Teorie_osetrovatelstvi

7.3.1 První fáze ošetřovatelského procesu – posuzování

7.3.1 První fáze ošetřovatelského procesu – posuzování

První fáze ošetřovatelského procesu – posuzování

Ošetřovatelský proces je systematická, racionální metoda plánování, poskytování a dokumentování ošetřovatelské péče. Jeho cílem je zhodnotit pacientův zdravotní stav, skutečné nebo potenciální problémy péče o zdraví, vytýčit plány na posouzení potřeb a poskytnout konkrétní pečovatelské zásahy k uspokojení těchto potřeb.

Ošetřovatelský proces je logický, systematický přístup k celkové ošetřovatelské péči o pacienta.

Posuzování

Posuzování zahrnuje sběr dat a jejich validizaci (potvrzení), které je nezbytné pro stanovení sesterské diagnózy.
Je součástí všech činností, které sestra dělá pro pacienta nebo s pacientem.

Zahrnuje sběr dat, jejich validaci, založení databáze s pacientovými odpověďmi: systematickou a nepřetržitou revizi dat a validizování předpokladů.

Cílem posouzení je založení databáze s pacientovými odpověďmi na zdravotní potíže nebo nemoc s ohledem
na jeho potřebu ošetřovatelské péče.

Databáze obsahuje všechny základní informace o pacientovi, tj. :

- sesterská anamnéza,

- fyzikální posouzení,

- lékařská anamnéza,

- fyzikální vyšetření,

- výsledky laboratorních a diagnostických testů a jiné materiály o pacientově zdravotním stavu.

Sběr dat musí být systematický a nepřetržitý. I z tohoto důvodu je nejvhodnější použít některý z ošetřovatelských modelů. Ty umožňují komplexní posouzení pacienta.

K vybudování přesné databáze a předcházení předčasným závěrům musí sestra validizovat předpoklady o pacientově fyzickém a emocionálním chování. Nevykonané potvrzení či ověření údajů vede k přijetí neověřených předpokladů považovaných za skutečnost, a tím k nepřesnému nebo neúplnému poznatku sestry.

Pokud má být ošetřovatelský proces úspěšným rámcem pro ošetřovatelskou péči, informace shromážděné během posuzovací fáze musí být úplné, faktické a přesné.

Typy údajů

Objektivní

- mohou být zjištěny pozorovatelem nebo přezkoušeny porovnáním se standardy. Lze je vidět, slyšet, cítit nebo čichat.

Subjektivní

- jsou zřejmé pouze dané osobě, která je může popsat či verifikovat. Údaje o pacientovi mají obsahovat anamnézu týkající se minulosti i současné problémy.

Prameny údajů

Primární údaje:

- pacient je pramenem primárních dat, obvykle poskytuje subjektivní údaje. Nemluvný pacient může příznaky

podhodnocovat a přecitlivělý je zveličuje.

Sekundární údaje:

- známé osoby - rodinný příslušníci, přátele často znají pacienta dobře a mohou o něm poskytnout informace,

- zdravotničtí pracovníci - sestry, lékaři, fyzioterapeuti apod. mohou podat informaci o minulém nebo současné

styku s pacientem,

- zdravotní záznamy - jsou pramenem údajů o pacientových současných a prodělaných onemocněních,

- jiné záznamy a zprávy - laboratorní záznamy, monitorování farmakoterapie, případně zprávy sociálního odboru
o pacientových životních podmínkách.

Metody sběru údajů

Pozorování

- znamená získávat údaje z využívání pěti smyslů.

Má dvě hlediska:

1) všímání si popudů,

2) výběr, uspořádání a vyjasnění dat.

Pozorování je uvědomělá, cílená zručnost, kterou lze rozvíjet pouze soustředěným úsilím a organizovaným přístupem. Pozorování dělíme na krátkodobé, dlouhodobé, cílené a náhodné.

Sestra se zaměřuje na celkový stav pacienta, jeho chování, stav vědomí, soběstačnost, spánek, smyslové orgány a jiné

Rozhovor

- je plánovaná komunikace nebo konverzace s určitým cílem,

- sestra může klást otevřené i uzavřené otázky, naplánuje si místo, čas rozhovoru, připraví vhodnou atmosféru.

Vyšetření, měření

- sestry realizují fyzikální vyšetření na shromáždění objektivních údajů potřebných pro dokončení posuzovací fáze

ošetřovatelského procesu.

Po získání dat uspořádáme tyto do strukturálního rámce. Tím může být některý z ošetřovatelských modelů. Posuzování pacienta podle rámce, stejně jako utřídění údajů do rámce představuje efektivně vytvořenou databázi,
a zároveň se tím zamezuje vytváření duplicitních záznamů.

Všechny získané údaje pacienta se implementují do rámce.

Význam plánování:

- jasná představa o nemocném,

- stanovení individuálních a specifických potřeb,

- navození účinné komunikace a vzájemné spolupráce,

- předmětem péče je nemocný,

- prevence problémů,

- informace pro ostatní členy týmu.

Úplná databáze subjektivních a objektivních údajů umožňuje sestře:

- formulovat sesterskou diagnózu,

- rozvíjet pacientovy cíle,

- zasahovat do činností na zlepšení zdraví a prevenci nemocí.