Osetrovatelska_pece_v_chirurgickych_oborech

12.3 Diagnostika

12.3 Diagnostika
 
 
Stanovení správné diagnózy v případě revmatických onemocnění nemusí být proces ani snadný, ani rychlý. Nemoc může mít zpočátku nespecifické rysy a zcela objektivně může trvat i měsíce, než je možné s definitivní platností říci, že jde o tuto nemoc.
Klinický obraz probraný u jednotlivých skupin může být více nebo méně typický a spolu s výsledky laboratorních testů obvykle dává určitou kombinaci, která může být pro nemoc také víceméně typická.  Z laboratoře je nejdůležitější tzv. revmatoidní faktor („latex“), který je pozitivní asi u 80 % nemocných revmatoidní artritidou, asi u 20 % je negativní. Na druhou stranu se revmatoidní faktor vyskytuje u malého, ale s věkem se zvyšujícího procenta lidí, kteří po celý život nejeví žádné známky revmatoidní artritidy. Důležité místo v diagnostice má rentgenové vyšetření, které také umožňuje sledování případné progrese kloubních změn.