Hematologie

3.1.1 Červené krvinky

3.1.1 Červené krvinky
 
 
Červené krvinky (erytrocyty) jsou vysoce specializované bezjaderné buňky, které během svého zrání kromě jádra ztratily i ostatní buněčné organely (mitochondrie a ribozomy). Zralé erytrocyty tak nemají schopnost proteosyntézy (tj. schopnost syntetizovat proteiny), ztrácí též schopnost syntetizovat hem a velkou část aerobního metabolismu. Struktura i biochemické vlastnosti odpovídají jejich základním funkcím: transportu dýchacích plynů - kyslíku z plic do tkání, oxidu uhličitého z tkání do plic, a udržování stálého pH krve (acidobazické rovnováhy).
Erytrocyty mají tvar bikonkávního disku (průměr: 7,4  µm, tloušťka: 2,5  µm – uprostřed: 0,8  µm), což jim umožňuje lepší navázání kyslíku na červené krevní barvivo – hemoglobin a lepší pohyb v krevním řečišti. Podle velikosti rozlišujeme 2 typy erytrocytů – makrocyty (průměr větší než 9  µm) a mikrocyty (průměr menší než 6  µm). Membrána erytrocytů je tvořena lipidovou dvojvrstvou, do které jsou na vnitřní straně přímo zabudované kontraktilní bílkoviny, udržující tvar erytrocytu (spektrin, aktin, ankyrin). Na zachování tvaru erytrocytů má také vliv intracelulární koncentrace sodných a vápenatých iontů. Na vnější straně erytrocytární membrány jsou na povrchu integrální glykoproteiny a glykolipidy, které jsou k povrchu membrán připojeny volněji a jsou zodpovědné za antigenní vlastnosti červených krvinek (např. krevní skupiny). Membrána červených krvinek umožňuje jejich snadnou pružnost a deformovatelnost.
Počet erytrocytů se liší mezi pohlavími - u mužů je to 4,3–5,3*1012/l krve, zatímco u žen 3,8–4,8*1012/l krve. Tento rozdíl je dán účinkem pohlavních hormonů (testosteronu a estrogenu) na erytropoetin a tak na tvorbu erytrocytů - erytropoézu (viz kapitola 2). Při objemu krve 5 litrů činí celkový počet erytrocytů okolo 25*1012. Nejvyšší počet červených krvinek je u novorozenců (7,5*1012/l krve), neboť arteriální krev plodu se sytí kyslíkem při nižším parciálním tlaku. Počet erytrocytů je v průběhu života stálý, ke zvýšení počtu erytrocytů dochází při poklesu parciálního tlaku kyslíku v arteriální krvi (např. při pobytu ve velké nadmořské výšce). Podíl objemu erytrocytů a plné krve označujeme jako hematokrit. U mužů je hodnota hematokritu (0,44 ± 5 %) nižší než u žen (0,39 ± 4 %). Hodnoty hematokritu klesají při poklesu počtu erytrocytů, při zmenšení objemu erytrocytů a vzestupu objemu plazmy. Doba života erytrocytů je okolo 110-120 dní. Za fyziologických podmínek je tvorba erytrocytů (erytropoéza) v rovnováze s jejich zánikem (hemolýza).