Osetrovatelske_postupy
13.3 Pooperační péče
13.3 Pooperační péče
Začíná přijetím na JIP nebo pooperační pokoj, končí kompletním zotavením z operace. Cílem pooperační péče je snížit reakci K/P na operační zátěž.
Příprava lůžka a pomůcek na oddělení před transportem pacienta z operačního sálu:
- lůžko – čistě povlečené, vyhřáté (u některých výkonů) podložka, hrazdička, signalizační zařízení (funkční zvonek)
- stolek – emitní miska, buničina, empír (otevřená košile), tonometr, fonendoskop, sklenička s brčkem, voda
- infuzní stojan, močová láhev nebo podložní mísa, sběrné sáčky na moč a drény, háčky, kyslíkové brýle, kyslíkový průtokoměr, monitor
Fáze pooperační péče
1. Bezprostřední pooperační péče – přibližně do 24 h – záznam do pooperačního protokolu
- Komplementace informací ze sálu (registrace času návratu ze sálu, sesterská operační dokumentace, anesteziologická dokumentace sester, anesteziologický záznam, operační protokol, dekurz)
- Kontrola stavu vědomí – probouzení z narkózy – ospalost, dezorientace, reakce na stimuly, stav zornic
- Kontrola cévního prokrvení - barva a teplota kůže, prokrvení akrálních částí
- Zajištění polohy (po spinální anestezii – vodorovná poloha 12-24 h)
- Kontrola rány – (ne)prosáknutí obvazu, bolest, edém
- Kontrola funkčnosti drénů, redonů, katétrů, stomií (nefrostomie, urostomie, kolostomie, ileostomie)
- Zajištění tepla (obléknutí košile, anděla – empír, dvě deky, výhřevná deka)
- Kontrola bandáže DK
- Monitorace FF v pravidelných intervalech (1 h po15 min, 2 h po 30 min, dále po hodině) – podle rozpisu v ordinacích nebo podle standardu
- Aplikace naordinovaných infuzí, transfuzí, analgetik, antibiotik, proteinů, heparinizace (Fraxiparín, Clexane)
- Měření a zápis příjmu + výdeje tekutin
- Zajistit perorální hydrataci, pokud P/K nezvrací – čaj po lžičkách po 3-6 h
- Kontrola mikce (do 6–12 h); pokud nemocný nemočí – zavést permanentní močový katetr
- Zajištění péče o invazívní vstupy (venózní kanyla, centrální žilní katétr)
2. Dlouhodobá pooperační péče – od 1. pooperačního dne do propuštění; všeobecná/speciální
- Zajištění hygienické péče, péče o dutinu ústní, mobilizace, kondiční cvičení na lůžku (vč. dechových cvičení)
- Bandáž DK, prevence dekubitů
- Opakované měření FF – podle stavu pacienta a ordinace lékaře (1–2x/den)
- Kontrola vědomí, rány, močení, odvodu drénů
- Měření bilance tekutin
- Kontrola odchodu plynů a stolice – do 3. pooperačního dne
- Zajištění diety, perorální výživy – nic p. o., čaj po lžičkách, čaj + piškoty = tekutá, kašovitá, pooperační, racionální
- Sterilní převazy dle stavu rány
- Řešení bolesti a nespavosti – po vymizení účinku anestetik bezprostředně opiáty (Dolsin méně tlumí dýchání), později analgetika (Novalgin)
Typy pooperačního režimu
Dospávací pokoje
Dospávací pokoj je místo, které je často součástí operačního traktu, kde může být pacient bezprostředně po operaci a má tam zajištěnou odpovídající anesteziologickou péči. Zde anesteziologická sestra monitoruje vitální funkce, pacienta (TK, dýchání, puls, SP02), dále sleduje stav jeho vědomí a postupné odeznívání anestezie. Důležité je též sledování odvodu drenáží a místo operačního pole. Indikace pro uložení pacienta na dospávací pokoj je například déle trvající narkóza, která ihned po ukončení operace neodeznívá a stále přetrvává. Další možnou indikací je očekávání možných komplikací po operaci. Pobyt pacienta na dospávacím pokoji bývá řádově hodiny. Jde vždy pouze o překlenutí období těsně po výkonu. Pokud je vše bez komplikací, předává se pacient na příslušné oddělení.
Vybavení dospávacího pokoje
- Centrální rozvody kyslíku a vzduchu
- Přípojka na vakuum pro drenáže
- Odsávačka a odsávací cévky
- Ventilátor a dýchací vak
- Monitor EKG, krevního tlaku, dýchání a teploty, NIBP, IBP
- Infuzní stojany, infuzní pumpy, lineární dávkovače
- Kyslíkové masky, polomasky, katétry a zvlhčovače kyslíku a vzduchu
- Anesteziologický stolek s vybavením pro neodkladnou resuscitaci
- Defibrilátor, kardiostimulátor
- Pomůcky pro uvolnění a udržení průchodnosti dýchacích cest
- Set k drenáži hrudníku na sání a na spád
- Souprava k tracheostomii, minitracheostomii
- Skříň na léky s nejdůležitějšími farmaky
- Žilní kanyly, žilní katétry, arteriální kanyly
- Spotřební materiál, stolky
Monitorování a sledování pacienta
Ideálně je nemocný při příjmu na dospávací pokoj při vědomí a extubován, dýchání a oběh jsou stabilní, pacient dýchá přes polomasku zvlhčovaný kyslík, pravidelně je vybízen k odkašlání a hlubokým vdechům Rizikoví pacienti jsou většinou intubovaní, na řízené UPV, oběhově nestabilní a vyžadují následnou intenzivní péči (JIP, ARO), život těchto pacientů je ohrožen pooperačními komplikacemi.
- Monitorování parametrů základních životních funkcí – dýchání, krevní tlak, srdeční frekvence, EKG, saturace kyslíku jsou během prvních 1-2 hodin nejméně každých 15 minut sledovány a zaznamenány
- Pravidelně je sledována tělesná teplota, diuréza, krevní ztráty a ztráty z drénů a sond
- Zajištění pooperační analgezie a individuální ordinace pooperační péče ze strany anesteziologa a operatéra
Aldreteho skórovací systém
- hodnocení stavu pacienta po operaci a následná délka období stráveném na dospávacím pokoji
Aktivita |
hýbe všemi končetinami spontánně nebo na výzvu
hýbe dvěma končetinami spontánně nebo na výzvu
nehýbe končetinami |
2
1
|
Dýchání |
dýchá zhluboka, odkašle dostatečně
hypoventiluje
apnoe |
2
1
|
Oběh |
TK +/- 20 % oproti výchozí hodnotě
TK +/- 20-50 %=oproti výchozí hodnotě
TK +/- 50 % oproti výchozí hodnotě |
2
1
|
Vědomí |
plně bdělý
na zavolání probuditelný
nereaguje |
2
1
|
Barva kůže |
růžová
bledá, mramorová, ikterická
cyanotická |
2
1
0 |
JIP
Jednotky intenzivní péče jsou určené pro pacienty, kteří potřebují neustálý dohled zdravotnického personálu a jejichž zdravotní stav je natolik závažný, že jim nedovoluje pobyt na standardních odděleních. Je zde výhradně skupinová péče – každá sestra má na starosti omezený počet pacientů (většinou maximálně cca 1–3 pacienty). Vždy jde ale o pacienty, kteří jsou stabilizovaní po stránce oběhové a dechové. Pokud by byl pacient po stránce oběhové či dechové nestabilizován, na jednotku intenzivní péče nepatří a je hospitalizován na ARO. Stejně tak, jako když by byl v jakémkoliv jiném bezprostředně život ohrožujícím stavu. Na ARO je pacient pod 24 hod. kontrolou zdravotnického personálu, může být napojený na ventilátor či jiné diagnostické a terapeutické přístroje. Na ARO se stará jedna sestra o jednoho (max. o 2 pacienty) a je u nich nepřetržitě.
Jednotka intenzívní a resuscitační péče (monitor, injektomaty, oxygenoterapie)
Zdroj: Autor
Intermediální pokoje
Jedná se o uspořádání pokojů či oddělení tak, že sestra má neustálý přehled o všech pacientech – vidí na ně a dle potřeby může ihned v případě jakéhokoliv problému zasáhnout. Intermediální pokoje jsou co se výběru pacientů a péče o ně týče jednotky řazené mezi standardní oddělení a jednotky intenzivní péče. Jsou na nich hospitalizováni pacienti, kteří potřebují intenzivnější péči, než kterou je možné poskytovat na standardních odděleních, ale zároveň tato péče nemusí být tak vysoce specializovaná jako na JIP.
Intermediální pokoj
Zdroj: Autor
Standardní oddělení
Jsou na nich pacienti s danými problémy (chirurgické, interní, gynekologické, ortopedické, dětské). Oproti JIP a ARO je na nich méně personálu. V případě skupinové péče se zde sestra stará cca o 5–8 pacientů najednou (někdy i více). Zde hospitalizovaní pacienti nebývají bezprostředně ohroženi na životě, bývají většinou soběstační či alespoň částečně soběstační (výjimky tvoří většinou geriatrická oddělení a oddělení pro dlouhodobě nemocné). Od JIP a ARO se liší i většinou přístrojového vybavení, které zde není v takovém rozsahu – nebo vůbec.
Pokoj na standardním gynekologickém oddělení
Zdroj: Autor
Faktory ovlivňující vznik komplikací
- OPERAČNÍ VÝKON – délka operace, technické chyby při operaci, dodržování zásad fyziologického operování
- ZPŮSOB ANESTEZIE - přetrvávající myorelaxace po operaci, porucha dýchání při otoku hrtanu jako následek intubace
- STAV PACIENTA PŘED OPERACÍ – přidružené choroby, akutní operace
- STÁŘÍ PACIENTA – ve vyšším věku jsou častěji komplikace
Pooperační komplikace
Dělení:
Všeobecné, speciální
Místní, celkové
Bezprostřední, časné, pozdní
1. Bezprostřední do 24 h po operaci
- Útlum dechu
- Hypovolemie
- Atelaktáza
- Krvácení
- Nevolnost a zvracení (hlavně ženy, děti a straší, bolest ale také strach)
- Svalový třes a podchlazení (u dětí a starších lidí, u hubených klientů)
2. Časné pooperační komplikace 2.-3. pooperační den
- Poruchy dýchání (neprůchodnost dýchacích cest, hypoxie, hypoventilace)
- Poruchy oběhu (hypotenze, hypertenze, poruchy srdečního rytmu)
3. Pozdní pooperační komplikace – následující období
- Plicní embolie
- Infekce rány
Dehiscence rány
- Paralytický ileus
- Sekundární krvácení
- Hluboká žilní trombóza
- Pozdní krvácení
Pooperační komplikace podle systému
a) dýchací systém
- embolizace plic
- atelaktázy (nevzdušnost)
- bronchopneumonie, pneumonie
- aspirace
- plicní embolie
- ARDS
- pneumotorax
b) Kardiovaskulární systém
- hypovolemie
- tromboflebitida
- tromboembolické komplikace
- infarkt myokardu
- srdeční zástava
- arytmie
- plicní edém
c) močový systém
- retence moče
- infekce
- selhání ledvin
d) zažívací sytém
- nauzea, zvracení
- škytavka (= singultus)
- meteorismus
- zácpa
- ileus
e) operační rána
- zavlečení infekce
- dehiscence (otevření – rozpad stehů)
- kýla v ráně
- hematom v ráně
- nekróza