Teorie_osetrovatelstvi

10.3.1 Mezinárodní rada sester (International Council of Nurses - ICN)

10.3.1 Mezinárodní rada sester (International Council of Nurses - ICN)
 
 
Mezinárodní rada sester (International Council of Nurses)
ICN je nejstarší a nejsilnější mezinárodní profesní organizací sester. Sdružuje více než 160 národních sesterských organizací z celého světa. Sídlem výkonného výboru Mezinárodní rady sester je Ženeva, vznikla 1. 1. 1899 z popudu zakladatelky národní organizace anglických sester sestry Ethel Gordon Bedford Fenvick, která se stala její první prezidentkou.
 
ICN je věrna svým cílům, které si stanovila při svém založení:
- podporovat vznik národních společností sester v zemích, kde ještě neexistují,
- podporovat úsilí sester o vysokou kvalitu jejich kvalifikační i specializační přípravy,
- pomáhat sestrám při snaze o zlepšení kvality ošetřovatelské péče,
- rozvíjet teoretickou i praktickou bázi ošetřovatelství a podporovat ošetřovatelský výzkum,
- usilovat o zlepšení sociálního postavení sester, být významným zástupcem sester na mezinárodní úrovni,
- zprostředkovat a udržovat spolupráci a mezinárodní kontakty sester.
 
V čele Mezinárodní rady sester stojí prezidentka, která je volena na sjezdu organizovaném každé 4 roky. Kromě toho se každé 2 roky schází Rada zástupkyň zemí složená z předsedkyň národních členských organizací a zástupců prezidia ICN.
Rada zástupkyň rozhoduje o zásadních otázkách činnosti ICN a o přijetí nových členů.
V mezidobí odpovídá za činnost ICN řídící výbor tvořený 11 vybranými členkami, který jmenuje úřadující výkonnou ředitelku, sídlem řídícího výboru je Ženeva.
 
Vydává ICN vlastní 3 časopisy:
- International Nursing Rewie - vysoce odborný a renomovaný časopis, publikuje kvalitní odborné a výzkumné práce,
- ICN Calling - je informační bulletin zabývající se činností ICN,
- News Letter ICN - publikuje aktuální zprávy a novinky v ošetřovatelství.
 
České sestry:
- byly poprvé přijaty do ICN v 1933, a to jako členky Spolku diplomovaných sester,
- 2. světová válka, zejména však události po roce 1945 (SDS stal členem ROH) členství přerušily,
- teprve v 1983 byla po dlouhém úsilí československých sester znovu do ICN přijata (jako federální
  sdružení ČSS - České společnosti sester a Slovenské společnosti sester),
- naše zástupkyně se z finančních důvodů mohly zasedání zúčastnit výjimečně např. Tokio, Jamajka atd.,
- 1993 toto členství zaniklo rozdělením Československa,
- 1994 novým členem ICN se stala Česká asociace sester.
 
Programové oblasti ICN je možno rozčlenit do tří základních pracovních oblastí:
1) profesionální praxe:
- řízení změn,
- mezinárodní klasifikace pro ošetřovatelskou praxi (ICNP),
- vztahy.
2) regulace ošetřovatelské profese,
3) socioekonomické zabezpečení.
 
Ad 1) Profesionální praxe
Mezi současné priority v oblasti profesionální praxe patří řízení změn, vytváření Mezinárodní klasifikace pro ošetřovatelskou praxi, navazování partnerství, spolupráce, výzkum a praxe založená na důkazech. Řízení je dlouhodobým předmětem zájmu ICN.
V současné době probíhají dvě důležité iniciativy: jedna je zaměřena na zdokonalování schopností sester být
v období změn ve vedoucím postavení a ta druhá se zaměřuje na řízení prostřednictvím dovedností pro vyjednávání.
Projekt řízení (leadership for Change) pomáhá sestrám pochopit zdravotnickou reformu a její důsledky, vytvořit strategie pro zavádění změn do plánování a politiky ve zdravotnictví a získat dovednosti pro přípravu nových řídících pracovníků z řad sester. Program je nyní rozšiřován i do oblasti Středního východu.

Mezinárodní klasifikace pro ošetřovatelskou praxi:
Povzbudivou historickou iniciativou ICN je příprava Mezinárodní klasifikace pro ošetřovatelskou praxi (ICNP), která poskytuje slovník a rámec, s jehož pomocí je možno organizovat a srovnávat ošetřovatelské údaje. ICNP významným způsobem přispěje k popisu ošetřovatelské praxe a sledování globálních trendů v ošetřovatelské péči. Tento společný jazyk umožní sestrám srovnávat ošetřovatelské údaje od různých skupin pacientů, z různých zařízení, zeměpisných oblastí a z různé doby a dokumentovat výsledky ošetřovatelských intervencí. Beta verze této klasifikace prochází testováním v terénu a byla již přeložena do několika jazyků.

Vztahy:
ICN podporuje význam pevných vztahů s národními, regionálními a mezinárodními sesterskými i jinými organizacemi. Budování pozitivních vztahů v mezinárodním měřítku pomáhá připravit ICN, sestry a ošetřovatelství na současné
i budoucí úkoly.
Spolupráce s různými systémy v rámci Organizace spojených národů, zejména se Světovou zdravotnickou organizací a Mezinárodní organizací práce je důležitá pro sestry na celém světě. ICN navíc těsně spolupracuje
s Mezinárodním červeným křížem, organizacemi UNICEF, UNADS, Amnesty International a mnoha dalšími mezinárodními nevládními organizacemi včetně dalších, s nimiž vstoupila ICN do partnerství ve Světové alianci profesí (World Health Professions Alliance - WHPA).
 
Ad 2) Regulace ošetřovatelské profese
Druhou nejdůležitější programovou oblastí ICN je regulace ošetřovatelské profese.
Změny v systémech zdravotnictví, k nimž dochází na celém světě, s sebou přinášejí také změny v regulaci.
Jak se mění role jednotlivých profesí, dochází ke stírání hranic a ke změnám v zákonném rozsahu praxe.
Cílem regulace je zajištění bezpečnosti pacientů a ne profesní protekcionismus, jak se někdy myslí.

ICN se zabývá základními aspekty regulace ošetřovatelství:
  • normy pro vzdělávání, praxi, poskytování služeb a etické chování, které by měly sestry dodržovat,
  • postupy, jakými jsou sestry volány k zodpovědnosti před společnosti, navzájem a před kolegy a dalšími partnery ve zdravotní péči,
  • povaha a rozsah všeobecné a specializované praxe.
ICN vytváří mezinárodní normy pro regulaci v ošetřovatelství a pomáhá sestrám pochopit povahu,
důsledky a dopad regulačního postupu používaného v jejich zemích.

ICN slouží jako pramen a průvodce pro sestry a pomáhá jim:
- při přípravě regulačních mechanizmů, které ovlivňují odborné vzdělání, praxi a výzkum,
- při zajišťování administrativních a monitorovacích procesů používaných v klinické ošetřovatelské praxi,
- aby sestry hlavně řídily ošetřovatelství, při řízení ošetřovatelství hrály hlavní roli sestry,
- při regulaci nutné reformy regulace,
- při podpoře koncepce seberegulace jako důležité součásti zodpovědnosti profese.
 
Ad 3) Společensko-ekonomické zabezpečení
Snaží se tak přispět k tomu, aby sestry získaly výhody srovnatelné s ostatními odbornými pracovníky se srovnatelným vzděláním, hodnotou a povinnostmi.
Směrnice ICN v oblasti společensko-ekonomického zabezpečení jsou široce využívány jak sestrami, tak dalšími pracovníky.
Třetí základní programovou oblastí ICN je společensko-ekonomické zabezpečení sester. Prostřednictvím iniciativ
na společensko-ekonomické zabezpečení pomáhá ICN sesterským organizacím zajistit, aby sestry pracovaly
v bezpečném prostředí
a dostávaly za svou práci spravedlivou odměnu. Iniciativa ICN v oblasti
společensko-ekonomického zabezpečení, zejména projekt Vyjednávání v řízení (Negotiation in Leadership),
funguje už 18 let.
Prostřednictvím tohoto projektu poskytuje ICN výcvik pomáhající sestrám získat dovednosti
pro vyjednávání.