Rehabilitacni_osetrovatelstvi

10.3.5 Oblasti ergoterapeutické praxe

10.3.5 Oblasti ergoterapeutické praxe
 
 
Zdravotnická zařízení:
- lůžková zařízení poskytující včasnou léčebnou rehabilitaci,
- kliniky rehabilitačního lékařství,
- lůžková oddělení v nemocnicích akutní péče,
- lůžková zařízení následné péče,
- psychiatrické léčebny,
- odborné léčebné ústavy,
- odborné lázeňské léčebné ústavy,
- centra a oddělení léčebné rehabilitace
- rehabilitační stacionáře,
- agentury domácí péče.
 
V lůžkových zařízeních v nemocnicích akutní a následné péče ergoterapeuti poskytují péči dětem, dospělým a seniorům, nejčastěji na oddělení neurologickém, ortopedickém, traumatickém, interním revmatologickém, psychiatrickém. Jejich činnost se zaměřuje na osobní běžné denní aktivity, mobilitu, funkční motoriku horní končetiny, kognitivní, percepční a fatické funkce. Provádí zpravidla nácvik na lůžku, v jeho okolí, nácvik přetáčení na lůžku, vstávání, přesuny, oblékání, doporučují a provádí zacvičení s kompenzačními pomůckami.
V rehabilitačních centrech a stacionářích poskytují intenzivnější a delší péči, nejen u lůžka, ale také v tělocvičně, dílně exteriéru. Zaučují v používání kompenzačních pomůcek a navrhují úpravy bytu po návratu nemocného do domácího prostředí. Spolupracují s rodinou.
V agenturách domácí péče pokračují v nácviku denních aktivit, navrhují úpravy bytu na místě, edukují rodinu v technikách manipulace s nemocným, imobilním.
 
V pediatrii se zaměřuje na potřeby dětí od narození do 18 let. Základem je spolupráce s rodinou. Probíhá formou hry a usiluje o rovnoměrný vývoj dítěte ve všech oblastech: rozvoj hrubé a jemné motoriky, grafomotoriky, senzorických, kognitivních funkcí. Podle stupně ontogenetického vývoje dítěte se provádí nácvik ADL a používání kompenzačních pomůcek.
 
V geriatrii je ergoterapie zaměřena na zachování co největší možné míry soběstačnosti, výběr kompenzačních pomůcek, podporu zachování stávajících fyzických, kognitivních, psychických funkcí a sociálních rolí prostřednictvím cílených aktivit a poskytováním poradenství v oblasti prevence pádů a úrazů.
 
U psychiatrických pacientů se klade důraz na dosažení nejvyšší možné míry soběstačnosti. Provádí se nácvik kognitivních, komunikačních a sociálních funkcí s cílem začlenění do běžného sociálního i pracovního prostředí. K tomu se využívají kreativní techniky.
 
U neurologických pacientů se ergoterapie zaměřuje na nácvik ADL, výběr kompenzačních pomůcek, nácvik hrubé a jemné motoriky, senzorických funkcí.
 
Ergoterapie u osob po CMP, dětí po DMO – užívá konceptu manželů Bobathových, je rozvržen do 24 hodin, měli by do něho být integrováni všichni, kdo o nemocného pečují.
 
V péči o nemocné v komatózních stavech nebo dlouhodobě upoutaných na lůžko, u neklidných a dezorientovaných pacientů, pacientů na intenzivní péči, u postižených dětí a geriatrických pacientů se užívá koncept bazální stimulace. Cílem BS je podpora a umožnění vnímání tak, aby u postižených docházelo k podpoře rozvoje vlastní identity a komunikace s okolím.
 
Sociální služby a služby zaměstnanosti:
- denní stacionáře a sociálně aktivizační služby pro děti, dospělé a seniory,
- denní stacionáře a terapeutické dílny pro osoby s duševním onemocněním,
- domovy pro osoby se zdravotním postižením,
- penziony a domovy pro seniory a osoby se zdravotním postižením,
- osobní asistence,
- chráněné bydlení,
- raná péče,
- programy předpracovní a pracovní rehabilitace, programy chráněného zaměstnání.
V denních centrech pro seniory, kteří jsou zpravidla ještě soběstační, připravují skupinové aktivity, hry, diskuze, společné oslavy, činnosti.
 
Další oblasti:
- vzdělávací instituce pro přípravu studentů ergoterapie,
- speciální školy a mateřské školy,
- podpora zdraví/prevence,
- profesní organizace ergoterapeutů,
- firmy s kompenzačními pomůckami pro osoby se zdravotním postižením,
- ergonomie na pracovišti,
- výzkum.
 
Pro hodnocení běžných denních aktivit jsou užívány dotazníky:
- personální běžné denní činnosti (PADL) – příjem potravy, koupání, osobní hygiena, oblékání, použití toalety, ovládání močení a vyprazdňování stolice, péče o osobní pomůcky,
- instrumnetální běžné denní činnosti (IADL) – vedení a údržba domácnosti, hospodaření s penězi, mobilita v komunitě, péče o druhé i zvířata, péče o zdraví.
 
Při hodnocení domácího prostředí se ergoterapeut zaměřuje na:
- dispoziční řešení bytu a místností,
- dostupnost služeb (topení, voda, osvětlení),
- vybavení domácnosti, funkčnost a bezpečnost nábytku,
- domácí spotřebiče,
- bezpečí,
- bariéry,
- okolí bytu,
- dostupnost služeb a úřadů.
 
Šetření je vhodné provést u:
- osob s výrazně omezenou úrovní soběstačnosti v ADL,
- dětí s progresivním či trvalým postižením pohybového ústrojí,
- osob se smyslovým postižením,
- seniorů se zásadní změnou zdravotního stavu, se zvýšeným rizikem pádu,
- lidí s onemocněním demencí či jinými kognitivními problémy.