Rehabilitacni_osetrovatelstvi

3.6.3 Přehled základních poloh vzhledem k diagnóze či léčebnému výkonu

3.6.3 Přehled základních poloh vzhledem k diagnóze či léčebnému výkonu
 
 
V případech speciálního typu polohování (centrální a periferní parézy, polytraumata, nedonošené děti, atd.) je potřeba způsob polohování konzultovat s fyzioterapeutem a lékařem.
Při zlomenině páteře pacienta ukládáme do polohy rovně vleže na zádech, hlava nesmí rotovat ani se zaklánět. Při mozkolebečním poranění bez známek šoku volíme polohu vleže na zádech, hrudník a hlava jsou mírně zvýšeny (o 10-15 °), hlava se nezaklání, nerotuje. Při kombinaci zlomeniny páteře a mozkolebečního poranění volíme mírnou anti-Trendelenburgovu polohu, tj. poloha vleže rovně na zádech s hlavovým koncem zvýšeným o 10-15 °.
Pacienty se zlomeninou pánve ukládáme vleže na zádech, hlava je pohodlně podložena, kolena pokrčena, mírně od sebe oddálena, kyčle mírně pokrčeny, kotníky přiblíženy k sobě.
Pacienty po operaci totální endoprotézy kyčle ukládáme vleže na zádech s mírnou abdukcí v kyčelních kloubech (udržujeme vložením molitanového kvádru mezi kolena). Při addukci přes střední rovinu hrozí luxace. Pacient se otáčí vždy přes zdravou stranu s vloženým kvádrem. Operované koleno polohujeme do flexe s podložením kolene molitanovým válcem a extenze, kdy podkládáme nad kotník ze zadní strany váleček.
Při poranění hrudníku volíme pro pacienta polohu v polosedě s pohodlně opřenou hlavou a zátylkem. Při dušnosti, astmatickém záchvatu volí pacient ortopnoickou polohu.