Obecna_a_vyvojova_psychologie

3.5.2 Rysy, faktory a faktorová analýza

3.5.2 Rysy, faktory a faktorová analýza
 
 
Teoretici rysů dnes většinou používají různě rozsáhlé dotazníky, jejichž výsledky analyzují pomocí tzv. faktorové analýzy. Výsledné faktory pak chápou jako rysy. K porozumění jejich přístupu je proto nutné porozumět alespoň v základech této statistické proceduře.
Faktorová analýza je postupem, který nám umožňuje dospět od korelací několika měřených proměnných (zpravidla několika desítek až stovek proměnných) k identifikaci několika málo nových proměnných (faktorů), které jsou čistě matematickými veličinami. Tyto latentní proměnné spolu při zvolení určitého postupu vzájemně nekorelují, avšak korelují s nimi všechny měřené proměnné.
 
Korelace
Tento postup si ilustrujme na přikladu, kdy stejní studenti vyplňovali sedm různých didaktických testů. Výsledky ukázaly, že čím lepší výsledky dosahují studenti například v angličtině, tím lepší výsledky dosahují současně ve znalostech z dějepisu, filosofie a umění. Jejich výsledky v testu z angličtiny však s jejich úspěchy v matematice, fyzice ani chemii příliš nesouvisely. Naopak výsledky v matematice poměrně silně souvisely s výsledky ve fyzice a chemii. K vyjádření těchto souvislostí se zpravidla používá tabulka korelačních koeficientů. Tabulka s naším fiktivním případem by mohla vypadat takto.
 
 
historie
filosofie
umění
matema-tika
chemie
fyzika
angličtina
0,70
0,60
0,80
0,30
0,20
0,30
historie
 
0,70
0,60
0,20
0,30
0,10
filosofie
 
 
0,70
0,30
0,00
0,30
umění
 
 
 
0,20
0,30
0,40
matematika
 
 
 
 
0,70
0,70
chemie
 
 
 
 
 
0,90
Tabulka 16  Korelace mezi měřenými proměnnými (didaktickými testy).
Zdroj: Autor
 
Korelace mezi testy, které spolu silně korelují, jsou v ní vyznačeny tučně. Na první pohled je patrné, že existují dva shluky předmětů a jim odpovídajících testů. První bychom mohli označit jako humanitní vědy a druhý jako přírodní vědy. Výsledky v libovolném předmětu z prvního shluku zpravidla kladně souvisejí (korelují) s výsledky v jiném testu z tohoto shluku, avšak nesouvisejí příliš silně (nekorelují) s výsledky v libovolném testu ze shluku druhého.
 
Faktory
K analýze těchto korelací lze použít řadu různých statistických technik. Jednou z nich je i zmíněná faktorová analýza. Ta nám umožňuje velmi efektivní (úsporný) popis vztahů mezi těmito měřenými proměnnými. Nejefektivnější je přirozeně, máme-li těchto proměnných několik desítek či stovek. K porozumění jejímu principu však postačí i náš omezený vzorek sedmi proměnných (didaktických testů). Nebudeme se ale ani zde věnovat statistickému postupu při výpočtu faktorů, ale pouze výsledku faktorové analýzy a jejich interpretaci.
Faktorová analýza v principu směřuje k výpočtu nových proměnných, které nejlépe sumarizují korelace mezi měřenými proměnnými. Tyto sumarizace jsou ale v praxi vždy pouze přibližné.
 
Výsledky faktorové analýzy tabulky korelací uvádí tyto dva sloupce:
 
1. faktor (verbální)
2. faktor (numerický)
angličtina
0,9
0,2
historie
0,7
0,1
filosofie
0,8
0,3
umění
0,9
0,0
matematika
0,4
0,9
chemie
0,2
0,8
fyzika
0,3
0,9
Tabulka 17 Korelace mezi měřenými proměnnými a faktory.
Zdroj: Autor
 
Klíčová otázka zní: Jak z těchto čísel získáme zpět korelace? Postup je snadný. Zajímá-li nás například korelace mezi testy z angličtiny a historie, vynásobíme mezi sebou čísla v příslušných řádcích, tedy 0,9 * 0,7 (tento výsledek, ačkoli mírně nepřesný, je nejlepším odhadem, ke kterému můžeme dospět na základě použití lineárního modelu). Podobně můžeme postupovat u všech korelací.
Tyto faktory ve statistickém slova smyslu „vysvětlují“ obdržené korelace mezi testy. Jsou tedy v určitém slova smyslu „teoretickými“ proměnnými. Proto bývají označeny jinak; ne jako „humanitní“ nebo „přírodní vědy“, ale jako předpokládaná vysvětlení obdržených korelací mezi testy – například jako verbální nebo numerický faktor.