Osetrovatelske_postupy

14.3 Hydratace

14.3 Hydratace
 
 
Umírající pacient ve většině případů nemá prospěch z parenterální nebo enterální hydratace. Parenterální hydratace umírajícím nezlepšuje kvalitu života, nemění prognózu, pouze může o několik dní proces umírání prodloužit a tím přispívá k většímu utrpení.
Hydratace vede k větší produkci moči, střevních šťáv a bronchiálního sekretu se všemi z toho plynoucími důsledky jako nutnost častějšího odsávání, větší vyzvracené objemy při terminální střevní obstrukci.
Může vést k zhoršení edémů, výpotků a kardiální dekompenzaci.
Parenterální hydratace má velký symbolický význam.
Pokud indikujeme parenterální hydrataci, můžeme ji aplikovat intravenózně nebo subkutánně.
Nevýhodou intravenózního podání u pokročile nemocných v domácím prostředí bývá obtížné zajištění žilního přístupu, nutnost odborného dohledu po dobu aplikace infuze a někdy nutnost kurtování neklidného pacienta, který má tendenci jehlu nebo kanylu vytáhnout. Subkutánní hydratace (hypodermoklýza) je pro bazální hydrataci v domácím prostředí jednoduchou a bezpečnou alternativou k intravenoznímu podání.
Pro podávání infuzí je výhodné zavést jehlu „s motýlkem“ velikosti 25 nebo 27 G do podkoží na přední straně hrudníku, na břiše, popř. na paži nebo na stehně. Jehlu s krátkou spojovací hadičkou fixujeme náplastí (analogicky se zavedením nitrožilní kanyly – ,,flexily“). Subkutánní jehlu lze ponechat na jednom místě 5–7 dní.
Subkutánně lze podat fyziologický roztok (0,9% NaCl), 5% roztok glukózy a tzv. „poloviční fyziologický roztok“ (směs 5% G a 0,9% NaCl v poměru 1:1).
Subkutánní infuzi lze s výhodou podat během nočního spánku (např. 1000 ml/8 h). Pacient není během dne omezován přítomností infuze.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše