Zdravy_zivotni_styl
3.4 Zdravotní stav populace ČR – charakteristika a trendy výskytu vybraných onemocnění
3.4 Zdravotní stav populace ČR – charakteristika a trendy výskytu vybraných onemocnění
V dnešní době již není zdravotní stav populace ohrožován ve větší míře infekcemi, jak tomu bylo v minulosti, stále však existují infekční nemoci, které jsou velmi závažné. Na závažnost některých infekčních onemocnění poukazují počty hospitalizací a úmrtí.
V roce 2012 bylo Národním registrem hospitalizovaných pro infekční nemoci zaznamenáno 54,7 tisíce případů hospitalizací v nemocnicích, tj. téměř 43 % všech hlášených infekčních nemocí. Na následky infekčních nemocí zemřelo 1 617 osob. Mezi závažná infekční onemocnění patří například virová hepatitida B a C, TBC, pohlavní nemoci a zejména HIV/AIDS. Prevalence HIV/AIDS v České republice setrvale stoupá. K 31.12.2012 bylo v České republice evidováno1887 HIV pozitivních osob (1554 mužů a 333 žen), z toho 366 osob s rozvinutým AIDS.
Graf 2 Osoby žijící s HIV/AIDS v České republice k 31.12.2012. In Trendy vývoje a výskyt HIV/AIDS v ČR v roce 2012. [online]. SZU 2013 [vid.30.11.2013].
Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/prevence/zprava-o-vyskytu-a-sireni-hiv-aids-za-rok-2012?highlightWords=AIDS
Velmi závažným infekčním onemocněním je tuberkulóza, avšak epidemiologická situace ve výskytu této nákazy v ČR je velmi příznivá, v roce 2012 bylo hlášeno 611 případů onemocnění. Naše republika patří mezi země s nízkou incidencí této nákazy. Onemocnění je 2 x častěji diagnostikováno u mužů než u žen. Ze střevních infekčních nemocí dominovaly v roce 2012 kampylobakteriózy a salmonelózy. V roce 2012 došlo k poklesu incidence virové encefalitidy přenášené klíšťaty oproti předcházejícímu roku na 573 případů. Mezi častá a závažná infekční onemocnění dále patří se 3 304 případy Lymeská nemoc tzv. borelióza. V roce 2012 bylo hlášeno 3 304 případů. Počet hlášených virových hepatitid činil v roce 2012 celkem 1 640, z nichž typ A byl hlášen v 284 případech. Z celkového počtu hlášených hepatitid tvořily více než polovinu (827) chronické virové hepatitidy, z toho 677 případů (82 %) představovala chronická forma hepatitidy typu C a 146 případů (18 %) chronická forma hepatitidy typu B. Počet hlášení chronických hepatitid dosáhl nejvyššího počtu u mužů ve věku 25–34 let. Virové hepatitidy si v roce 2012 vyžádaly 152 úmrtí. I přes pravidelné očkování došlo k opětovnému nárůstu výskytu dávivého kašle – pertussis na dvojnásobek oproti roku 2011, a to na 738 případů. Dávivý kašel nejvíce postihoval kojence a dospívající ve věku 15–19 let. Dalších 50 případů se týkalo dávivého kašle – parapertussis, proti kterému se očkování neprovádí. Dávivý kašel nejvíce postihoval kojence a dospívající ve věku 15–19 let, přes pravidelné očkování došlo k opětovnému nárůstu výskytu dávivého kašle – pertussis (A37.0) na dvojnásobek na 738 případů, tj. rovných 7 případů na 100 tisíc obyvatel. Dávivý kašel nejvíce postihoval kojence a dospívající ve věku 15–19 let, Nejčastěji hlášené parazitární onemocnění představuje každoročně svrab, v roce 2012 bylo hlášeno 3 336 případů. Ze sexuálně přenosných onemocnění bylo hlášeno celkem 683 případů syfilis a 1 144 případů gonokokové infekce.
Počet léčených diabetiků dlouhodobě roste. Ke konci roku bylo evidováno 841,2 tisíce
léčených diabetiků (tj. 7 999,4 na 100 000 obyvatel), z toho bylo 91,8 % osob s diabetem 2. typu (nezávislý na inzulínu) a 6,7 % s diabetem 1. typu (závislý na inzulínu).
Graf 3 Vývoj počtu léčených diabetiků podle typu diabetu. In Zdravotnictví ČR 2012 ve statistických údajích. [online].© ÚZIS ČR 2010-2012 [vid.30.11.2013].
Dostupné z: http://www.uzis.cz
Nemoci oběhové soustavy jsou nejčastější příčinou hospitalizace. Kardiovaskulární onemocnění jsou též dlouhodobě i nejčastější příčinou úmrtí populace České republiky u mužů i u žen. V roce 2012 byla tato onemocnění příčinou úmrtí mužů v cca 45 % případů ze všech hlášených úmrtí mužů, u žen v cca 49 % případů úmrtí. Vývoj úmrtnosti na tato onemocnění má od již od roku 1990 mimořádně příznivý trend, dlouhodobě dochází k trvalému poklesu úmrtnosti na tato onemocnění. Absolutní počty zemřelých na nemoci oběhové soustavy se snížily od roku 1989 o čtvrtinu. Rozhodujícím vlivem se zdá být synergický vliv zlepšení více faktorů, zejména zdravý životní styl části populace a hlavně výrazná změna poskytované zdravotní péče (nové léčebné postupy, zvýšený počet kardiochirurgických operací, nové léky).
Velmi závažným a jedním z nejobávanějších onemocnění jsou novotvary. Jsou druhou
nejčastější příčinou smrti a mají za následek zhruba každé čtvrté úmrtí. Vývoj počtu hlášených onemocnění zhoubným novotvarem vykazuje v dlouhodobém vývoji rostoucí trend. Koncem 80. let počet minulého století počet hlášených zhoubných novotvarů představoval zhruba 60 % současného stavu, bylo registrováno cca 45 tisíc nových případů zhoubných novotvarů. Nádorová onemocnění byla v roce 2012 příčinou cca 27 % úmrtí českých mužů a žen.
V roce 2010 bylo do Národního onkologického registru ČR nově hlášeno 82,6 tisíce případů zhoubných novotvarů, z toho 42,9 tisíce u mužů a 39,7 tisíce u žen. Meziročně počet nově hlášených zhoubných nádorů se v absolutním počtu zvýšil u mužů i žen zhruba o 4%. Nejrozšířenějším zhoubným nádorem je u mužů zhoubný nádor prostaty a u žen zhoubný nádor prsu. Rostoucí počet hlášených novotvarů souvisí se stárnutím populace (riziko nádorového onemocnění se zvyšujícím se věkem stoupá), s vyšším výskytem kancerogenů a samozřejmě se zlepšením diagnostiky a existencí celoplošných onkologických screeningů.
Graf 4 Struktura standardizované úmrtnosti muži. In Zdravotnictví ČR 2012 ve statistických údajích. [online].© ÚZIS ČR 2010-2012 [vid.30.11.2013].
Dostupné z: http://www.uzis.cz
Graf 5 Struktura standardizované úmrtnosti žen. In Zdravotnictví ČR 2012 ve statistických údajích. [online].© ÚZIS ČR 2010-2012 [vid.30.11.2013].
Dostupné z: http://www.uzis.cz
Koncem minulého století zaznamenala česká společnost zlepšení zdravotního stavu a to především díky investicím do zdravotnických technologií a uplatnění nových diagnostických a léčebných metod. V posledních letech se však ukazují negativní tendence ve vývoji zdravotního stavu obyvatel České republiky, které se projevují zpomalováním růstu naděje dožití a zpomalením doposud pozitivního trendu poklesu úmrtnosti. Délka života prožitého ve zdraví je stále kratší než ve vyspělých zemích Evropy. Možnosti dostupné zdravotnické péče a nových technologií jsou do značné míry vyčerpány a jejich další extenzivní růst je ekonomicky neudržitelný a nepřináší očekávaný efekt v ovlivnění zdraví obyvatelstva. K tomu přistupuje u stále mnoha lidí nezdravý životní styl, který přináší řadu negativních zdravotních důsledků: narůstá podíl obézních, nedostatečná je fyzická aktivita, roste průměrná hodnota krevního tlaku v populaci, nedaří se redukovat podíl kuřáků, stále vysoká je spotřeba alkoholu. Efektivním řešením této situace je primární prevence (viz kapitola 5 Prevence).
Primární prevence nemocí, ochrana a podpora zdraví patří k významným a nezbytným nástrojům zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva. Jde o úsilí, jehož smyslem je omezovat výskyt nových případů onemocnění, chránit zdraví a životy obyvatel, prodlužovat život ve zdraví a ve svém důsledku přispívat k rozvoji společnosti jako celku. Právě obyvatelstvo v dobrém zdravotním stavu je základní podmínkou pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění – tedy cíle Strategie Evropa 2020.