Hematologie

1.1 Červený krevní obraz

1.1 Červený krevní obraz
 
 
K základním vyšetřením v hematologii patří krevní obraz (KO), diferenciální krevní rozpočet, počet krevních destiček a základní koagulační vyšetření. Vzhledem k možným změnám v průběhu dne, je krev na KO nabírána ráno nalačno a v klidu (za standardních podmínek). Vyšetření krevního obrazu se provádí z nesrážlivé krve s přídavkem soli kyseliny ethylendiamintetraoctové (K2EDTA, K3EDTA nebo Na3EDTA) na hematologických automatických analyzátorech, metodami, které jsou založeny na optických nebo impedančních analýzách. Parametry vyšetřované v rámci KO jsou uvedeny v Tabulce 1. Změny v červené krevní řadě jsou uvedeny v Tabulce 2. Některé parametry se liší mezi pohlavími, kuřáky a nekuřáky, či v různých fázích dne. V případě hematokritu, dochází v noci k jeho snížení vlivem hemodiluce (zředění krve v důsledku zvýšeného objemu krve v cévách), zatímco ráno dochází k hemokoncentraci (zahuštění krve). Vyšetření krevního obrazu se provádí při podezření na hematologické (různé druhy anémií) či těžší infekční onemocnění a při každém příjmu do nemocnice.
Kromě měření KO na automatických analyzátorech hraje velmi důležitou roli ruční diferenciál – sledování diferenciace buněk v optickém mikroskopu. Touto metodou zjistíme morfologii, velikost a tvar erytrocytů, přítomnost retikulocytů, množství a zastoupení podtypů bílých krvinek, ale také různé odchylky v ostatních krevních řadách.
Při morfologickém hodnocení erytrocytů se posuzuje velikost a tvar erytrocytů, barva cytoplasmy a výskyt inkluzí, penízkovatění a aglutinace (shlukování) erytrocytů. K hodnocení morfologie buněk se využívá malá kapka krve nebo kostní dřeně, která se umístí na střední čáru podložního sklíčka a roztírací sklíčko se pod úhlem 45° posunuje do středu podložního skla ke kapce krve/kostní dřeně a po dotyku se krev/kostní dřeň rozprostře po celé délce. Nátěry se nechají zaschnout a poté se fixují Mayovým-Grünwaldovým roztokem a barví roztokem Giemsy-Romanovského. Nejčastěji se dle nátěrů stanovuje počet subpopulací leukocytů, počet erytroblastů na 100 leukocytů, počet trombocytů na 1000 erytrocytů a morfologické hodnocení erytrocytů, leukocytů a trombocytů. Hodnocení nátěru se provádí při zvětšení 200-400x. Hodnotí se buněčnost, umístění buněk v okrajích a koncích nátěru, kde se mohou hromadit velké a patologické buňky.
Stanovení hladiny hemoglobinu má velký diagnostický význam při anémiích. Anémie je onemocnění, kdy je množství Hb, v 1 l krve nižší než je dolní hranice pro Hb u zdravých osob (M/F<130/120 g/l). Při posuzování charakteru a stupně anémie hraje roli velikost erytrocytů (normo, mikro, makrocyty), MCH, MCHC a RDW. Dalším vyšetřením pro stanovení závažnosti anémie je punkce z kostní dřeně s cytologickým vyšetřením dřeňového nátěru, stanovení železa v plazmě, hladiny feritinu a transferinu (saturace a vazebná kapacita transferinu pro Fe).
 
 


Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše