Hematologie
1.2 Rh systém
1.2 Rh systém
Druhým nejvýznamnějším systémem krevních skupin je Rh systém, který je důležitý v transfuzním lékařství a svou významnou úlohu má také v porodnictví. Byl objevený Landsteinerem v roce 1939, když v séru ženy po porodu byla nalezena protilátka proti antigenu plodu, který získal po otci. Ženě byla podána transfuze od manžela, který měl podle AB0 systému stejnou krevní skupinu, i přesto došlo ke srážecí reakci. Tato protilátka způsobila hemolytickou reakci. Landsteiner v té době dělal pokusy na králicích, které imunizoval červenými krvinkami opice Macacus rhesus. Ukázalo se, že v těle zvířat se objevovala protilátka proti antigenu opice. Později zjistili, že u většiny lidí je přítomen antigen, který vyvolává srážecí reakci a vzniklá protilátka byla nazvána Rh. Nakonec nebyla potvrzena úplná shoda králičí a lidské anti-rhesus protilátky. Přesnější označení protilátky je anti-D a fenotypu jako RhD+, ale původní označení Rh již bylo tak rozšířené, že zůstalo.
Rh faktor je soubor 58 antigenů (specifických proteinů) na povrchu červených krvinek. K nejvýznamnějším a nejznámějším antigenům Rh systému, patří antigeny D, C, c, E a e. Antigen d neexistuje, ale označuje se tak nepřítomnost antigenu D. Lidé s D antigenem se označují jako RhD pozitivní (D pozitivní), jedinci s chybějícím D antigenem na povrchu červených krvinek jako RhD negativní (D negativní). Antigen D je nejdůležitějším antigenem, silně reaguje se specifickou protilátkou anti-D a je také velmi imunogenní (vytváří se rychlá imunitní odpověď a tvoří se protilátky, stačí jen 0,1 ml RhD+ krvinek). Kromě antigenu D se někdy tvoří také jeho slabší varianta Dweak antigen, dárci s tímto antigenem jsou považovaní za pozitivní, jako příjemci jsou považování za RhD negativní.
Proti Rh antigenům se nevytváří přirozené protilátky (jen výjimečně anti-E). Ke vzniku protilátek dochází až při setkání krve Rh negativních osob s krví Rh pozitivních jedinců, kdy jejich imunitní systém při setkání s RhD+ vytváří velké množství protilátek proti RhD antigenu. K těmto komplikacím dochází při transfuzi nekompatibilní krve (podání D pozitivních červených krvinek D negativnímu příjemci transfuze) či v těhotenství.
V těhotenství nastává problém, má-li RhD- žena dítě s RhD+ mužem a jejich dítě zdědí od otce gen pro RhD pozitivitu. U prvního dítěte nedochází ke komplikacím, problém by nastal při druhém a dalším těhotenství. Při porodu dochází k odlučování placenty a pronikání RhD pozitivních erytrocytů dítěte do krevního oběhu RhD negativní matky, jejíž imunitní systém vytváří protilátky proti RhD+ červeným krvinkám dítěte. Při dalším těhotenství (v případě RhD pozitivního plodu) by docházelo k napadání Rh pozitivních erytrocytů plodu a jejich likvidaci. Došlo by k onemocnění označovanému jako hemolytické onemocnění novorozence (HON). Matce RhD- se po porodu (do 72 h) podávají protilátky (anti-D imunoglobuliny třídy IgG) proti RhD+ červeným krvinkám, čímž se z velké části zabrání její imunizaci a komplikacím při dalších těhotenstvích.
V evropské populaci je 85 % obyvatel RhD+, u Afričanů je to až 95 %. Nepřítomnost antigenu D je u bílé populace způsobena delecí RhD genu, zatímco u Asiatů a černošské populace inaktivací RhD genu. Fyziologická funkce Rh proteinů není stále zcela objasněna, předpokládá se jejich účast v transportu amoniaku (NH4+/NH3).
Na dědičnosti Rh systému se podílí dva geny, které leží na krátkém raménku 1. chromozomu: gen RhD, který určuje přítomnost/nepřítomnost antigenu D, a gen RhCE, který určuje antigeny C/c a E/e. Na krátkém raménku chromozomu 1 existují celkem 3 lokusy genů (lokus = pozice na chromozomu, kterou zaujímá 1 nebo více genů) a v každém z nich dvě alely. Na lokusu 1 jsou alely C a c, na lokusu 2 alely D a d (D alela je dominantní k alele d) a na lokusu 3 alely E a e. Alely C/c a E/e jsou kodominantní. Vzájemnou kombinací alel dostáváme nejrůznější genotypy Rh systému, např. Cde/cde, CDe/cDe, CDE/cDE atd. V rámci Rh+ je nejčastější genový komplex CDe, v rámci Rh- komplex cde.
Jestliže otec i matka jsou Rh+, ale v antigenu D heterozygoti (s genotypem Dd), může dítě takových rodičů být s 25% pravděpodobností Rh- (otec s genotypem Dd bude mít polovinu spermií s antigenem D a polovinu s antigenem d). V učebních textech není příliš zmiňována možnost, kdy jsou oba rodiče Rh-, že jejich dítě může být Rh+. Tato varianta je způsobena složitějšími genetickými kombinacemi a zapojením více genů než jen genu RhD. Lidé s krevní skupinou 0 RhD negativní jsou tzv. univerzální dárci (pro transfuzní přípravky obsahující červené krvinky). Lidé s krevní skupinou AB jsou univerzálními příjemci erytrocytů.