Rehabilitacni_osetrovatelstvi

9.5 Vyšetření mimovolních pohybů

9.5 Vyšetření mimovolních pohybů
 
 
Mimovolní pohyby jsou příznakem porušené hybnosti, narušují různou měrou volní pohyb. Rozlišujeme různé druhy mimovolních pohybů s různými příčinami:
- tremor,
- křeče,
- myoklonie,
- fibrilární a fascikulární záškuby,
- projevy místního automatizmu,
- choreatické a atetotické pohyby,
- balistické hyperkineze,
- tiky.
 
Tremor je mimovolní pohyb některé části těla. Klidový tremor se může se vyskytovat pouze v klidu a při pohybu a spánku mizí, s nejčastější lokalizací na ruce, kde má charakter počítání mincí. Intenční tremor je vázán na pohyb. Funkční tremor je spojen s neurózou. Esenciální tremor je vrozený. Dále se může vyskytovat tremor při tyreotoxikóze nebo etylický. Fyziologický je tremor chladový.
Křeče, spazmy jsou mimovolní kontrakce příčně pruhovaných i hladkých svalů. Mohou být lokalizované i generalizované. Mohou mít formu déletrvající křeče, pak jde o tonickou křeč. Pokud dochází k jejímu přerušování, pak hovoříme o klonické křeči.
Myoklonie jsou krátkodobě trvající klonické křeče. Postihují jednotlivé svaly nebo části končetin a trupu, někdy s kinetickým efektem s malými exkurzemi.
Fibrilární a fascikulární záškuby jsou kontrakce, které nevykazují pohyb. Fibrilace vznikají při denervaci svalu, vyskytují se 2-3 týdny po poškození nervu.  Fascikulace jsou také projevem periferní neurogenní léze.
Atetóza se projevuje mimovolními, pomalými, kroutivými, hadovitými pohyby. Chorea se vyskytuje v klidu a jde také o mimovolní pohyby s vyšší frekvencí pohybů. Obě zpravidla ve spánku mizí a vyskytují se v souvislosti s poškozením jader nucleus caudatus a nucleus putamen.
Tiky vznikají při poškození extrapyramidového systému nebo také při neuróze.