Osetrovatelsky_proces_a_potreby_cloveka

8.2 Faktory ovlivňující výživu

8.2 Faktory ovlivňující výživu
 
 
Naše dnešní strava často neodpovídá požadavkům současného způsobu života. Během staletí se člověk vyvíjel
a přizpůsoboval se podmínkám životního prostředí a měnil svůj styl života. Za posledních sto let jsou však změny tak výrazné, že se jim zkrátka lidský organismus nedokázal přizpůsobit. Je to také jednou z příčin nárůstku tzv. chronických civilizačních onemocnění, především cév, srdce a nádorových onemocnění, které jsou také v dnešní době hlavní příčinou nemocnosti a předčasné úmrtnosti. Dříve než sestra vyhodnotí stav pacientovi výživy, měla by se obeznámit s faktory, které mohou ovlivnit individuální stravovací návyky a dalšími faktory, které mohou ovlivnit přijímání potravy.
 
1. Fyziologicko-biologické faktory

Funkce zažívacího systému
- příjem potravy a její následné zužitkování (trávení, přeměna a spalování) jsou v první řadě závislé na stavbě a funkci trávícího systému dále také na složení potravy,
- trávicí systém je tvořený trávicí trubicí a přidanými žlázami (játra, slinivka břišní) uzpůsobený přijmu potravy a přes fyziologické a chemické zpracování k její resorpci (vstřebávání rozštěpených látek),
- vzájemná součinnost jednotlivých částí dále umožnuje:
- příjem potravy do trávicího ústrojí,
- trávení tj. mechanické a chemické rozmělnění prostřednictvím produktů trávicích žláz (enzymů),
- resorpci, probíhá v různých úsecích trávicí trubice,
- vylučování nestrávených substancí,
 
Metabolismus probíhá ve tkáních, a to ve dvou protichůdných směrech jako:
- anabolismus, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější (stavební a zásobní látky - bílkoviny), energie se při těchto reakcích spotřebovává,
- katabolismus (štěpení) z látek složitějších vznikají látky jednodušší (katabolity), při těchto dějích se obvykle uvolňuje .
 
Energetické požadavky jednotlivce na bazální metabolismus ovlivňuje mnoho faktorů jako: např. věk, hmotnost těla, tělesná aktivita, okolní teplota, růst pohlaví, psychika člověka – hlavně emocionální stav.

Přiměřená, adekvátní výživa by se měla proto skládat z vyváženého množství základnách živin – bílkovin, cukrů, tuků, vody, minerálů a vitamínů.
Žádná potravina, ale neposkytuje všechny základní živiny. Proto je potřeba mít pestrý a vyvážený jídelníček.
 
Jednotlivé složky potravy zajištují základní funkce organismu:
- přísun energie,
- stavební materiál,
- regulaci.
 
Další fyziologicko-biologické faktory:
a) věk a růst
Způsob výživy i energetická potřeba organismu je ovlivněný hlavně věkem. Novorozenec a kojenec je hodně závislý na své matce, v batolecím věku si osvojuje dovednosti jako je najíst se a napít bez cizí pomoci. Předškolák je už v této dovednosti samostatný. Nutné je, ale zachovat určitý denní režim. Složení jídla bývá většinou podobné jako u dospělého člověka. Starší lidé mění své stravovací návyky díky zpomalení fyzické aktivity a metabolismu. V období růstu potřebuje organismus více energie v době rychlého růstu - batolecí a kojenecké období, v období puberty a v těhotenství.
 
b) pohlaví
Muži mají většinou větší metabolickou potřebu než ženy. Tento fakt se většinou vysvětluje větší svalovou hmotou v mužském těle.
 
c) zdravotní stav
Ovlivňuje stravovací návyky a celkový stav výživy např. ztráta zubů, dysfagie (potíže s polykáním), některé druhy léků atd.
Většina pacientů v nemocnici trpí nechutenstvím.
Příčiny jsou různé: jednak strach, úzkost, stres z diagnózy, operace, bolesti atd.
Chuť k jídlu ovlivňuje i změna prostředí, změna stravy (dieta), jiný časový rozvrh jídla. Všechny tyto okolnosti by sestra měla při příjmu nemocného a v průběhu hospitalizace brát v úvahu. Při uspokojování potřeby výživy je nutné ke každému nemocnému přistupovat individuálně a respektovat jeho přání v oblasti jídla.
 
2. Psycho-duchovní faktory

Jídlo a přijímání potravy navozují pocit uspokojení, libosti. Emocionální stav člověka, zejména negativní emoce mohou být příčinou nechutenství, nevolnosti, pocitu plnosti. Ale každý jedinec se liší např. stresovou situaci, depresi řeší někteří jedinci nadměrným příjmem potravy, ale někteří nedokáží přijímat potravu vůbec. Mezi nejtěžší psychosomatické jevy v oblasti výživy patří mentální anorexie a bulimie, nejčastěji se objevují u dívek v období puberty.

Konstituční typologie podle německého psychiatra E. Kretschmera rozlišuje tři základní typy stavby těla: astenický, pyknický, atletický. Hovoří, o souvislostech určitého typu stavby těla a typu charakteru, povahy člověka. Podle E. Kratschmera jde
v podstatě o psychofyzické typy.
 
3. Sociálně-kulturní faktory

- etnická příslušnost – tradiční jídla se připravují a konzumují u různých národů jako zvyk a obyčej (Asie - rýže, Itálie - těstoviny, atd.),
- náboženské vyznání – ovlivňuje způsob stravování a výživy (katolíci nejedí maso v určitý den, židé nejedí vepřové atd.) sestra by to měla respektovat,
- životní styl - ovlivňuje zásadně způsob života - hektický způsob života dnešní doby vede ke špatným stravovacím návykům, které často vyústí ve zdravotní problémy,
- ekonomická situace - má vliv na to kolik a co člověk sní, týká se lidí s omezenými finančními příjmy zvláště pak u starších lidí.
 
4. Faktory životního prostředí

Přírodní podmínky, které nás obklopují, jsou zdrojem potravy a potravinových produktů. Zdravé a neznečištěné životní prostředí (voda, půda, vzduch) je zárukou ekologicky čistých potravin.
 
Poruchy výživy

Chuť k jídlu je velmi citlivým ukazatelem zdraví tělesného i duševního.

Bývá tlumena při nejrůznějších poruchách:
- nechutenství - ztráta chuti k jídlu a pocitu hladu,
- odmítání jídla - aktivní forma nechutenství často je obtížně vysvětlitelná proč, ale nemocný si situaci asi plně neuvědomuje, stav je někdy popisován jako vyhlášení války životu,
- hladovka - probíhá často jako forma politického nesouhlasu,
- heperoxie - nadměrný pocit hladu, je doprovodným syndromem poruch látkové výměny (např. diabetes),
- dysfagie - porucha polykání,
- dyspepsie - souhrn příznaků, který může vzniknout při různých onemocněních zažívací trubice, mohou být zapříčiněny také ostrým jídlem, nedostatečným rozmělněním potravy, silným kouřením apod.