Obecna_a_vyvojova_psychologie

2.7.3 Tělesné zdraví ve stáří

2.7.3 Tělesné zdraví ve stáří
 
 
Subjektivní zdraví
Přes rozmanité tělesné změny, k nimž ve stáří dochází, si staří lidé převážně na své zdraví nestěžují. V jedné národně representativní anketě v USA uvedlo více než 70 % respondentů nad 65 let, že je jejich zdraví dobré, velmi dobré nebo dokonce vynikající. Plných 60 % z těchto lidí nemá natolik závažné zdravotní problémy, aby kvůli nim museli omezovat své hlavní fyzické aktivity. Až po osmdesátém roku života si stěžuje na zdraví asi 50 % jedinců. Podle jedné studie je asi 85 % lidí ve věku 65–74 a 75 % lidí ve věku 75–84 let schopno se samostatně postarat o své základní potřeby (jíst, obléci se, vykoupat se, vykonat toaletu) a domácí práce (vaření, úklid, nákupy). (Šlo ovšem o jedince, kteří nebyli institucionalizováni.) Zdá se tedy, že stereotyp starých lidí coby lidí bezmocných, nemocných a odkázaných na druhé je značně zkreslený.
 
Nemoci stáří
Ačkoliv se řada starých lidí těší poměrně dobrému zdraví, objevují se ve stáří stále častěji různé chronické potíže. Většina starých lidí má alespoň jeden chronický neduh z nichž k nejčastějším patří:
- artritida
- hypertenze
- kardiovaskulární problémy
- sluchové problémy
- bolestivé onemocnění nohou, zad nebo páteře
- oční zákal.
 
Na druhou stranu však mívají lidé nad 65 let méně často teploty, chřipky a akutní trávicí problémy než lidé mladší. Nebezpečí u starých lidí ovšem spočívá v tom, že i méně závažné onemocnění může mít závažné důsledky. Staří lidé se navíc z nemocí zpravidla déle zotavují než lidé mladší.
Celkově potřebují staří lidé více zdravotní péče než lidé mladší. Navštěvují častěji lékaře, jsou častěji hospitalizováni, jsou v nemocnici déle a spotřebují více peněz na lékařskou péči.