Teorie_osetrovatelstvi
1.4.3 České poválečné ošetřovatelství
1.4.3 České poválečné ošetřovatelství
Pozitivní vývoj ošetřovatelství byl násilně přerušen druhou světovou válkou. Činnost Spolku i vydávání časopisu byly záhy zastaveny, neotevíraly se nové ošetřovatelské školy. Výuka ve stávajících školách však pokračovala a relativní pokrok lze
i přes válečné hrůzy pozorovat v organizaci nemocniční péče.
i přes válečné hrůzy pozorovat v organizaci nemocniční péče.
Poprvé se setkáváme s funkcí civilní sestry představené (hlavní sestry) v pražské nemocnici na Bulovce. Jsou vypracovány organizační řády a pracovní náplně sester v jednotlivých pracovních směnách i povinnosti a práva vrchních a staničních sester.
Vedoucí lékaři začínají uznávat sestru jako významného spolupracovníka potřebného pro zajištění kvalitní odborné ošetřovatelské péče. Mnoho českých sester bylo během války zapojeno do odbojového hnutí. Již během války, ale zejména po jejím skončení, se naléhavě zvýšila potřeba kvalifikovaného ošetřovatelského personálu.
Síť státních ošetřovatelských škol se rychle rozšiřovala - v r. 1947 jich bylo již 26.
Činnost spolku diplomovaných sester byla na krátkou dobu obnovena a ošetřovatelství se znovu začalo slibně rozvíjet.
V roce 1946 byla V Praze otevřena Vyšší ošetřovatelská škola, která připravovala sestry-učitelky pro ošetřovatelské školy (pedagogické vzdělání) a vrchní sestry pro řídící práci v ošetřovatelství (manažerské vzdělání). Na svou dobu to byla škola velice pokroková.
Zásadní zlom v kontinuálním úspěšném poválečném rozvoji československého ošetřovatelství a především vzdělávání sester znamenal rok 1948. Všechny výrazné osobnosti stojící v čele československého ošetřovatelství byly ze svých funkcí v nemocnicích i ošetřovatelských školách odvolány, neboť se hrubě provinily svou spoluprací s A. Masarykovou,
H. Benešovou a dalšími osobnostmi. Do vedoucích funkcí pak byly jmenovány nové pracovnice - členky Svazu československé mládeže a Komunistické strany Československa.
H. Benešovou a dalšími osobnostmi. Do vedoucích funkcí pak byly jmenovány nové pracovnice - členky Svazu československé mládeže a Komunistické strany Československa.
Po roce 1948 (Nový školský zákon podle Sovětského Svazu) se ošetřovatelské školy sloučily s rodinnými a sociálními školami a byly přejmenovány na střední zdravotnické školy, na nichž se připravovaly všechny kategorie zdravotnických pracovníků. Studium začínalo ve 14-15 letech a trvalo 4 roky. Školy připravovaly všechny kategorie tzv. středního zdravotnického personálu, např. vedle sester také různé typy laborantů, rehabilitační pracovníky, dietní sestry, ženské sestry apod. Polovinu celkové doby studia tvořily předměty všeobecně vzdělávací, takže absolventi studia získávali maturitní zkoušku platnou pro vstup na kteroukoliv vysokou školu.
Po další rozvoj profesní přípravy vznikl v roce 1960 Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků v Brně a Bratislavě. Instituty zaměřily svou pedagogickou práci na specializační studium sester v řadě oborů a na svou dobu byly velmi pokrokové.
Ve stejném roce bylo pro sestry-odborné učitelky otevřeno v Praze na Filozofické fakultě Karlovy univerzity dvouoborové pětileté studium ošetřovatelství v kombinaci s psychologií a později s pedagogikou. Ošetřovatelské předměty byly zajišťovány Fakultou všeobecného lékařství UK, na jejíž III. interní katedře specializované na ošetřovatelství se brzy jako vyučující objevily první zkušené absolventky tohoto vysokoškolského studia jako vyučující. Studium probíhalo formou studia při zaměstnání. Od roku 1980 byla otevřena také řádná denní forma studia. Absolventky měly možnost získat po složení rigorózních zkoušek akademický titul PhDr. V letech 1987-1994 proběhlo na Filosofické fakultě UK v Praze také jednooborové studium péče o nemocné určené zejména hlavním a vrchním sestrám.
Československé sestry měly svůj vlastní odborný časopis Zdravotnická pracovnice. Odborný časopis Zdravotnická pracovnice vznikl v roce 1951. Vznikl jako časopis odborový, ale postupně se stával stále více odborným a v roce 1970 byl doplněn pravidelnou vědecko-výzkumnou přílohou Československé ošetřovatelství, ve které byly publikovány výsledky výzkumných prací, teoretické statě. Po roce 1989 časopis zanikl a byl nahrazen novým modernějším časopisem Sestra.
Otevřením bakalářského studia ošetřovatelství na některých nelékařských a později i zdravotně-sociálních fakultách mají sestry od roku 1992 možnost dalšího odborného vzdělání a zvyšování své kvalifikace. Průběžnou informovanost sester o českém a zahraničním ošetřovatelství a o otázkách s tím souvisejících má ve své náplni odborný časopis Sestra aj.