Hematologie

1 Krevní skupiny

1 Krevní skupiny
 
 

1.4 Testovací otázky

 
U lidí je v současné době popsáno 33 krevních skupinových systémů s více než 250 různými antigeny (viz International Society of Blood Transfusion website). Krevní skupiny jsou určeny specifickými antigeny (aglutinogeny) na povrchu membrány erytrocytů. Aglutinogeny jsou zapojeny do procesu shlukování červených krvinek – tzv. aglutinace. Antigeny krevních skupin jsou nejčastěji proteiny, glykoproteiny nebo glykolipidy, zabudované do membrány erytrocytů. Pro každou skupinu je charakteristická určitá skupina specifických protilátek (aglutininy), např. protilátky anti-A, anti-B vůči chybějícím antigenům.
Krevní skupiny jsou určeny geneticky a během života se nemění. Geny (úseky molekuly DNA) pro krevní skupiny A, B, 0 se nachází na dlouhém raménku 9. chromozomu, H lokus (geny FUT1 a FUT2) je na 19. chromozomu. V diploidních buňkách jsou pro jeden gen obsaženy 2 alely, jedna alela od matky a jedna od otce, kdy přenos alel se řídí Mendelovými pravidly dědičnosti. Alela je konkrétní forma genu a každá alela má rozdílnou sekvenci nukleotidů DNA. Rozlišujeme alely dominantní a recesivní, přičemž alela dominantní potlačuje účinek alely recesivní. Dominantní alela je značena velkým písmenem, recesivní alela malým. Jedinec, s identickými alelami daného genu, se nazývá homozygot, heterozygotem se pak označuje jedinec s různými alelami daného genu. Kodominance alel u heterozygota je jev, kdy jsou obě alely stejně dominantní a vzájemně se neovlivňují a projevují se obě fenotypově nezávisle. Příkladem kodominantních alel A a B je krevní skupina AB. Soubor všech genů jedince se označuje jako genotyp, soubor morfologických a funkčních znaků jedince je pak označován jako fenotyp.