Teorie_osetrovatelstvi

2.1.2 Charitativní ošetřovatelství

2.1.2 Charitativní ošetřovatelství
 
  
Charitativní ošetřovatelství se vyvíjelo spolu s křesťanstvím. Orientovalo se na péči o specifickou skupinu lidí, především nemocných, chudých, opuštěných dětí a jedince odkázané na pomoc druhých. Rozvoj charitativního ošetřovatelství souvisel se zakládáním mnišských řádů, klášterů, útulků, hospiců a nemocnic. Vzpomenout je třeba řády, které se věnovaly zejména ošetřovatelství a opatrování nemocných a odkázaných na pomoc druhých. Alžbětinky z Řádu sv. Alžběty poskytují své ošetřovatelské služby nemocným v rámci svého osobitého poslání, kterým je konání skutků milosrdenství. Zakladatelem církevního řádu milosrdných bratrů je Jan z Boha, který dostal titul nebeského patrona nemocnic a nemocných a patrona ošetřovatelství. Poslání Sester svatého kříže je vykonávat charitativní, sociální a pastorační služby.
 
Charitativní ošetřovatelství mělo značný význam nejen proto, že umožňovalo ošetřovat chudé a opuštěné, ale také proto, že soustřeďovalo zkušenosti předcházejících generací, obohacovalo je a odevzdávalo je i mimo klášterní zařízení. Charitativní ošetřovatelství se zaměřovalo především na uspokojování nejzákladnějších potřeb života, tj. na zabezpečení přístřeší, poskytnutí stravy, na hygienu, duchovní podporu. Charitativní ošetřovatelství ovlivňuje vývoj a další zaměření ošetřovatelství a ošetřovatelského vzdělání několik století a působí dodnes.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše