Osetrovatelska_pece_v_chirurgickych_oborech

23.1 Kvantitativní poruchy vědomí

23.1 Kvantitativní poruchy vědomí
 
 
Kvantitativní porucha vědomí (zastřené vědomí) je stav porušené bdělosti (vigility). Termín bezvědomí vyjadřuje nejtěžší stupeň poruchy vědomí, který sám může být různého rozsahu. Hloubku bezvědomí stanovujeme podle reakcí postižené osoby na verbální, optické, sluchové a nociceptivní podněty. Reakce se ztrácí v pořadí: verbální → optické → akustické → nociceptivní.
 
Podle doby trvání a intenzity lze kvantitativní poruchy vědomí dělit na tyto stupně:
- Mdloba (synkopa), kolaps – krátkodobé přechodné bezvědomí z různých příčin.
- Somnolence (chorobná spavost, patologický korelát ospalosti). Pacient je spavý, pasivní, má zpomalenou odpověď. Vnějšími podněty lze probudit. Je zachována reaktibilita. Sfinktery jsou kontrolovány. Je-li pacient ponechán v klidu, opět rychle usíná.
- Sopor – závažnější (subkomatózní) stav, kdy probouzecí reakce již vyžaduje opakované stimuly o vyšší intenzitě, většinou nocicepčního charakteru. Nemocný odpovídá jedním slovem nebo jen špatně srozumitelným zvukovým projevem. Je zachována reflexní činnost. Někdy jsou příznaky poruch autonomního nervového systému, pokles TK, nepravidelný dech.
- Kóma - nejzávažnější stav, kdy nemocný nereaguje na oslovení, může reagovat na bolestivé stimuly. Oči jsou zavřené. Chybí kortikální aktivita. Vidíme dekortikační či decerebrační rigiditu. Příznaky ze strany autonomního systému se mění podle hloubky kómatu, jsou přítomny změny vegetativních činností nebo žádné reakce (ireverzibilní kóma). Vyhasínají základní reflexy, např. zornice přestávají reagovat na osvit:
- Lehčí kóma – mydriáza, mírná fotoreakce;
- Hlubší kóma – mióza;
- Nejhlubší kóma – paralytická mydriáza bez reakce, nepřítomnost obranných reflexů. Sfinktery nejsou ovládány.
 
Tyto jednotlivé kategorie poruchy vědomí nejsou od sebe striktně odděleny, tvoří plynulý přechod od lehké somnolence až po hluboké kóma a v průběhu času mohou plynule přecházet jedna v druhou.
 
Příčinami kvantitativních poruch vědomí mohou být patologické změny struktury mozku nebo metabolicko-toxické změny. Samostatnou skupinou jsou záchvatovité poruchy vědomí.
 
Nejčastějšími příčinami strukturních lézí jsou cévní mozkové příhody, mozkové nádory, zánětlivá postižení mozku nebo traumatické mozkové léze. Porucha vědomí je rovněž hlavním příznakem mozkové komoce (commotio cerebri - otřesu  mozku). Je způsobena přechodným funkčním postižením nervové aktivity ascendentních aktivačních systémů (na rozdíl od mozkové kontuze – contusio cerebri, zhmoždění mozku, při kterém jsou patrné strukturní léze).
 
Metabolické anebo toxické postižení mozku bývá difúzní, často víceložiskové, většinou symetrické. Nejčastější příčinou jsou intoxikace léky, alkoholem, opiáty, oxidem uhelnatým, postižení mozku při urémii, při jaterním nebo diabetickém kómatu, hypoglykémii, při celkové mozkové hypoxii, při hypertenzivní encefalopatii, minerálové dysbalanci, poruše acidobazické rovnováhy, dále při různých endokrinopatiích, porfyrii, hypotermii, hypertermii, při status epilepticus atd.
 
Záchvatovité poruchy vědomí jsou charakterizované náhlým začátkem, krátkým trváním (několik sekund až minut) a spontánní kompletní úpravou. Nejčastěji jde o synkopu nebo epileptický záchvat. Synkopa je způsobena přechodnou hypoperfuzí mozku (srdeční arytmie, srdeční selhávání, hypovolémie, arteriální hypotenze). Existuje rovněž vazovagální synkopa při podráždění karotického sinu, vazodepresorická synkopa v důsledku emoce, bolesti anebo nadměrné fyzické zátěže, tusigenní synkopa, mikční synkopa anebo defekační synkopa ze sníženého žilního návratu následkem zvýšení intrathorakálního tlaku atd. Epileptické záchvaty mohou mít různý klinický obraz podle typu epilepsie.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše