Hematologie

2.3 Krevní deriváty

2.3 Krevní deriváty
 
 
Krevní deriváty jsou komerčně vyráběné léčivé přípravky, a to metodou frakcionace lidské plazmy (od tisíců dárců). Využívá se tzv. Cohnova chladová etanolová frakcionace, rozdělující plazmu na jednotlivé bílkovinné frakce při teplotě 3-5 °C pomocí zvyšujících se koncentrací etanolu – od 0-40 %. Nejčastěji užívanými krevními deriváty jsou koncentráty albuminu, imunoglobulinů, koagulačních faktorů a inhibičních faktorů koagulace. Vzhledem k  povinné inaktivaci patogenů (viry, bakterie, plísně, paraziti, prionové proteiny), jsou krevní deriváty považovány za daleko bezpečnější než je tomu u klasických TP. Ve výrobním postupu musí být obsaženy minimálně 2 kroky vedoucí k inaktivaci patogenů, využívá se např. inaktivace teplem (pasterizace, pára, suché teplo) či eliminace virů z derivátů (nanofiltrace, precipitace, chromatografie). U pacientů, kteří jsou pravidelně léčeni krevními deriváty, je doporučováno očkování proti hepatitidě typu A a B.
Pomocí rekombinantních technik mohou být krevní deriváty vyráběny také uměle (zejména koncentrát koagulačního faktoru VII, VIII a IX), ale jsou stabilizovány některými složkami krevní plazmy (albuminem), proto se také řadí mezi krevní deriváty.
Roztok albuminu (nejčastěji 20%) je podáván pacientům s nedostatečnou tvorbou či ztrátami albuminu a k úpravě objemu cirkulující krve. Krevní derivát imunoglobulinů IgG je indikován u pacientů s primárním a sekundárním syndromem imunodeficience, ale také jako prevence a podpůrná léčba infekcí. Koncentráty koagulačních faktorů II, VII, IX, X se používají u pacientů s vrozeným či získaným deficitem těchto faktorů a to při krvácení nebo preventivně s cílem krvácení předejít a slouží k léčbě a prevenci nemocí spojených s nedostatkem koagulačních faktorů (nenádorová onemocnění jater, diseminovaná intravaskulární koagulace – vznik sraženin v cévách). Dalším typem krevních derivátů je fibrinogen (koncentrát koagulačního faktoru I), používaný zejména v prevenci a léčbě onemocnění s vrozeným či získaným deficitem koagulačního faktoru I (sepse, hrozící krvácení u chirurgických zákroků). K prevenci a léčbě krvácení u hemofilie A je používán koncentrát koagulačního faktoru VIII nebo koncentrát von Willebrandova faktoru (důležitý faktor krevního srážení). Při léčbě hemofilie typu B je používán koncentrát koagulačního faktoru IX. Přirozené inhibitory koagulace (koncentrát antitrombinu) se podávají při vrozených či získaných deficitech těchto inhibitorů, ale i k ovlivnění průběhu sepse.