Obecna_a_vyvojova_psychologie

1.1.3 Metody psychologie

1.1.3 Metody psychologie
 
 
Při výstavbě teorie psycholog zpravidla postupuje v sérii kroků, které můžeme označit jako hlavní etapy výzkumu. Stručně je můžeme vyjádřit tímto obrázkem:
 
Obrázek 1 Hlavní etapy výzkumu.
Volně podle: Runkel, P.J., McGrath, J.E. (1972) Research on Human Behavior. New York: Holt, Rinehart and Winston.
 
Výzkum začíná zpravidla nějakou teoreticky významnou otázkou. Badatel na ní předloží odpověď, jejíž správnost bude ověřovat v průběhu šetření (hypotézu). Pak zvolí výzkumnou strategii, kterou pokládá za nejvhodnější. Mezi nejčastěji používané strategie patří laboratorní experiment, pozorování v přirozených podmínkách a anketa. Každá z těchto strategií má své slabé a silné stránky. Například laboratorní experiment nám umožňuje dospět k závěru, co je čeho příčinou, tj. umožňuje analyzovat kauzální souvislosti. Experimentátor pak rozlišuje proměnné, které pokládá za příčiny (tzv. nezávisle proměnné), a které pokládá za důsledky (tzv. závisle proměnné). Předností ankety je oproti tomu například to, že můžeme získat data od representativních souborů respondentů. Z těchto souborů svá zjištění může zobecnit na celou populaci. Pozorování v přirozených podmínkách je nezaměnitelné ke zjištění toho, jak se lidé chovají ve svém přirozeném prostředí, například doma, ve škole, v zaměstnání atd. Tyto poznatky bývají označovány jako ekologicky validní.
Rozhodne-li se badatel pro určitou strategii, volí dále techniky, jimiž bude své hypotézy tzv. operacionalizovat. V praxi tento krok nejčastěji znamená volbu u určitých nástrojů k měření proměnných. V experimentu se musí badatel navíc rozhodnout pro způsob manipulace nezávisle proměnných – například podá pokusným osobám dávku adrenalinu, nebo je určitým způsobem frustruje. K nejčastějším způsobům měření proměnných patří dotazníky (například osobnostní dotazníky, zájmové dotazníky), posuzovací škály a nejrozmanitější testy (například testy inteligence nebo testy znalostí). Použité techniky musí být dostatečně spolehlivé (reliabilní) a validní. Reliabilita znamená, že při opakovaném měření poskytuje nástroj stejné výsledky. Validita znamená, že nástroj měří, to co měřit má. Součástí tohoto kroku je rovněž vytvoření vzorku osob, se kterým bude badatel pracovat.
V dalších krocích psycholog realizuje výzkum a získané údaje – pokud je to nutné – převádí do podoby číselných dat. Ty pak analyzuje pomocí statistických postupů. Testuje statistické hypotézy, které se zpravidla týkají vztahů mezi proměnnými nebo rozdílů v jejich průměrech. Mezi nejčastěji používané procedury proto patří korelační a regresní analýzy (analýza vztahů mezi proměnnými) a analýza rozptylu (analýza rozdílů mezi průměry). Na základě testování statistických hypotéz dospívá k závěrům, což jsou vlastně odpovědi na jeho původní otázky.