Rehabilitacni_osetrovatelstvi

9.3 Vyšetření senzitivních funkcí

9.3 Vyšetření senzitivních funkcí
 
 
Správné čití je nezbytné pro cílený pohyb i opěrnou motoriku. Při vyšetření senzitivního systému můžeme v případě poruchy funkce diagnostikovat symptomy pozitivní i negativní.
Negativní fenomény se vyskytují spíše jako pozdní příznak určité dysfunkce. Řadíme k nim:
- Hypestézie – různě snížené vnímání určité kvality podnětu.
- Anestézie – úplná ztráta určitého typu citlivosti.
 
Pozitivní fenomény vznikají často v důsledku iritace na počátku patologického procesu. Pozitivní symptomy jsou citlivějším a časnějším indikátorem senzitivní poruchy. Patří k nim:
- Hyperestézie – zvýšená citlivost na určitou kvalitu podnětu.
- Parestézie – vnímání není bolestivé, ale je neadekvátní (pálení, brnění, mrtvění).
- Dysestézie – abnormální senzitivní vjem, který pacient popisuje jako nepříjemný až bolestivý.
- Hyperpatie – zvýšení prahu citlivosti pro určitý typ podnětu. Po přesáhnutí prahu ho pacient vnímá velmi nepříjemně až bolestivě.
- Allodynie – vyvolání bolesti nebolestivým podnětem.
- Spontánní bolest – bolest vzniká bez zjevné příčiny.
 
Při testování citlivosti vycházíme zejména z anamnézy. Ne všechny modality čití vnímáme subjektivně stejně intenzivně. Rychle si uvědomíme bolest, brnění, poruchy dotyku, naopak například poruchu vnímání vibrací téměř nezaznamenáme. Při vyšetření je nutná spolupráce s pacientem a vždy jde o subjektivní hodnocení. Metodu dobře vysvětlíme a pak ji provádíme bez kontroly zrakem pacienta. Vždy srovnáváme vnímání na obou stranách těla, dorzální, ventrální, proximální distální. Vyšetření provádíme opakovaně a porovnáváme odpovědi.
 
Vyšetření dotyku, taktilní citlivosti
Provádíme Semmesovým-Weinsteinovým filamentem. Používáme vlákna o definované tloušťce, pevnosti, hmotnosti, k jejichž ohnutí je třeba standardní síla. Vlákno přitlačíme k vyšetřované oblasti tak, aby se právě ohnulo. Pacient má zavřené oči a hlásí, každý dotyk, který cítí. Zaznamenáváme, kolik dotyků pacient pocítil ze všech provedených dotyků (např. 6/8).
 
Vyšetření termického čití
Testujeme dvěma zkumavkami, z nichž jedna je naplněna vodou o teplotě 10 °C a druhá 45 °C. Střídavě je přikládáme na různá místa a zaznamenáme vjem pacienta.