Obecna_a_vyvojova_psychologie
2.2.5 Fetální období (období plodu)
2.2.5 Fetální období (období plodu)
Se vznikem prvních kostěných buněk, ke kterému dochází v 8. týdnu, se embryo začíná měnit v plod (foetus) a koncem 12. týdne plně přechází do poslední etapy prenatálního vývoje – etapy fetální. V této době má embryo již vytvořené všechny orgány a má podobu lidského jedince. Hlava tvoří stále cca polovinu těla plodu. Ke konci čtvrtého měsíce již zjišťujeme pravidelný tep (cca 120–140 tepů/min). Po třiceti týdnech je plod již schopen samostatného života, takže je možné předčasně narozené děti uchovat naživu. Protože však dosud nemají zcela vyvinutou termoregulaci, je nutno je umístit do inkubátoru.
Fyzický vývoj plodu během jednotlivých měsíců
4. měsíc: |
Utváří se kůže, probíhá rychlá osifikace, takže je již možno při použití rentgenu vidět kostru. Plod se celkově podobá dospělému člověku. Na pokožce se začíná objevovat lanugo – chmýří. Hlava činí asi 1/4 celkové velikosti plodu. Matka začíná cítit „kopání“. |
5. měsíc: |
Celý povrch těla je pokryt lanugem, které začíná koncem měsíce vypadávat. Je možno zřetelně odposlouchávat srdeční ozvy a plod jeví aktivní pohyby, které matka již zřetelně pociťuje („kopání“ plodu). Začínají růst vlasy a nehty. Mazové kožní žlázy začínají vylučovat kožní maz. Dýchací soustava ještě není dobře vyvinuta. |
6. měsíc: |
Málo podkožního tuku, hodně plodového mazu. Kůže je tenká, vrásčitá, červená. Plod již dokáže sevřít ruku v pěst a pevně uchopit předměty. Rychlost růstu se poněkud zvolnila, na konci 6. měsíce měří plod 30-35 cm a váží asi 600 g. Narodí-li se dítě v šestém měsíci, má (bez intenzivní lékařské péče) velmi malou šanci na přežití, neboť jeho dýchací systém je stále nezralý. Nicméně existují případy přežití. |
7. měsíc: |
Stále ještě málo podkožního tuku, kůže je proto vrásčitá, začíná se však vytvářet zrohovatělá vrstva pokožky, která je již světlejší barvy. Plod má stařecký vzhled. Na víčkách rostou řasy, je vyvinuto obočí a epiteliální šev mezi víčky se uvolňuje. Oči jsou zcela dotvořené, plod je otevírá a zavírá a zaměřuje je všemi směry. Na konci tohoto měsíce měří plod asi 35-40 cm a váží kolem 1 kg. Má již plně vyvinuté všechny reflexy – dýchá (tj. proplachuje plíce plodovou vodou), polyká, křičí, dokonce si dumlá palec. Lanugo v tomto měsíci mizí, někdy však zůstává až do porodu. Dítě narozené v tomto měsíci má dobré šance na přežití, zvláště váží-li alespoň 1 kg. Za klíčový se v tomto ohledu často bere 26. týden. |
8. měsíc: |
Vrásčitost kůže se začíná vyhlazovat vlivem ukládání podkožního tuku, začíná období rychlého přibývání na váze. Existují poslední zbytky ochlupení. Začíná sestup varlat přes tříselný kanál do šourku. Plod je vnímavý na zvuky přicházející z vnějšího prostředí. |
9. měsíc: |
Kůže vyhlazená, růžová, podkožní tuk vytvořený. Zřetelné nehty, ale bez volného okraje. Varlata jsou sestouplá v šourku. Asi týden před porodem přestává plod růst a ustálí se na délce asi 45-50 cm a váze cca 2-2,5 kg. Při narození je plod v průměru 266 dní starý; porodníci přidávají k tomuto číslu 14 dní, neboť počítají těhotenství od poslední menstruace; tedy 280 dní. |
10. měsíc: |
Všechny tělesné orgány jsou dobře vyvinuté, tělo a končetiny jsou zaoblené, kůže je růžová a hladká. Vlasy jsou aspoň 1 cm dlouhé, nehty dosahují až ke konečkům prstů. |
Tabulka 5 Stručný přehled vývoje plodu.
Podle: Papalia, D.E., Olds, S.W. (1992). Human Development. New York: McGraw-Hill.
Psychický vývoj v prenatálním období
Plod reaguje na podněty již v raných stádiích vývoje a vykazuje spontánní iniciativu měsíce před narozením.
Ve vývoji jeho chování lze rozlišit tři etapy.
První z nich sahá od 6. do 16. týdne, tj. od 1½ do 4 měsíců. Na začátku tohoto období reaguje sval embrya na stimulaci přímou kontrakcí. Nejde tedy o reflex ani o spontánní chování, ale o přímou reakci na podráždění. Poté – mezi 9. a 11. týdnem – lze pozorovat příznaky reflexivního chování: dotkneme-li se například hrotem dlaně plodu, stiskne prsty. Jde o jakéhosi předchůdce úchopového reflexu, který lze pozorovat ještě u novorozenců (Darwinův reflex). Mezi 11. a 16. týdnem se pohyb stává ladnějším a uvolněnějším, méně mechanickým. Začíná se objevovat spontánní pohyb celého těla, který je stále častější, různorodější – a rovněž intenzivnější, takže ho matka může již vnímat („kopání“).
Ve druhé etapě, sahající od 17. do 24. týdne spontánní aktivity náhle ustávají. Těhotná žena, která cítila v právě uplynulém období kopání plodu, začíná někdy mít obavy z toho, že se něco stalo. Avšak toto zvolnění je normální součástí prenatálního vývoje. V první etapě byly reflexy a spontánní aktivity řízeny nižšími centry nervového systému, především míchou. Přibližně v 17. týdnu však začíná přebírat kontrolu mozek. Určitou dobu však trvá, než dojde k propojení mezi mozkem a různými částmi těla. V průběhu vytváření těchto spojů a přebírání vlády mozkem aktivita plodu přechodně ustává, i když nemizí zcela. Jednotlivé aktivity ustávají v tomto období v pravidelném pořadí, na jeho konci se ve stejném pořadí zase znovu objevují. Pohyb celým tělem je však nahrazen izolovanými, kontrolovanými pohyby trupu, nožiček, ručiček a ostatních částí těla.
Ve třetí etapě, k níž dochází po 24. týdnu, tj. od sedmého měsíce (od počátku třetího trimestru), se začínají vyskytovat rytmy spánku a bdění, které člověka provázejí po celý zbytek života. Podobně jako příroda má i naše tělo své rytmy a cykly, jakoby bylo řízeno jakýmisi biologickými hodinami. Během bdění zažíváme například jakési devadesátiminutové cykly, v nichž pravidelně kolísá naše aktivita a energie. U plodu se vykytuje cyklus aktivity s vrcholy asi po 40 minutách. Tento cyklus vydrží dítěti asi do dvou let. S přibližujícím se porodem jsou jasně oddělené epizody klidu a aktivity.