Osetrovatelska_pece_v_chirurgickych_oborech

7.2 Zánětlivá onemocnění

7.2 Zánětlivá onemocnění
 
 
Akutní cholecystitida
Akutní zánět žlučníku bývá podporován obstrukcí ductus cystikus kamenem. Jde hlavně o chemický zánět někdy dodatečně infikovaný. Při zánětu se žlučník roztáhne, a pak bývá hmatný jako akutní hydrops, který při infekci se mění v empyém žlučníku. Zvyšování tlaku ve žlučníku při zánětech vede k ischemii stěny, k nekróze a může dojít i k perforaci s následnou žlučovou peritonitidou. Ohraničí-li se zánět v nejbližším okolí a žlučník se slepí s okolními orgány, vzniká pericholecystitis.
Záchvat akutní cholecystitidy je podobný prosté žlučové kolice, k níž se připojuje mírná žloutenka a horečka. Při vyšetřování jsou fyzikální známky ohraničeného zánětu pobřišnice v pravém horním kvadrantu. Murphyho příznak je bolest při nádechu během hluboké palpace pod pravým žeberním obloukem. Jeho pozitivitu považujeme za příznak akutní cholecystitis. Léčení cholecystitidy se začíná konzervativně podáváním spasmolytik a analgetik, klidem na lůžku, infuzní terapií a antibiotiky. Nedojde-li rychle k ústupu a jsou známky postupu zánětu, provedeme akutně cholecystektomii. U rizikových nemocných lze provést cholecystostomii nebo operujeme po uklidnění s odstupem několika týdnů a odstraňujeme žlučník. Jednoznačnou indikací k operaci je biliární peritonitis na podkladě cholecystitidy.
 
Chronická cholecystitida
Chronická cholecystitida je téměř vždy provázena kameny ve žlučníku. Žlučník bývá svraštělý se ztluštělou fibrózní stěnou. Obyčejně předcházejí příznaky akutního zánětu. Často bývá obliterovaný ductus cystikus, což může vést ke vzniku chronického hydropsu, který může přecházet v empyém. Kameny obsahující kalcium jsou patrné i na prostém rentgenovém snímku břicha. Suverénní zobrazovací metodou je v současné době sonografie. Léčení symptomatické chronické cholecystitidy je vždy chirurgické (cholecystektomie). Při podezření na choledocholitiázu je před operací indikována endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (ERCP).
 
Cholangoitis
Cholangitis je infekční zánět žlučovodů, který může mít průběh od lehké formy až po těžkou, purulentní, život ohrožující infekci, vedoucí k sepsi. Nejnebezpečnější forma je akutní obstrukční purulentní cholangoitida. Mitigovaný průběh především u starších nemocných (nad 70 let), je však stejně nebezpečný. Svojí chronicitou a vývojem sekundární biliární cirhózy má fatální důsledky (jaterní selhání).
Cholangoitis je velmi často doprovázena částečnou nebo úplnou obstrukcí žlučovodů. Infekce proniká do žlučových cest ze střeva ascendentně například Vaterskou papilou. Možná je hematogenní cesta portálním řečištěm i lymfogenní šíření. Typickým projevem onemocněním je Charcotova trias: kolikovitá bolest, septická teplota a ikterus. Syndrom doplňují ještě pruritus, zvracení, hepatomegalie, splenomegalie, jaterní insuficience a krvácivé projevy. Mitigovaný průběh může být dlouhou dobu zcela nenápadný a jediným projevem onemocnění jsou jen laboratorní známky zánětu (vysoká sedimentace erytrocytů, vysoký CRP).
 
Nejpřínosnějším vyšetřením je ERCP. Terapie zahrnuje následující komplex opatření:
- antibiotika i. v.,
- dekomprese žlučových cest,
- suplementace tekutin a minerálů,
- parenterální výživa.
 
V léčbě je zásadní dostatečná drenáž žlučových cest. První volbou je drenáž při ERCP (papilosfinkterotomie, extrakce litiázy, dilatace stenóz, nazobiliární nebo duodenobiliární drenáž). Po selhání ERCP pak drenáž cestou PTC (Perkutánní transhepatická cholangiografie). Chirurgické řešení je provázeno vysokou mortalitou (až 30 %). Ještě před ERCP podáváme intravenózně širokospektrá antibiotika.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše