Osetrovatelske_postupy

20.1.2 Změny progresivní

20.1.2 Změny progresivní
 
  
Laktace
Mléčná žláza je hormonálně připravována na kojení celé těhotenství. Estrogeny působí proliferací mlékovodů, progesteron stimuluje epitel alveolů.
Hormony ovlivňující vývoj mlékotvorného aparátu (tzv. laktogenní hormonální komplex) - estrogeny, progesteron, placentární laktogen, prolaktin, kortizol a inzulinu.
Po porodu pokles hladiny estrogenů a progesteronu stimuluje začátek laktace. Základem pro tvorbu mléka je hypofyzární prolaktin. Intenzita tvorby mléka je stimulována kojením. Periferní nervové dráždění bradavky zvýší výdej prolaktinu a současně dojde ke zvýšení sekrece oxytocinu z hypofýzy. První dny (0.-3.) po porodu lze z bradavek vytlačit hustou tekutinu – mlezivo (kolostrum). Oproti mléku má odlišné složení. Obsahuje méně cukrů a tuků a více bílkovin, hlavně globulinů - protilátky IgA, minerálních látek a zejména magnesia, které zvyšuje střevní peristaltiku novorozence a urychluje vypuzení smolky. K pokrytí energetické potřeby novorozence v prvních dnech po porodu postačuje.
Mateřské mléko (4. den) je nejdokonalejší stravou pro novorozence, má optimální výživovou hodnotu, optimální složení, optimální teplotu, je finančně nenáročné a vždy k dispozici. Obsahuje hlavně unikátní bílkoviny - kasein, laktalbumin, lakktglobulín, vodu, tuk a laktózu. Obsahuje také vitaminy v různém množství, mimo vitamínu K. Stejně jako v kolostru, jsou v mléce přítomny protilátky typu IgA, které mají preventivní účinek na adherenci baktérií k  povrchu epiteliálních buněk a snižují výskyt průjmů mikrobiálního původu. Laktaci podporuje pravidelné přikládání novorozence k prsu a dokonalé vyprázdnění prsu po kojení.
 
Psychický stav nedělky
Poporodní psychický stav nedělky můžeme klasifikovat do několika stupňů, které mohou přecházet. Většina žen, nikterak po porodu nevybočuje z normálu. Dobře zvládají roli matky, jsou vnitřně spokojené a prožívají pocit štěstí a spokojenosti.
 
Změny v psychickém rozpoložení nedělky
1. Poporodní blues se objeví u 70-80 % žen. Poporodní blues je krátkodobá a přechodná záležitost, většinou začíná kolem třetího dne po porodu. Projevuje se pláčem stavem úzkosti, plačtivosti a nepokojem, emoční labilitou, zvýšenou vnímavosti, lítostivostí, často dochází ke vzniku negativních pocitů ke svému dítěti. Většinou ustoupí po 10.-14. dni po porodu.
 
Terapie:
- když chce maminka plakat, ať pláče,
- relaxace,
- podpora informovaným partnerem, rodinou,
- po čase odezní samo.
 
2. Poporodní deprese - daleko hlubší stav, může nastat i po skončení šestinedělí. Podle statistik postihuje okolo 10 % žen. Příznaky se neliší od běžných depresivních stavů. Maminka je obvykle velmi vyčerpaná, unavená, úzkostná i pesimistická. Někdy cítí, že není schopná se postarat o svoje dítě, pak všechny její myšlenky jsou orientovány na to, jak je zabezpečí Připojuje se odmítání stravy, ztráta váhy, nespavost, neschopnost milovat svou rodinu, porucha komunikace, izolace. Riziko sebevražedných tendencí.
 
Terapie:
- nutná odborná lékařská pomoc,
- zastavení laktace.
 
3. Laktační psychosa je pravděpodobně druhem schizofrenie. Převládá úzkost a změny nálady – maniodeprese a halucinace.
 
Terapie laktační psychosy spadá do kompetence psychiatra.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše