocí způsobených kouřením jsou různé nádory. Zde má kouření podíl celkově asi třetinový. Najdeme ovšem i výjimky, jako např. rakovinu plic, kde má kouření asi 90procentní podíl či rakovinu močového měchýře s podílem vlivu kouření asi 50–70 %. Vysoká je prevalence kuřáků především v populaci dospívajících a mladých dospělých do 34 let (20 % patnáctiletých, z toho 22 % chlapců a 18 % dívek, kouří alespoň jednu cigaretu týdně), nízká je úroveň ochrany nekuřáků před tabákovým kouřem v prostředí. Prevalence kuřáctví sice mírně klesá mezi muži, ale na druhé straně stoupají počty kouřících mezi ženami a mládeží. Kuřáctví je rozšířenější v populačních skupinách s nižším sociálním postavením. Vyšší prevalence kuřáctví je v mladších věkových skupinách u obou pohlaví. Závažný je zejména relativně vysoký počet kuřaček v mladších věkových skupinách.
Všechny formy spotřeby tabáku (kouření cigaret, kouření dýmky, kouření doutníků, žvýkání tabáku nebo jeho šňupání i pasivní vystavení produktům hoření tabáku v místnostech, kde se kouří) významně přispívají ke vzniku více než 20 různých nemocí a k předčasnému úmrtí na ně. Nejzávažnějšími z těchto nemocí jsou nemoci srdce a cév a nádory. Redukce obsahu dehtu a nikotinu v cigaretách, které nabízejí výrobci, může možná riziko snížit, ale není to jednoznačně potvrzeno. Bezpečná cigareta a neškodlivé kouření neexistují!
Problematika závislosti na tabáku
WHO považuje kouření za návykové a závislost vyvolávající a v Mezinárodní klasifikaci nemocí je zařazen syndrom závislosti na tabáku. Užívání tabáku je charakterizováno pravidelností a nutkavostí a abstinence tabáku je obvykle provázena syndromem z odnětí. Farmakologické, psychické a behaviorální procesy, určující rozvoj návyku na tabák, jsou podobné drogové závislosti. Experimentování s kouřením začíná v dětství a v dospívání a to nejčastěji ve veku 10 až 14 let a je ovlivněno sociálním prostředím. Návyk na kouření nevzniká rychle, ale prochází několika stádii kouření, než se utvoří chování typické pro pravidelné kuřáctví. Fyzická (drogová) závislost na nikotinu se vyvíjí po určité době a muže být u různých osob velmi odlišná, většinou se závislost objevuje do dvou let po zahájení kouření. Hlavním důvodem nutkání kouřit je snaha o udržení hladiny nikotinu v krvi. V mozku člověka jsou nikotinové receptory. U pravidelného závislého kuřáka s pravidelným přísunem nikotinu z cigaret se tyto receptory zmnožují. Účinky nikotinu na organismus jsou okamžité. Po prvním potažení z cigarety se droga nikotin dostává do organismu během 10 sekund. Nikotin má vliv na zvýšení srdeční činnosti, zvýšení krevního tlaku, zvýší se výdej krve ze srdce a dojde k zúžení cév. Jak stoupá hladina nikotinu, dostavuje se jeho uklidňující účinek, v mozku se uvolňují hormony endorfiny (přezdívané také hormony štěstí), což jsou látky, které ovlivňují nejen náladu, ale mohou mít vliv na krátkodobé zlepšení koncentrace pozornosti, k němuž prokazatelně při kouření dochází.
K abstinenčním příznakům při nedostatku nikotinu patří nervozita, deprese, podrážděnost, neschopnost soustředit se, které jsou vždy provázeny nutkavou touhou po cigaretě. U těžkých závislostí se nedostatek drogy projevuje i fyzickou nevolností.
Rizikovost kouření je dána především samotnou charakteristikou procesu spalování, kdy hořící cigareta produkuje kouř, obsahující více než 4000 složek. Z nich je cca 200 látek prudce jedovatých a cca 50 patří mezi známé rakovinotvorné látky. Základní součásti cigaretového kouře jsou nikotin, dehty, oxid uhelný, amoniak, nitrosaminy, formaldehyd, kyanid, arzenik atd. Všechny tyto látky ovlivňují velmi negativně téměř všechny orgány a tkáně lidského těla. Kouření je rizikovým faktorem pro vznik onemocnění srdce a cév, rakoviny plic a dalších orgánu, vývojových poruch plodu, vředové onemocnění žaludku atd.
Hodnocení závislosti na nikotinu
Fagerstrőmuv dotazník
1. Za jak dlouhou dobu po probuzení si ráno zapálíte první cigaretu?
A po 30 min
B do 30 min
2. Je pro Vás obtížné nekouřit na místech, kde je to zakázáno např. v knihovně, divadle, lékařské ordinaci?
A ne
B ano
3. Která ze všech cigaret, jež vykouříte během dne, Vám přináší největší uspokojení?
A kterákoliv
B jiná než první ranní
C první ranní
4. Kolik cigaret denně vykouříte?
A 1 – 15
B 16 – 25
C více než 25
5. Kouříte více ráno než během zbývající části dne?
A ne
B ano
6. Kouříte také, když jste nemocen(a) a ležíte převážnou část dne v posteli?
A ne
B ano
7. Jak často vdechujete cigaretový kouř?
A nikdy
B občas
C vždy
8. Má značka cigaret, které kouříte, nízký, střední nebo vysoký obsah
nikotinu?
A nízký
B střední
C vysoký
HODNOCENÍ:
1) 0–4 body - nejde o závislost
2) 5–6 bodu - střední závislost
3) 7–9 bodu - silná závislost
4) 10–11 bodu - velmi silná závislost
SKÓRE A = 0 B = 1 C = 2
Léčba závislosti na tabáku
K překonání fyzické závislosti na nikotinu se s úspěchem užívá postupu nikotin- substituční terapie (žvýkačky, náplasti, nasální spreje atd. obsahující v přesně vymezených dávkách nikotin) a dále farmakoterapie, vždy v kombinaci s psychoterapeutickými postupy. V poslední době se používá elektronická cigareta.
Zdravotní důsledky kouření
Zdravotní důsledky kouření rozsáhlé:
- zhruba polovina úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, zejména koronárních příhod, je zapříčiněna kouřením, přičemž odhadované riziko se pravidelným kouřením zvyšuje dvakrát a ještě vyšší je u mladých lidí
- kouření je příčinou 30 % všech úmrtí na nádorová onemocnění a karcinom plic se na této prognóze podílí 20 %
- kouření je příčinou až 90 % karcinomů plic a je v přímé souvislosti s výskytem dalších typů nádorů
- převážná většina úmrtí na chronické obstrukční nemoci plic je přisuzována kouření, přičemž riziko je u kuřáků 5-8x vyšší než u nekuřáků
- kouření v těhotenství přináší riziko potratu, nižší porodní váhy novorozence (fetální tabákový syndrom), úmrtí plodu, retardovaného tělesného a mentálního vývoje dítěte, je spojováno se sníženou fertilitou a vzestupem abnormalit spermií
- kouření ovlivňuje průměrnou délku života, takže muž kuřák ve věku 35 let může očekávat zkrácení života o 7 let oproti nekuřákovi a žena kuřačka o 5 let
- kuřáctví zvyšuje nebezpečí plynoucí z dalších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění (hypertenze, obezita, hypercholesterolémie, nízká pohybová aktivita).
- kouření zvyšuje riziko karcinomu v ústní dutině při současné nadměrné konzumaci alkoholu
Zdravotní rizika kouření v těhotenství
Kritériem fetálního tabákového syndromu je, když žena během gravidity kouří 5 a více cigaret denně a v průběhu těhotenství má fyziologický krevní tlak. Ženy kouřící v těhotenství rodí děti s nižší porodní hmotností přibližně o 100–300 gramů. U těchto žen hrozí dvakrát vyšší riziko porodu dítěte s hmotností nižší než 2500 gramů. Může se také objevit symetrická růstová retardace. Dalšími možnými následky kouření v těhotenství jsou hyponutrice a malformace plodu.
Pasivní kouření
Pasivní kouření má okamžitý i dlouhodobý vliv na lidské zdraví. Kouř, který uniká z konce cigarety, má ještě více rakovinotvorných a dráždivých látek, např. 3x více karcinogenu benzo(a)pyrenu, 5x více CO, arzénu, formaldehydu, kyanidu. Mezi okamžité účinky patří podráždění očí, nosu, hrdla a plic. Toxický tabákový kouř u citlivějších nekuřáků vyvolává bolesti hlavy, pocity nevolnosti a závrati. Astmatici a alergici by se měli v zakouřených místnostech pohybovat velmi málo, neboť tabákový kouř pro ne představuje okamžité ohrožení vyvoláním záchvatu. Pasivní kouření zatěžuje srdce, zvyšuje riziko výskytu nádorových onemocnění a onemocnění srdce. Nejzranitelnější v souvislosti s pasivním kouřením jsou malé děti. Kouření budoucích matek či jejich pasivní kuřáctví výrazně zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojenců. Pobyt dětí v zakouřených prostorách muže být příčinou vyššího výskytu zánětu průdušek, zápalu plic, zánětu středního ucha, funguje jako spouštěč astmatických záchvatu.
Prevence
Výchova k nekuřáctví by měla začínat v rodině a postupovat přes školy všech stupňů až po informační kampaně a motivační soutěže pořádané státem, městy a obcemi, podniky a nestátními organizacemi. Příkladem takových kampaní je celosvětová kampaň organizovaná Světovou zdravotní organizací „Quit and Win“ a česká obdoba této kampaně „Přestaň a vyhraj.“ Každoročně je 31. květen vyhlašován jako Světový den bez tabáku.
Komplexní plán boje proti kouření
Ke snížení spotřeby tabáku v celé Evropské unii prosazuje Komise komplexní politiku boje proti tabáku. K zachování a posílení politiky boje proti tabáku slouží široká škála mechanismů, aktivit a iniciativ včetně prevence, podpory odvykání a právních předpisů v oblasti regulace tabáku. EU a všechny členské státy ratifikovaly Rámcovou úmluvu WHO o kontrole tabáku, která vstoupila v platnost v únoru 2005.
Boj proti kuřáctví je dlouhodobý, rozsáhlý a komplikovaný proces, který zahrnuje odborné, legislativní i politické postupy. Základem úspěchu intervence proti kouření je také vyhrazený postoj zdravotníků. Musí si uvědomit, že kouření je závažný zdravotní problém a využít svých vědomostí a schopností k intervenci.
Jeho součástí jsou:
- zákaz reklamy a podpory distribuce tabákových výrobků, včetně sponzorství a ostatních forem nepřímé reklamy
- účinné varování před zdravotními důsledky kouření
- plán opatření na ochranu práv nekuřáků a zákonná úprava práva na nekuřácké prostředí
- plán cenových a daňových opatření a ekonomická alternativa, která by nahradila ztráty z produkce a prodeje tabákových výrobků
Tato opatření jsou v rukou politiků řídících národní hospodářství.