Osetrovatelsky_proces_a_potreby_cloveka

9.1 Potřeba spánku a odpočinku

9.1 Potřeba spánku a odpočinku
 
 
Spánek
je nezbytný pro zachování a udržení tělesného i duševního zdraví. Spánek má pro organismus ochranný
a regenerační význam. Pravidelný, dostateční spánek pomáhá udržovat normální funkci centrálního nervového systému, je obranným mechanismem proti vyčerpání organismu. Bez spánku či při jeho nedostatečné kvalitě nemůže dojít k potřebnému zotavení, což se projeví zhoršením myšlením, snížením pozornosti a pocitem únavy následující den.

Trvá-li tento stav delší dobu, dochází k výraznému snížení kvality života a hrozí riziko vzniku a rozvoje závažných duševních onemocnění. Spánek a potřeba spánku a odpočinku jsou pro každého individuální. Závisí na denní aktivitě člověka, na fyziologickém stavu organismu, na věku a jiných faktorech.

Nemocný člověkvětší potřebu spánku a odpočinku než člověk zdravý. Každé somatické i psychické onemocnění je provázeno zvýšenou únavou. Nemocný potřebuje více energie na zvládnutí denních aktivit, týkajících se sebepéče, na návrat k normálnímu zdravotnímu stavu. Problémy se spánkem patří mezi nejčastější stížnosti nemocných. Příčinou může být hospitalizace, změna prostředí, nedostatek intimity, klidu.
 
Spánek
- je podle psychologa Maslowa základní lidskou potřebou,
- je to univerzální projev společný všem bytostem
- je opakovaně se vyskytující stav organismu, charakterizovaný sníženou pohybovou aktivitou a omezenou reaktivitou na vnější podněty, změnou fyziologických funkcí,
- je aktivní a složitý děj daný výsledkem součinnosti několika oblastí v mozku,
- je okamžitě vratný děj, čímž se odlišuje od kómatu.

Opakem spánku je bdělost.

V minulosti se spánek pokládal za typ bezvědomí. Spánek od dávných civilizací fascinoval filozofy, spisovatele, umělce i vědce kvůli své záhadné podstatě a i významu. Pohanský bůh spánku existoval již 3000 let př. n. l. ve starém Egyptě.
Ve starořecké mytologii se setkáváme s bohem spánku (Hypnos), který byl synem bohyně noci (Nyx) a  boha snů (Morfeus). Celá tisíciletí byl považován za pasivní děj a ještě Shakespeare považuje smrt za "sestru spánku".
V poslední době se spánek definuje jako aktivní děj, funkční stav organismu.
 
Odpočinek
odpočinkem rozumíme především klid, relaxaci bez emočního stresu a uvolnění napětí a úzkosti. Klid neznamená vždy nečinnost, některé aktivity mohou být uklidňující, např. procházka, rekreační sport. S potřebou odpočinku spojují lidé prostředí, kde chtějí odpočívat, a činnosti, kterým se chtějí věnovat (četba, hudba, procházka).
Klid a pohoda ovlivňují prožívání člověka, navozují pozitivní emoce, které jsou výchozí polohou pro odpočívání.
 
Předpokladem pro odpočinek je:
- pocit, že mám svoje věci pod kontrolou,
- pochopení ostatních lidí,
- porozumění situaci: vím co se děje,
- klid, pohoda a spokojenost (nejsem znepokojená/ý, podrážděná/ý, necítím bolest),
- vědomí, že mi v případě potřeby někdo pomůže.
 
Změny ve spánku:
- pokles krevního tlaku,
- zpomalení pulzu,
- nepravidelné zvyšování aktivity gastrointestinálního traktu,
- relaxace svalstva.
 
Fáze spánku
Spánek je děj cyklický. Fyziologové objevili dva hlavní druhy spánku. Je to REM spánek a NREM spánek (non rem). Tyto dvě fáze se během spánku střídají 4x-5x.
 
REM spánek:
- vývojově starší, řízen noradrenalinem,
- vyskytují se aktivní sny,
- snížený svalový tonus (napětí), svalové záškuby,
- nepravidelná frekvence dýchání a srdce,
- rychlé pohyby očních bulbů, mírně se zvyšuje metabolismus a tělesná teplota,
- zvyšuje se sekrece žaludečních šťáv,
- REM spánek slouží k regeneraci psychických funkcí,
- z fáze REM se člověk probouzí.
 
NREM spánek:
- spánek mělčí,
- probuzení z non-rem fáze je nefyziologické, člověk nedosáhne dokonalé regenerace sil, cítí se unavený.
 
Má 4 fáze:
1) Nejlehčí spánek - člověk je klidný, ospalý, z této fáze lze člověka lehce probudit, klesá frekvence srdce a dýchání.

2) Lehký spánek - zpomalení procesů v organismu, snadné probuzení, oční bulby se nepohybují,  40–45 % celkového spánku.

3) Obtížné probuzení - středně hluboký spánek, svalová relaxace, pokles krevního tlaku a tělesné teploty.

4) Hluboký spánek - frekvence srdce a dýchání klesá, úplná svalová relaxace, fáze nastává přibližně za 30–40 minut po usnutí, období regenerace sil organismu.

Tato čtyři stadia trvají u dospělého přibližně 1 hodinu.