Rehabilitacni_osetrovatelstvi

21.9 Pet–terapie

21.9 Pet–terapie
 
  
Pet-terapie je léčba pomocí zvířecích miláčků. Mezi zvířaty a lidmi trpícími demencí se často vytváří velmi silné pouto. U seniorů bez demence je velmi vhodným zvířetem pes, o něhož je třeba pečovat, mít za něho odpovědnost. Toho však člověk s Alzheimerovou nemocí není zcela schopen. Přítomnost domácích mazlíčků v zařízeních dlouhodobé péče, ale i doma má velmi pozitivní efekt. Doteky, hlazení navozují stav relaxace, zklidnění.
 
Zvířata dávají podněty ke komunikaci, ať mezi zvířetem a člověkem (verbální i neverbální) nebo jako téma konverzace. Dokreslují vlídné domácí prostředí a usnadňují vstup člověka s demencí do institucionálního zařízení. Velkým přínosem jsou zvířada i pro pacienty upoutané na lůžko v posledním stupni onemocnění, kteří kladně přijímají jeho přítomnost dokonce i přesto, že nerozeznají, o jaký druh se jedná.
Zvířata jsou vhodným objektem pro arteterapii a také se s nimi staří lidé rádi fotí. Pokud jsou také kladně přijímáni ošetřujícím personálem, jejich přítomnost významně snižuje hladinu syndromu vyhoření. Léčebné programy s využitím domácích mazlíčků mohou být koncipovány tak, že zvíře v zařízení trvale žije nebo jsou pravidelně zváni dobrovolníci, chovatelé (Česká canisterapeutická společnost). Trvalým obyvatelem zařízení mohou být psi, ale i kočky. Pro svou jemnou srst jsou příjemné k mazlení. Alergie se většinou nedostavují.
 
Vhodnější jsou zvířata, u nichž jsme již měli možnost poznat charakter (klidná, trpělivá kočka). Naproti tomu například malá koťata nejsou ideální. Mohou být divoká, škrábat, kousat. Každopádně je třeba mít zvíře pod řádnou veterinární kontrolou. Dalšími vhodnými trvale žijícími obyvateli mohou být králík, morče, křeček, želva, andulka, kanárek i akvarijní rybky. V poslední době velmi rozšířené jsou slepice.