Obecna_a_vyvojova_psychologie
3.5.1 Gordon W. Allport
3.5.1 Gordon W. Allport
Stručný životopis
Gordon Willard Allport se narodil v Montezumě ve státě Indiana v r. 1897 jako poslední ze čtyř dětí. Jeho otec byl lékařem. Rodinnou atmosféru charakterizoval po létech jako atmosféru důvěry, lásky a protestantské pracovní etiky.
Od mládí byl G.W. Allport spíše samotářský, lepší v zacházení se slovy než ve sportu. Po absolvování střední školy vystudoval ekonomii a filosofii na Harvardově univerzitě. Postgraduál dělal z psychologie rovněž na Harvardu. V r. 1922 získal PhD. z psychologie. Ve své disertaci se – jako vůbec první psycholog – zabýval problematikou rysů. Po dosažení doktorátu pokračoval ve studiích v Berlíně, Hamburku a Cambridge (UK). V r. 1930 nastoupil na místo odborného asistenta na Harvardovu universitu, kde v r. 1942 získal profesuru. Na Harvardu působil až do své smrti v r. 1967.
Allport zasáhl kromě psychologie osobnosti významně do sociální psychologie. Zde měl významný vliv na pojetí a zkoumání postojů a předsudků a zpracoval dějiny sociální psychologie.
Doporučená četba
Allport, G.W. Personality: A Psychological Interpretation. New York: Holt, Rinehart & Winston, 1937.
Allport, G.W. Patterns and Growth in Personality. New York: Holt, Rinehart & Winston, 1961.
Definice osobnosti
Na základě rozboru cca 50 různých definicí dospěl G. Allport k závěru, že nejadekvátnější syntézu by mohla vyjádřit věta: „(Osobnost je) … co člověk skutečně je“ (1937, 48). Uznává však, že takové vymezení je příliš mnohoznačné, a proto uvádí přesněji:
„Osobnost je dynamická organizace těch psychofyzických systémů v jedinci, které determinují jeho charakteristické chování a myšlení.“
Dále pak rozvádí jednotlivé pojmy své teorie:
- Dynamická organizace znamená nejen vysoký stupeň integrace, ale rovněž možnost desintegrace.
- Psychofyzický systém znamená jednotu těla a psychiky, nikoliv pouze duši nebo pouze tělo.
Podle Allporta lze rysy chápat jako determinující tendence, které mají řídící vliv na expresivní a instrumentální chování jedince.
Tento důraz na dispozice a jejich strukturu na úkor prostředí či konfigurace podnětů vyjádřil ve známé větě: „Stejný oheň, který způsobí, že máslo změkne, způsobí, že vejce ztvrdne.“ Podle Allporta žádní dva lidé nejsou stejní. Stejné či podobné rysy se prosazují u různých lidí různými, zcela jedinečnými způsoby. Navíc lidé mají řadu zcela jedinečných rysů.
Allport ovlivnil jak badatele preferující kvantitativní přístup k výzkumu osobnosti (Cattell, Eysenck, Lamiell), tak i badatele orientované fenomenologicky, na zkoumání jedinečných osobností (Maslow, Rogers, Kelly, Frankl).
Struktura osobnosti
Pojetí rysů:
G. W. Allport byl jedním z nejvýznamnějších teoretiků rysů. V jeho pojetí jsou rysy reálnými atributy organismu, nikoliv teoretickými nebo deskriptivními konstrukty.
Allport definuje rys jako zobecněný neuropsychický systém, který je specifický pro různé lidi a který má schopnost učinit různé podněty funkčně ekvivalentními a iniciovat a řídit konsistentní formy adaptivního a expresivního chování.
Klasifikace rysů:
Allport rozlišuje rysy podle dvou kritérií.
1) Míra zastoupení rysu v chování v různých situacích:
a) Někteří lidé mají podle Allporta dispozice, které se projevují téměř v každém jejich chování. Tyto vysoce zobecněné dispozice nazval kardinální rysy. Někdo je například donquichotský, donchuanský atp. Tyto kardinální rysy má podle Allporta pouze velmi málo lidí.
b) Méně obecné dispozice, které ovlivňují chování jedince v základních odlišných situacích, nazval centrální rysy. V jednom výzkumu Allport zkoumal přibližný počet těchto rysů. Zjistil, že činí cca 5 až 10.
c) Specifické dispozice, vztahující se pouze k určitým podnětům, označuje jako sekundární rysy či „postoje“.
2) Obecnost rysů (přes různé osoby):
Na základě srovnávání různých lidí můžeme dospět ke dvěma dalším druhům rysů.
a) Společné či univerzální rysy. Je možné je zjišťovat pomocí škál. Společné rysy mají v populaci podle Allporta často normální rozložení. Tyto rysy vedou ve své kombinaci ke vzniku jedinečné struktury. Tato struktura má vlastnosti, které nelze vysvětlit ze vstupních proměnných. Říká, že voda a peroxid vodíku mají velmi podobné složení (H2O versus H2O2), nicméně malý kvantitativní rozdíl mezi nimi může vést ke zcela odlišným důsledkům, jak se můžeme snadno přesvědčit, stačí si jimi polít vlasy.
b) Individuální rysy. Navíc existují podle Allporta rysy, které jsou zcela individuální a ve kterých nelze lidi navzájem porovnávat. Klíčové charakteristiky, které u člověka hledáme, jsou specifické, jedinečné, nikoliv universální. Tyto rysy Allport zjišťoval idiografickou metodou dojmu.
Allport nechal například posoudit dlouholetou korespondenci jisté ženy 39 posuzovatelům. Posuzovatelé měli za úkol utvořit si na základě obsahové analýzy dopisů představu či dojem o osobnosti této ženy. Výsledkem bylo shromáždění celkem 198 deskriptivních adjektiv. Většinou šlo o synonyma. Po utřídění a eliminaci synonym identifikoval Allport 8 centrálních rysů (hádavá/podezíravá/agresivní, na sebe zaměřená, sentimentální, nezávislá/autonomní, esteticky založená, litující sebe samu, cynická, dramatizující). U idiografické metody, kterou navrhl Allport, jde tedy o posouzení spontánních životních projevů (nikoliv projevů vyžádaných experimentátorem nebo testem či dotazníkem).
Zralá osobnost
Vývoj osobnosti podle Allporta směřuje k dosažení duševní dospělosti či „zralosti“. Pro Allporta jsou psychologicky zralí lidé charakterizováni šesti atributy:
- Extenze self. Tito jedinci mají velmi široký rozsah self. Jsou pohlceni svojí prací, rodinou, sociálními vztahy, koníčky, politickými a náboženskými problémy a jinými oblastmi, které prožívají coby hodnotné. Každá z těchto aktivit vyžaduje jejich angažovanost a určitým způsobem usměrňuje jejich život.
- Vřelé sociální vztahy. G.W. Allport rozlišuje dva podtypy, intimitu a zájem.
- Intimita se projevuje v hlubokých a vřelých vztazích k členům rodiny a k přátelům; tyto vztahy nejsou sužovány žárlivostí a vlastnickými city.
- Zájem je charakterizován schopností tolerovat rozdíly v hodnotách a postojích mezi sebou a jinými lidmi. Ústí v hluboký respekt k člověku a k jeho situaci ve světě.
- Emocionální zralost a přijímání sebe sama. Zralí lidé mají kladné sebepojetí a vysokou toleranci k frustrujícím událostem. Tyto události tolerují bez zbytečné vnitřní hořkosti a hostility. Své emocionální problémy jsou schopni zvládat tak, že druhým nejsou na obtíž.
- Demonstrují realistické vidění, dovednosti a úkoly. Nepletou si realitu se svými přáními, mají dovednosti, které jim umožňují zvládat životní úkoly, kladou si realistické cíle.
- Mají náhled na sebe samé a smysl pro humor. Znají dobře své silné a slabé stránky a umí si s nadhledem tropit vtipy ze sebe samých i z věcí, o které jim v životě jde. Jsou schopni správně posoudit místo těchto jevů v „řádu vesmíru“.
- Mají jednotící životní filosofii. Umí si uspořádat své myšlenky a nalézt ve svém životě cíl a smysl. V jádru tohoto smyslu leží jejich základní hodnoty.
Hodnoty
Podle Allporta je unifikující filozofie života založená na ústředních hodnotách – tedy na přesvědčeních, co v životě skutečně má a co nemá smysl. G.W. Allport se pokusil o stanovení základních dimenzí hodnot. Lze je podle něj chápat jako hlubinné rysy. Každý člověk dosahuje na každé dimenzi určité skóre. Jedinci se liší jak úrovní skórů v jednotlivých dimenzích, tak jejich kombinacemi. Převažující zaměření vyjadřuje jeho typ. Allport rozlišuje mezi těmito typy:
- Teoretický typ. Takový člověk je orientován především na hledání a odhalení pravdy. Je charakterizován racionálním, kritickým a empirickým přístupem k životu. Je vysoce intelektuální a má tendenci hledat svoji kariéru ve vědě nebo filozofii.
- Ekonomický typ. Tento člověk klade nejvyšší hodnotu na to, co je užitečné nebo pragmatické. Je velmi „praktický“ a dokonale ho vystihuje stereotyp amerického businessmana. Je orientován na vydělávání peněz a poznatky, které nelze využít prakticky, mu připadají zbytečným přepychem. Mnoho velkých činů v inženýrství a technologii vzniklo v důsledku požadavků, které klade ekonomický typ na vědu.
- Estetický typ. Tento člověk klade nejvyšší hodnotu na formu a harmonii. Život je pro něj procesem sestávajícím z jednotlivých událostí, které se liší co do svého půvabu, symetrie, vhodnosti. Nemusí jít nutně o tvořivého umělce, avšak vždy jsou středem jeho zájmu umělecké epizody jeho života.
- Sociální typ. Nejvyšší hodnotou pro tohoto člověka je láska druhých lidí. Takový člověk často nahlíží ostatní hodnotové typy jako nehumánní. Láska a dobré interpersonální vztahy jsou pro něj jedinou hodnotou. V nejčistší podobě je tento typ ryze altruistický a má blízko k religiózním hodnotám.
- Politický typ. Dominantním zájmem politického typu je moc. Aktivity těchto lidí přitom nejsou nutně pouze v oblasti politiky, neboť i vedoucí role v jakékoliv oblasti klade vysokou hodnotu na moc a vlivy. Tito lidé usilují především o osobní moc, vliv a uznání.
- Religiózní typ. Tento člověk je zaujat především snahou pochopit svět jako jednotný celek. Existují však různé varianty vyjadřující tuto potřebu porozumění. Ať již jde o „imanentní mystiky“, kteří jsou plně ponořeni do života a snaží se odhalit jeho smysl, nebo o „transcendující mystiky“, kteří se naopak snaží o porozumění na základě zříkání se života (např. mniši), hledají vždy určitou jednotu a smysl vesmíru jako celku.